Ranné sklizně s Cinta Púrpura

Juvé & Camps (web), špičkový výrobce bublin, zahájil sklizeň už 27. července. Jedná se nejčasnější začátek sklizně v historii vinařství v epicentru španělských bublin, Sant Sadurní d’Anoia, a zároveň jde o první případ, kdy hrozny navíc sklízí v noci. Podobný příběh se píše na mnoha dalších místech a zdaleka nejen v Evropě, jedno z historicky nejčasnějších vinobraní hlásí třeba kalifornská Sonoma. Když ale zůstaneme u šumivek, tak v Champagne je start sklizně stanoven už na 15. srpna s tím, že některé lokality (např. Montgueux) začnou už desátého. Což by byl nový historický rekord, v roce 2020 to bylo „až“ 13. srpna. Ale zpět k Juvé & Camps. Nedávno jsem tu o nich a dvou jejich vínech psal v souvislosti s tím, že se stali členy sdružení Corpinnat. Zmiňoval jsem se o víně Essential Púrpura Brut a teď otevřel jeho novou inkarnaci, již pod novou značkou.

Zobraz celý článek →

4x Riesling Corvers-Kauter

Vlna veder je zpět, čas na ryzlinky a bubliny (ostatně jako i mimo vedra, ale co už!). Psal jsem tu už dříve, že se mi doma množí „související vína“. Prostě lahve, které dává smysl otevřít najednou a ochutnat si paralelně. Protože to o vinařství/oblasti/ročníku/odrůdě prostě vždy dává trochu zajímavější obrázek. Takhle jsem o víkendu s návštěvou odšpuntoval (odšrouboval, vlastně…) tři tiché bio ryzlinky ročníku 2023 z Weingut Dr. Corvers-Kauter (web) z Rheingau. Sídlí v Oestrich-Winkel, což je místo které samo o sobě stojí za návštěvu, a od dubna do října tam mají ve vinařství otevřenou i restauraci s fajn velkou zahrádkou pod stromy. O samotném vinařství už jsem tu psal několikrát, třeba zde. Takže se můžeme vrhnout rovnou na jejich vína. Na nějaké bubliny dojde zas příště.

Zobraz celý článek →

Požáry a čarodějnice ze Sierra de Gredos

Pokud alespoň trochu sledujete zpravodajství, určitě vás neminula informace o obrovských požárech nejen ve Francii, evakuaci stovek tisíc lidí a obrovských způsobených škodách. Z vinařských oblastí se nejvíce zájmu upírá na Bordeaux, v jehož okolí je situace asi nejhorší. Pokud jde o vinice, tak ty zatím přímo ohněm zasaženy nebyly, ale samozřejmě je zde riziko problémů způsobených kouřem. Nejprestižnější apelace mají zatím štěstí, ale některé z okrajových zasaženy jsou. Paradoxně může pomoct současný stav hroznů, které jsou ve vývoji tak trochu zaseklé kvůli brutálním horkům a vodnímu stresu, ale jak to vše dopadne se uvidí. Pár vinařství už jasně dalo najevo, že letos netypicky uvidíme pár Blanc de Noirs a o maceraci se moc pokoušet nebudou. Požáry ale zuří třeba i v Provence, už na začátku července hořelo v Burgundsku, nad Nuits-Saint-Georges, a další velký oheň se teď rozšířil u Marsannay-la-Côte a Couchey nedaleko Dijonu. Já dost sleduju situaci skrze mé oblíbené vinaře ve Španělsku, tam je situace dost šílená v provincii Ávila, kde oheň zasáhl už desítky tisíc hektarů. V mé milované oblasti Sierra de Gredos hoří krom lesů i extrémně staré výsadby Garnachy a Albillo Real.

