Opájím se maďarským Furmintem

Co vlastně víme o odrůdě Furmint, kromě toho, že má potenciál stát se tváří Maďarska pro suchá bílá vína a nadchnout svět? Pochází s největší pravděpodobností z regionu Tokaj a dle všech znaků je i jedním z hlavních původců (pokud jde o odrůdu, jinak terroir, samozřejmě…) slávy tamních sladkých botrytických vín. Původ jména dosud nebyl uspokojivě vysvětlen, různé legendy o italském původu i etymologii jména jsou vysoce nepravděpodobné, mnohem jasnější jsou rodičovské vztahy s dalšími odrůdami. Jedním z rodičů Furmintu je stará odrůda Gouais Blanc, což má společné nejméně se dvěma dalšími zásadními bílými odrůdami, Chardonnay a Riesling. Z Furmintu zase dále vznikla Lipovina (Hárslevelű), další ze zásadních odrůd Tokaje, a ač se o ní tolik nemluví v regionu také užívaná Zéta (dozrává velmi brzy a je skvělým hostitelem botrytidy, takže bývá poměrně častá coby seschlé rozinky v aszú vínech).

Zobraz celý článek →

Michael Wenzel a 10 let Furmintu Vogelsang

Předloni v září jsem se tu rozplýval nad lahví Furmint Vogelsang 2014 z vinařství Michael Wenzel (web) z Rustu a zařadila se tenkrát mezi top vína, které jsem ten rok měl možnost pít. Před pár dny pak vinař dorazil do Prahy, aby ve vinném baru Veltlín představil vertikálu právě furmintu z vinice Vogelsang. Jedno se o dost unikátní degustační příležitost, první takovou vertikálu vůbec a ochutnávku zajímavou i pro samotného vinaře. O vinařství a vinici už jsem se rozepsal dříve, dnes jen ve zkratce. Vogelsang je poloha, kterou furmintem osázeli vůbec nejdříve, je tam křemen, rula a svor. Dnes ji obhospodařují v bio(dynamickém) režimu. Lisují celé hrozny, kvasí to spontánně, vína zrají v pětistovkách sudech. Michael Wenzel, vinař navazující na vinařskou historii od roku 1647, je moc vtipný a milý chlapík, který si fakt užívá hádanky a v jednom kuse se vás na něco ptá a nutí vás tipovat si, co bylo u vína/ročníku/něčeho jinak, který vzorek má kolik cukru/kyselin a tak. Mimochodem prapředci rodiny jsou možná z Čech a Michaelův otec má silný pozitivní vztah k původní monarchii :-)

Zobraz celý článek →

Vulkanická vína obecně i s degustací

Cest, jak propagovat víno, je jistě mnoho. Jednou z nich jsou všemožné nahodilé kategorie a certifikace dle ledasčeho a s různou měrou smysluplnosti, třeba taková syslí vína. V poslední době začínají být trendy vína „vulkanická“. Není to žádná novinka, nejde o vína z vinic založených v poslední době, spíše se společných charakteristik moků původem z vulkanických terroir chytlo pár lidí a propaguje je společně. Semináře na tohle téma se objevují od USA po Čínu, o vulkanických vínech se přednáší na institutu Masters of Wine i baví se jimi i prostí vinní nadšenci, kterým uhranula nějaká konkrétní sopka. Pod romantickou představou vyvěrajícího magmatu propagují tamní vinařská uskupení své regiony, příkladem budiž Soave. Navíc jsou na trhu nově dvě zajímavé knihy – Vins de feu (Charles Frankel) a Volcanic Wines (John Szabo MS), když teda nepočítáte vysoce specializované publikace jako Volcanoes to Vineyards: Geologic Field Trips through the Dynamic Landscape of the Pacific Northwest. Vulkány jedou! Takže kde všude najdete vulkanické terroiry? Jsou vína z nich opravdu něčím specifická či zvláštní?

