Dostalo se mi do rukou z nabídky BioSueňo víno 3 Macabeus 2025 ze španělského vinařství Albet i Noya (web). Psal jsem tu o nich vícekrát, hlavně o bublinách, vzhledem ke startu v sedmdesátých letech šlo o jedno vůbec z první čistě ekologických a bio certifikovaných vinařství ve Španělsku, dnes na vinicích jedoucí i směrem k biodynamice. Jejich současná produkce začala být trochu odlehčenější, měl jsem z pár vín dříve pocit, že trochu moc tlačí na pilu. Tohle víno pochází z pohoří Ordal, z Finca Can Milà de la Roca (jejich nejnovější akvizice, jako první odsud dělali červené La Milana), ze třech různých poloh (El Pou de la Pedra, Les Tuies a La Casilla) v nadmořské výšce okolo 250m na jílovo-vápenitých půdách, z keřů vysázených v letech 1960, 1968 a 1973 a vedených jako gobelet (jednotlivé keříky bez drátěnky). Odrůda čistě Macabeu (nebo též Macabeo či Viura), čímž se jméno vína snadno vysvětluje. Ruční sběr, macerace za studena a následně lis v ochranné atmosféře, pomalejší chladnější fermentace a jen krátké ležení v nerezu a trochu zasířené (76 mg/l celková) do lahví. Burgundská láhev, kovová záklopka, aglomerovaný korek. Světlejší citronová barva. Čistá, svěží příjemná aromatika. Florální linka, něco malvic do hrušky a trocha citrusů, jemná kořenitost. Suché, čisté, lehkonohé (pod dvanáct alkoholu) a skvěle pitelné, solidní kyselina, dobrá dálka se slanou minerální linkou. Vyvážené, zábavné bílé, bavilo.
A když jsme u těch lehčích bílých… vylovil jsem teď z chladničky NierStein Silvaner 2016 (zatříděno jako VDP Ortswein) z Weingut Schätzel (web), takže Rheinhessen a tamní legendární Roter Hang, červený svah. Zmiňoval jsem se nedávno o jejich „soleře“ s vlivem flóru. Tohle je klasičtější přístup, ve štíhlé lahvi se pod šroubem skrývá víno jedno ročníku, pokud mne informace neklamou tak ze strmějších částí trati Hipping, nějakou dobu macerované, normálně spontánně vykvašené komplet nesedimentovaný mošt a školené ve velkých dřevěných sudech, lahvováno decentně zasířené. Víno bylo na trhu normálně v letech 2017/2018, já ho kupoval loni v prosinci v rámci degustační krabice šesti různých vín „Modern vs. Classic“ (celá stála 110€). Alkohol tu deklarují pouhých 11 %. Tmavší žlutá barva, nazlátlá. Na úvod stále trochu reduktivně funky, pikantnější, na věk až nečekaně energické a čerstvé, pikantně slinosbíhavé, s kouřovou a krémovou linkou a kořenitou břidlicovou mineralitou a lehce herbálním projevem. S časem, a především druhý den, překvapivě vystoupila ovocnost do světlých peckovin a až lehce exotických tónů. Naprosto suché s parádní kyselinou, čisté, energické, štíhlejší, lehké a chvílemi pocitově po napití až tenké, ale s hromadou zajímavých postupně se rozvíjejících odboček. Tenkost přechází do komplexního mixu ovocných a slaných a dalších tónů v delší dochuti. Krásná, elegantní, precizní věc.