Zobraz celý článek →

Červené bublinky, milerka a skvělý Riesling

Sice to tak z blogu nevypadá, ale stále žiju. Jak jsem se zmiňoval ve videu na Instagramu, tak nějak nestíhám/nemám mentální kapacitu na vše co bych chtěl a zrovna psaní o víně je aktuální obětí. Na víno jsem nezanevřel, vinařský průmysl se snažím zachránit pravidelnou nemalou konzumací, jen to psaní okolo se nedaří. Dokonce i na ochutnávky stále chodím, za vínem jezdím (třeba teď mne láka a možná se mi podaří vyjet na víkendový Nachbarn ve Znojmě), zajímavé lahve sem tam otevřu. Pro dnešek se zkusím zmínit o pár vínech z poslední doby, která mne dost bavilo pít. Různých stylů a cenových kategorií. A záhy dodám další sadu. A hlavně budu doufat, že se mi podaří v následujících měsících zase trochu vrátit k běžnému psacímu režimu. Ale je to složité :-)

Zobraz celý článek →

Dvě krásná seriózní naturální vína

Můj milý deníčku, vedra trochu polevila a mozek začíná zas fungovat, tak se podělím o dvě výjimečná vína z poslední doby. Když jsem před třemi lety psal krátký report z Chorvatska, tak jsem jako titulní foto použil láhev od Vinas Mora (web), která mne dost oslovila. Z vinařství se stal miláček restaurací a docela se o nich mluví, nově jsou i na domácím trhu díky Alma Wines. Byl jsem na degustaci a na večeři s vinařem a mám v plánu brzo větší samostatný článek. Každopádně jejich Kaamen II 2022 bylo víno, které mne v poslední době nadchlo asi nejvíc. Takže Chorvatsko, Primošten, stoprocentně odrůda Babić, staré (50-100 let, většina ale 70+ a výnos do půl kila, čistě ručně obhospodařované) keříkové výsadby na vápencové půdě kousek od moře. Odstopkované, fermentace v otevřených kádích bez kontroly teploty a macerace méně než týden, zrání z necelé poloviny v pětistovkách dubových sudech a druhá část ve sklolaminátu, bez filtrace a čiření a síru to taky moc nevidělo. Čistá rubínová barva, trochu tmavší. Čerstvá, čistá, energická vůně, šťavnatě peckovinová do třešní a višní s trochou kamenitosti, kouřovosti a středomořských bylinek. Je tam trošku vyšší těkavka (0.8 zhruba), ale upřímně vůbec ničemu to nevadí a tak nějak pomáhá nést ty ostatní vůně. Suché, čisté, precizní, na to jak zrale „teple“ ovocné až neuvěřitelně dobře pitelné, delší, charakterní. Mňam.

Zobraz celý článek →

Riesling a bubliny do vedra

V tomhle vedru nefunguju. Běhat se dá leda tak brzo ráno a to je s logistikou s dětmi složité, mozek jeden sotva na půl plynu a celkově je to naprd. Umřu! A alkohol upřímně není dvakrát vhodné osvěžení, alespoň ne v podobných extrémech jako nás čekají teď. Teda ne že by do člověka pivo nepadalo s rychlostí až nezvyklou a totéž platí i o některých vínech, jen ty následky mohou být trochu nebezpečné. Každopádně, pro nás z odolných generací a v nejlepších letech (vy víte že mluvím právě o vás!)… z kousků do veder bych vypíchnul třeba Weingut Schloss Lieser (web) SL Riesling 2023 trocken. O vinařství a jejich vínech už jsem se tu rozepisoval několikrát. SLko je jejich základní gutswein, nerezovka ale většinou třeba do půlky dubna až května na kalech, hlavně z tratí Niederberg Helden, Lieser Schlossberg a Graacher Himmelreich a dnes už z ekologicky vypěstovaných hroznů. Typicky s výraznou kyselinou, alkoholem na úrovni 11-11.5% a cukrem obvykle okolo 6-8 g/l. Mám doma několik ročníků a rozhodně to netřeba vypít hned, aktuálně je už v prodeji 2024 a 2025, ale s klidem bych pil 20-23 :) Svěží, štíhlé, lehčí, s živou kyselinou, chlastací. Lehce reduktivně pikantní, vlhce kamenité, citrusové do pomela a grepu, trochu bylinka a dotyk medu, minerální slanost. Fakt mizí jak citronáda a až nebezpečně rychle, baví mne velmi. Vozí Weinschmecker, stojí to tři stovky.