Zobraz celý článek →

Vinařství roku, La Dive sířené, Furmint

Minulý pátek jsme se dozvěděli výsledky oborové soutěže Vinařství roku 2023 (web, informace o hodnocení a komisích), pro letošek s generálním a titulárním partnerem v podobě e-shopu Umění vína. Absolutním vítězem se stalo THAYA vinařství z Havraníků (jejich enolog, Jakub Smrčka, mimochodem obdržel titul enolog roku v roce 2021), které zároveň – stejně jako loni – dominovalo kategorii střední vinařství. V kategorii malých producentů zvítězilo bio vinařství Válka z Nosislavi, z velkých (tj. nad 200 tisíc litrů) to pak byl Štěpán Maňák z Žádovic. Maňákův enolog, Karel Novotný, který ale působí i ve vlastním stejnojmeném vinařství, obdržel cenu LOMAX Enolog roku 2023 pro mladého vinaře/enologa do 40 let. Shodou okolností v den převzetí ocenění mi dorazil domů degustační set jeho vín, už jsem je začal otvírat. „Cenu prof. Viléma Krause, CSc.“, ocenění za přínos vinohradnictví a vinařství pro významnou vinařskou osobnost, získal Pavel Vajčner ze Znovínu Znojmo. „Cenu studentů Zahradnické fakulty MENDELU“ si vysloužilo vinařství Horák z Vrbice. „Počinem roku 2023“ si stal spolek vinařů Dunajovské kopce za „příkladnou spolkovou činnost v oblasti rozvoje vinohradnictví, vinařství a obchodu s vínem spočívající v neustálém hledání nových kreativních forem vzájemné spolupráce a propagace místního produktu na úrovni všech členů rozličných velikostí i tržního významu“.

Zobraz celý článek →

István Szepsy a nejen fantastický Furmint

Jedním ze zásadních zážitků loňského roku byla určitě návštěva obce Mád a setkání s tokajskou legendou Istvánem Szepsym starším. Vše probíhalo bez jazykové bariéry, jeho angličtina je totiž skvělá, přesto nám dal jasně najevo, že maďarština je zásadní jazyk a měli bychom se ho naučit :-) Nad báječnými víny, mapami a kusy vinic debatovali o minulosti (rodina zde sídlí již stovky let), současnosti i budoucnosti Tokaje ve slavné sladké i moderní suché podobě. A bylo to úžasné. István Szepsy má v pracovně hromadu knih o Burgundsku a jeho přístup je podobně terroirový, ostatně i na webu se můžete proklikat na mapku s vinicemi (23 různých v šesti obcích) a jeho konkrétními parcelami tam. Vína jsou precizní, energická, čistá, koncentrovaná a plná (a alkoholická) aniž by ztrácela cokoliv ze svěžesti a parádních kyselin. A viditelně odrážející charakter místa původu, který je snadno zřetelný i mezi odrůdami (vlastně jen dvě, Furmint a Hárslevelű, jen na některých vinicích i s podílem Muskotály) a ročníky. Prostě tak jak to má být, pokud je řeč o velkých vínech.

Zobraz celý článek →

Dvakrát Furmint z Mádu, jednou od Mosera

O svátcích jsem otevřel klasický základní MÁD Furmint 2019 z Mad Wine Borászat (web, dříve vinařství Szent Tamás, viz starší článek). Tenhle podnik, aktuální druhý největší v Mádu, od mé návštěvy ještě trochu narostl a rozšířil sortiment. A to jak směrem špičkových lahvování tak naopak levnější „spotřebnější“ produkce. Vinařství už nešéfuje mladý István Szépsy, který se vrátil do legendárního rodinného podniku k otci, ale hlavním sklepmistrem je nově Gábor Urbán (se kterým jsem ale v podniku absolvoval ochutnávku a průzkum závodu a vinic už tenkrát). Tohle jejich víno je asi nejdůležitějším kouskem podniku, čistá nerezovka z ručně sbíraných a botrytidou nenapadených hroznů pouze odrůdy Furmint různých vinic v okolí obce. Dnes již zavedená tokajská láhev a skleněný VinoLok. Docela výrazná a již lehce nazrávající aromatika, mix citrusů a florální linky s minerální kouřovou linkou. Středně plné, suché, s výraznější pěknou kyselinou a jen velmi decentním dotykem cukru, projev z vůně se opakuje v chutí. Povedený, čistě udělaný a gastronomicky vděčný vulkanický Furmint, pil jsem s chutí. Běžná cena u nás 260 Kč, dá se koupit i o něco levněji. A v Maďarsku pod sto osmdesát :-)