Zobraz celý článek →

Báječný Semillon a charakterní Avesso

Mám rád předvídatelná vína, můžeme jim říkat třeba i odrůdově typická či odrážející místo původu :-) Na tom není samozřejmě nic neobvyklého. A logicky některé oblasti/odrůdy znám lépe než jiné. Jedno místo považuji za naprosto perfektního adepta na slepé degustace, protože je velká pravděpodobnost, že se nikdo ani nepřiblíží. A to přestože víno bude ukázkové, jen prostě z lokality, jejíž specifika málokdo zdá. Nedávno jsem si ho znovu připomněl lahví Pooles Rock (web) Single Vineyard Semillon 2011. Citronová už trošku tmavší barva. Ve vůni stále překvapivá čerstvost a energie, citrusy do limetky, citronová tráva, k tomu toastová linka a jasně evokující zrání v dubových sudech. Suché, čisté, šťavnaté, limetkové, středně plné a trochu krémové, linka zraní v dubu v docela dlouhé dochutí. Naslepo může připomínat několik let starý Riesling školený v menších sudech a najít by se dalo několik dalších variant co by to mohlo být. Patnáctileté víno školené čistě v nerezu a lahvované jako úplně mladičké po pár měsících dočista vyfiltrované by asi tipoval málokdo. Pokud Semillony z australské oblasti Hunter Valley neznáte. Rozepisoval jsem se tu o tomhle víně a neuvěřitelné proměně tamních vín po delším zrání několikrát – Výtečné Sémillony z Hunter Valley, Vertikály Semillonu z Hunter Valley, Semillon s 96 body, ale chutnat nebude každému či má první zpověď Tolik vína a tak málo času – nové vinné obzory. V nabídce tohle měla Alifea, ale myslím, že vozit podobné věci hraničí s masochismem a byznys se na tom úplně stavět nedá :-)

Zobraz celý článek →

Frankovka ze supermarketu a trocha brblání

V rámci „kontroly“ rakouských supermarketů jsem v Intersparu ulovil i Weingut Heinrich (Gernot & Heike, web) Blaufrankisch Reserve Sonnenberg 2022. Psal jsem tu o tomhle vinařství z Burgenlandu už dříve. Členové Pannobile, Respekt, Demeter a tak, certifikovaná biodynamika a nemalá produkce široké škály vín. Tady jsme lokalitou v oblasti Leithaberg a na docela vysoko položené vinici s břidlicí a vápencem a podle všeho jde o víno, které má Spar komplet pro sebe. Uzavřeno pod šroubem. Tmavší, tón trochu do fialové, ale ne nějaké vyloženě hluboké. Expresivnější, zralé tmavší ovoce, linka dřeva, tabák, něco kořenitosti a zároveň od vůně jasně vyšší kyseliny. Suché, čisté, šťavnaté, s výraznou kyselinou (tohle fakt není pro příznivce měkčích sladších červenisek), tmavě ovocné, dobrá struktura a délka, už uhlazující se ale stále patrné tříslo. Docela seriózní, stylově tvrdší, dost povedený kousek. Dal jsem za to 12€ a to je, v kontextu kvality a řekněme „bonusu“ v podobě biodynamiky a věcí okolo, více než fér cena.

Zobraz celý článek →

Stobodový Riesling a Corpinnat s pozvánkou

Vyrazil jsem na jednu moc fajn masterclass k německým vínům, určitě o ní bude ještě řeč, a jedním z prezentovaných vín byl – vzhledem k zaměření akce tentokrát na „lehčí“ letní vína trochu nečekaně – Riesling Schonfels Faß 11 Großes Gewächs 2023 z Weingut Peter Lauer (web, o několika vínech jsem psal), hvězdy břidlicových svahů u řeky Sáry (Saar). Původní klony ryzlinku a výsadby staré 110+ let, strmý větrný svah nad řekou, extrémně nízké výnosy, trocha macerace a spontánní fermentace a školení ve starých dřevěných sudech, bez větších zásahů. Měl jsem to víno v různých i starších ročnících a tohle konkrétní chutnal při čtyřech různých příležitost z pěti různých lahví (ale nikdy nepil, rozuměj celou láhev rozloženou třeba do dvou dní doma) a pokaždé mudroval nad hodnocením. Schonfels od Lauera má pravidelně hromadu bodů, vysoké devadesátky nejsou nic neobvyklého, a tohle konkrétně si v průvodci Jamese Sucklinga (ovšem Německo pro něj hodnotí Stuart Pigott) odneslo… inu perfektních 100. Přes veškerou bodovou inflaci (někdo 105 bodů? ;-)) je to stále velmi výjimečné hodnocení, kterým se moc suchých ryzlinků chlubit nemůže.

Zobraz celý článek →

Roter Veltliner s Hansem Czerným

Do Prahy dorazil Hans Czerny, jehož Demeter certifikované biodynamické Weingut Wimmer-Czerny (web, dováží Veltlín) z Fels am Wagram patří mezi stálice na našem trhu a asi není třeba je moc představovat, už tu o nich a jejich vínech píšu dobrých šestnáct let. Tentokrát vína prezentoval v krásném prostředí Zahrady 65 hned vedle populárního podniku Vila 63. Za ty roky se stylistika vín moc nezměnila, i když v průměru teplejší ročníky a lehké „ztučnění“ je prostě znát. Byť třeba zrovna ročník 2025 je taková ta klasika jak ji mám rád. Užil jsem si čistý nekomplikovaný hruškový svěží pet-nat Sunbeam z veltlínu i oba veltlíny tiché. Grüner Veltliner Wagramterrrassen 2024 je suchý, čistý, jablíčkový a lehce kořenitý, s fajn kyselinou, skvěle pitelný a slušně dlouhý. Grüner Veltliner Fumberg 2024 coby selekce z různých sprašových poloh působil o něco krémovějším, žlutěji ovocným dojmem a i v chuti byl o trochu krémovější a kulatější, ale stále s fajn kyselinou a pitelností. Sauvignon Blanc Mitterweg 2025 byl na úvod trochu reduktivně zaprděný, později se více rozvoněl angreštovým a lehce zelenějším směrem, v chuti suché, čisté, s moc pěknou kyselinou, strukturované a docela dlouhé. Potřebuje trochu času, ale povedený kousek. A Riesling Weelfel 2022 nabídl již nazrálejší projev, s lehce medovo-toastovou linkou nad meruňkami. Suché, čisté, trochu plnější a důraznější, slušná kyselina a délka, vyvážené. Fajn ryzlink! Ale dneska jsem chtěl psát hlavně o jiném jejich víně, respektive odrůdě…

Zobraz celý článek →

Prosečko z Lidlu, sovoš s jalapeños, propad cen vinic, vinné maratony…

Co nového ve světě vína, tedy krom zdrcujících zpráv o prodejích ze všech koutů světa a o tom, že Gen-Z víno nepije (respektive se vinařskému průmyslu naprosto nedaří ji oslovit, ale to je na jindy…)? Inu i pár dalších zpráv by se našlo. Opakovaně jsem se zmiňoval, že kdybych chtěl vyšší návštěvnost blogu, tak tu budu místo o sherry a novinkách v Juře pravidelně vydávat články „5 nejlepších vín z Lidlu na grilovačku“ a podobně, úspěch zaručen. Podobnou návštěvnost by mělo třeba i „Nejlepší Prosecco z Alberta, Penny a Billy“, na podobné články prostě chodí i davy mimo mou běžnou bublinu. A o tahle témata je zájem, jen mne příliš nebaví ta vína za vlastní peníze nakupovat a hodnotit :-) Vlastně to zmiňuju hlavně proto, že novou tváří vinné nabídky Lidlu se stal jeden z našich nejznámějších a soutěžně nejúspěšnějších someliérů, Jakub Přibyl. Vinná bublina si s pobavením přeposílá video, na kterém mluví o nejslavnějším šumivém víně světa ze země, která je královstvím šumivých vín. S lahví jednoho průmyslového nasládlého veskrze přímočarého Prosecca v ruce. Je to samozřejmě tuplem zábavné vzhledem k tomu, že v minulosti se právě o Proseccu vyjadřoval opakovaně… inu ne zrovna přívětivě :-) Ale jak říká Nick Naylor nad lahví Château Margaux 1982 v Děkujeme, že kouříte: „Každý má hypotéku, kterou musí splácet.“ :-) Jinak v Lidlu je za podobné prachy jako to Prosecco suchý velkoprodukční crémant z Loiry a další z Alsaska, kdyžtak. Anebo ještě lépe sáhněte po dobrých domácích bublinách. Pokud to nebude Chateau Radyně Extra Brut nebo Prestige Brut od bohémky (oboje veskrze v pohodě), tak vás to asi bude stát o pár korun víc a nepůjde přihodit společně s jogurtem a rohlíky v supermarketu, ale uděláte tím něco pro sebe i vinařské podnikání v ČR…

Zobraz celý článek →

Nejen Pinot Noir od Petra Kočaříka

Rozhodl jsem se udělat si radost a otevřít k večeři dvě vína od Petra Kočaříka (web, psal jsem tu vícekrát a nejvíce asi tu), někdo ten propad prodejů a konzumace vína v ČR dohnat musí :-) A při té příležitosti rovnou i podělit o poznámky z nedávné přechutnávky jeho vín v Almě. Petrova vína se snažím ochutnat každý rok a vždy něco do zásob doplnit, je to jedna z mých moravských jistot a producent, po kterém mohu bezpečně sáhnout kdykoliv mám chuť na něco dobrého a/nebo chci ukázat návštěvě, ať už domácí či zahraniční, že Morava smysl rozhodně dává a to dokonce v červené :-) Petr Kočařík aktuálně v Čejkovicích připravuje 12-15 tisíc lahví dle ročníku (a stále si ještě drží i zaměstnání coby konstruktér pekařských pecí), na současných 2.5 hektaru a smysluplně velkou produkci pomaličku postupně vyrostl z deseti arů jen díky postupném výdělkům z vína. Ve fázi „budou dárky k vánocům nebo raději nový sud“ už věřím nejsou :-) Také mi přijde, že už trochu méně slyším (parafrázuji) „na jaře už nezaseju / lidí mi nerozumí“, ale častěji se debata obrací k myšlenkám na to, jak většina výsadeb teprve ukáže svůj potenciál, a vlastně se plně projeví i generační zkušenosti vinařů s nimi, až za pár desítek let :-) Prostě že to, co dělá teď on, je z nemalé části nastavení směru pro generace následující. V čemž je známka optimismu! Možná se trochu projevil i fakt, že nejstarší syn, který jinak vystudoval práva, si okolo pandemie Covidu střihnul i vinařinu a napsal diplomku k jejich stěžejní odrůdě, Pinotu :-)

Zobraz celý článek →

Pinotová soutěž a ryzlinková přednáška

Udělal jsem si výlet do Kutné Hory na hodnocení soutěže Pohár Karla IV., která se specializuje na odrůdy Rulandské modré a Ryzlink rýnský. Takové pozvání jsem odmítnout nemohl :-) Skončil jsem v komisi, která hodnotila červená (+ pár klaretů a růžových), a docela si to užil, našlo se několik opravdu výborných vín! Ne vždycky jsem se s komisí shodoval a kdyby mne náhodou někdy někdo zas chtěl na hodnocení pozvat, tak vězte, že jsem byl obecně nejdál od průměru a také nejčastěji hodnotitelem, jehož bodování bylo jako nejvyšší či nejnižší (o něco častěji) v průměrování zahozeno :-) To už je můj osud, jak by řekl Adrian Mole. O dva dny později, na výročí 710. let od narození Karla IV., bylo možnost přihlášené vzorky ochutnat v Praze, dozvědět se vítěze a také se zúčastnit menší tematické konference. Na té jsem se ujal, společně s národní sommelierkou Klárou Kollárovou, tématu Ryzlinku rýnského a současných vinařských trendů. Bylo to věřím pro účastníky zábavné :-)

Zobraz celý článek →

Jura od Touraize, Beaujolais od Lapierra

Je to takové trochu klišé, že vinní hipsteři a geekové mají ve sklence hlavně Juru a Beaujolais, ale… inu občas se to tak přihodí, jako třeba dneska u mne :-) Taky prý nepijí Bordeaux a vůbec se ofrňují nad vším prestižním a tedy „snobským“, samozřejmě s čestnou výjimkou Champagne (tam i druhotnou fermentaci, co obvykle opravdu není bez přidaných kvasinek, vezmou na milost…) a Burgundsko samozřejmě taky nikdy neodmítnout, to se rozumí! ;-) Sleduji různé zábavné vzájemné útoky všemožných táborů (dnes už pravda o dost méně časté něž tomu bylo před pár lety), ať už se týkají smyslu apelací či zakalených vín nebo přemíry síry a podobných zásadních témata, a pokouším se do debat nezapojovat. Doma se mi střídají vína nesířená a kalná, nerezové vyfiltrované německé ryzlinky se s celkovou sírou určitě 100 mg/l, sherry, lehounká červená s vysokými kyselinami z amfor i nabušená červená s vysokým alkoholem a prohnaná novým dřevem… Něco víc, něco méně. A tak nějak si dokážu ve správný moment užít všechno z toho. Ale… Jura! Beujolais! :-) Jak tomu nadšení rozumím…

Zobraz celý článek →

Degustace Werther-Windisch a Peter Stolleis

Ryzlinkové (a bublinové) počasí zase klepe na dveře! V posledních týdnech jsem degustoval produkci docela dost různých (nejen) německých vinařství, navíc o mnohých z nich tu zatím neměl řádek v minulosti, a vůbec se nedostal k reportu. Až mi AI definitivně vezme práci, bude to s časem lepší ;-) A nebo bych prostě měl psát častěji i jednodušší články, jen tak narychlo k jedné lahvi co mne zaujme či zrychlený report z degustace, a nesnažit se jen o náročnější texty (zápisek z několikahodinového posezení s princem Felixem zu Salm-Salm nad jeho víny z listopadu jsem furt nedodělal…). Co myslíte? Každopádně dneska právě v lehce zrychleném režimu odhrnu dvě vinná setkání a jména, na která bych nechtěl zapomenout a rád bych se jejich vínům v budoucnu pověnoval více a třeba o nich něco napsal i detailněji. Tak jdeme na věc!

Zobraz celý článek →

Parádní Chardonnay od Marady

O víkendu jsem s přáteli popíjel moc příjemný nazrálejší veltlín z josefovské Kukvičky od Petra Marady (web, starší zápisek z návštěvy vinařství) z Mikulčic a vzpomněl si na další víno z téhle polohy, které mne od něj teď opakovaně nadchlo – až tak že jsem koupil celý karton – a přitom jsem se o něm zatím krom příběhu na Instagramu nezmiňoval. Bavilo mne přitom i ve starších ročnících, hodně charakterní byla osmnáctka i sedmnáctka, ale teď je to vyloženě parádní. Na festivalu Bottled Alive docela budilo pozornost, vinaře jsem si s lahví vyfotil :-) A měl jsem to víno při jednom z večerních popíjení letos v Juře, v konkurenci prestižních jmen a špičkových kousků, a teda ani v nejmenším nepropadlo Poměrně sprašová jihozápadně orientovaná poloha, výsadby z roku 1983, ekologicky obdělávané. Odrůda? Staré dobré Chardonnay!

Zobraz celý článek →

Somló a Juhfark od vinařství Fekete

Byla doba, kdy jsem měl vína od Fekete Pince (web) ve sklence docela často. Bohužel jsem „na horu“, do maďarské vinařské oblasti Somló, nezavítal už hezkých pár let, v archivu mám od Feketeho menší sbírku lahví z ročníků jako 2007, 2009 či 2011 a nová vlastně nedoplňoval a nebo, ta pořízená po lahvi, rovnou vypil :-) Občas se mi po tamních vínech zasteskne a tak nějakou flašku ulovím či do archivu sáhnu. Teď jsem si z maďarských lahůdek U Zsoltiho na Náměstí Jiřího z Poděbrad přinesl láhev Juhfark 2019 a na vinařství a vinaře zase zavzpomínal. Béla Fekete, strýček Béla, byl vinařský samouk. Sice stavební inženýr, ale ze zemědělské rodiny, a vždy během sklizně si koupil pár desítek litrů moštu a v garáži doškolil na víno. Pak ho jeden vinař přesvědčil, že by si měl hrozny sám vypěstovat, a tak si pořídil tři ary, z knih a od sousedů se naučil co s tím a skoro třicet let si takhle hrál.

Zobraz celý článek →

Crémant od Benoîta a nová vinice u Lucashof

Jedním z nejzajímavějších setkání při nedávné cestě do Jury byl určitě Benjamin Benoit aka Cellier Saint Benoît (web) v Pupillinu. Tenhle mladý, sotva třicetiletý, vinař není už neznámé jméno a nějaký můj objev. Dokonce si odnesl ocenění jurského vinaře roku od Le Guide Hachette. Určitě o něm a jeho vínech zkusím sepsat více, moc lepších Ploussardů než ten jeho jsem nepil (na tomhle výletě teda na podobné úrovni jen kousek od jeho sousedů, Domaine de la Renardière), přístup ve vinicích (a ostatně i ve sklepě) byl docela podnětný a celkově si pozornost více než zaslouží. Pro dnešek jako lákadlo na věci příští alespoň Crémant du Jura Brut Nature 2022. Stoprocentní Chardonnay z polohy Courbes Raies, jílovité nad vápencem, bio ošetřované výsadby z roku 1990. Kvašeno spontánně, rok v dubových sudech a následně dva roky druhotná fermentace a ležení na kalech v lahvi. Odstřel v říjnu 2025 a bez dozáže, celkem je toho 1578 lahví. Citronová barva, pěkné vytrvalé perlení spíše menších bublinek. Čerstvá, minerální, trochu „jursky pikantní“ a lehce reduktivní aromatika. Citrusy, jemně oříškové a trochu máslové pečivo. Úplně suché ale ne ostré, šťavnaté, čisté, dobrá stavba a délka. Citrusy, lehce pomelo kůra nahořklost, dobrá délka, minerální linka. Fakt pěkné, seriózní bubliny. A vlastně, jak se jinak cen úplně nebojí, tak v kontextu kvality i slušně naceněné! Dovozce zatím nemá, ale pokud byste někde na jeho vína narazili, tak neváhejte ochutnat.

Zobraz celý článek →

Juvé & Camps je nově Corpinnat a skvělé bubliny

Ve Španělsku, konkrétně na tamní bublinové scéně, se zase něco událo. Už mnohokrát jsem psal, že značka / apelace cava má reputační problém a ač se v posledních letech snaží seč může, a vychází vstříc na kvalitu orientovaným producentům (delší zrání, povinná bio produkce u vyšších kategorií, označování tratí… viz starší článek), tak to furt asi úplně nestačí. Producenti dále utíkají k alternativním apelacím/sdružením, za ten nejdůležitější považuji určitě Corpinnat. Psal jsem tu o nich mnohokrát, již při vzniku k nim odešlo pár tehdejších hvězdných producentů cavy (rozuměj takových, které všichni do té doby používali jako příklad, že i cava může být špičkové víno; za všechny superstar Gramona) a postupně se přidávali další skvělí producenti. Nedávno ke sdružení přešlo AT Roca či Agustí Torelló Mata (aka Celler Kripta) a teď dostala cava opravdu velkou ránu. Na stranu Corpinnatu přeběhlo i slavné historické vinařství Juvé & Camps.

Zobraz celý článek →

Elegance L'Étoile s Domaine de Montbourgeau

Při nedávné výpravě do Jury byl program poměrně nabitý a návštěvy vinařství předem domluvené, ale cestou do Château d'Arlay jsem navrhl využít trochu k času k zajížďce do nedaleké obce L'Étoile. Pod apelací stejného jména vznikají na pouhých 67 hektarech ve 4 obcích (L'Étoile, Plainoiseau, Quintigny a Saint-Didier) pouze bílá vína a navíc naprosto dominantně z Chardonnay, Savagninu je tam tak desetina a hlavně na Vin Jaune. Jo a trošku Poulsardu na slámovku tam můžete objevit a sem tam Trousseau. Jméno obec a apelace nese po pěti vápencových kopcích v okolí tvořících cípy hvězdy, ale také po všude se vyskytujících zkamenělinách (pentacrines). Chtěl jsem se jen zastavit u místního vyhlášeného Domaine de Montbourgeau (web) a zakoupit pár lahví na zkoumání večer, ale ve vinařství jsem se setkal s odpovědí „tak snad to nejdřív ochutnáte“ :-) A tak jsme tedy nejdřív ochutnali. A odjeli s mnohem větším nákupem, mají to skvělé!

Zobraz celý článek →