Zobraz celý článek →

Suché furminty a lipoviny od Szepsyho k hokeji

Nejsem žádným velkým sportovním fanouškem. Teoreticky i prakticky něco málo vím o běhání a dokážu se zabavit badmintonem (ovšem nenapadlo by mne dívat se na zápas v televizi), ale tím to končí. V životě jsem viděl dohromady asi hodinu fotbalu a vždy se u něj otřesně nudil. Rád se ovšem podívám na „zásadní“ elitní hokejový zápas, tam se furt něco děje, byť nejméně jednou za šampionát gůglím, jaká že jsou vlastně přesná pravidla zakázaného uvolnění :-) Včera večer jsem byl na výborné degustaci suchých vín z Tokaje od tamní legendy, Istvána Szepsyho (viz starší článek). Dopíjená ochutnaných lahví začala zhruba za stavu 3:3 zápasu s Ruskem. Nikdy bych nevěřil, jak rychle jde dvěma notebooky s přenosem na obrazovce posunout atmosféru výborné restaurace a ochutnávku velkých vín směrem ke čtyřce plné štamgastů. Přidal se personál, náhodní hosté (původně asi na romantické večeři), mám dojem i kuchyně. Tak trochu jsem při závěrečném gólu začal chápat, co na tom lidi vidí. A trochu se bojím, že k příštímu utkání už jedině Furmint! :-)

Zobraz celý článek →

Fantastický Furmint z… Burgenlandu

Burgenland jsou pro mne červená, hlavně Frankovka, a v okolí Neziderského jezera parádní botrytická sladká bílá. Je tam toho ale samozřejmě mnohem víc co stojí za pozornost. Trochu nečekaně i fantastický Furmint. Tahle odrůda má šanci být bílou tváří špičkových vín z Maďarska, ale s Rakouskem zrovna spojována není. Výjimkou je rozhodně Michael Wenzel (web) z Rustu, nedávno jsem tu psal o jeho frankovce a už dříve o dalších vínech. Před více než pěti lety mne jejich základní Furmint dost bavil, ale nějak víc jsem se mu nevěnoval. Chyba, mohl jsem mít alokace! :-) Odrůdu začal pěstovat jeho otec Robert v osmdesátých letech, dovezl si různé klony z Maďarska, a postupně se v jejich sortimentu stala dost důležitou, nyní připravují pět různých furmintů (a v šestém je ve směsi) a slaví s nimi dost úspěch. Wenzel vlastní a bio(dynamicky) v okolí Rustu obhospodařuje několik špičkových tratí s odlišnými půdními podmínkami, rozdíl je mimo jiné vidět i na vinětách, jejichž grafické ztvárnění odpovídá různým druhům horniny jednotlivých poloh. Na vinětě Furmint Vogelsang 2014, z vinice kterou odrůdou osázeli vůbec nejdříve, je tak křemen, rula a svor. A v lahvi naprosto fantastické víno.

Zobraz celý článek →

Oslavu Furmintu krásným tokajským od Lenkey

Na konci roku 2017 (strašně to utíká…) jsem si udělal výlet do Košic na Furmint Forum, velkou přehlídku zaměřenou právě na tuhle úžasnou odrůdu. Sešla se tam pestrá směsice vinařů především ze Slovenska a Maďarska a ochutnal jsem několik vyloženě špičkových vín. Možná nejsilnější dojem na mne učinila trojice vín prezentovaná Lenkey Család Szőlészete és Pincészete z epicentra špičkových (nejen) suchých furmintů, tokajského Mádu. Hned dvě lahve jsem si od nich tenkrát odvezl domů a o Lenkey básnil kudy chodil. A tak trochu doufal, že je někdo začne dovážet. Nestalo se, bohužel, ale času snad zatím dost. I když už to zdaleka není nějaký neznámý podnik, dnes hodnocené víno jsem měl i v rámci vinného párování k humrovi s nudlema a houbou v legendární newyorské restauraci Le Bernardin, takže si jich „všimli“ i za oceánem :-) A znovu se rozhodl otevřít na oslavu Furmint Day.

Zobraz celý článek →

Furmint od Kreinbachera

Po delší době jsem zase zkusil něco od Kreinbacher birtok (web) z mého oblíbeného maďarského vulkánu Somló. Podnik dneska jede na 60 hektarech v bio režimu a z dalších zhruba 30 ha hrozny vykupuje, v rámci kopce jde o zásadního hráče. Navíc s designovým moderním vinařstvím, pěkným hotelem a dalším komplet servisem. Mám raději menší „rukodělné“ podniky, a Kreinbacher má teď navíc máslo na hlavě kvůli tomu, že (přes petici a tlak lidí z kopce i nadšenců do oblasti) nechávají chátrat jeden z nejhezčích původních domů a sklepů na svahu co je v jejich majetku, ale to s vínem tak úplně nesouvisí a navíc se v tomhle ohledu něco snad konečně pohnulo. Ale vína prostě umí, hlavně tedy bubliny, které považuji za jedny z nejpovedenějších v Maďarsku (a bude mne zajímat produkce od Sausky, ze začátku mne nepřesvědčila, ale nově tam konzultoval legendární Régis Camus; který mimochodem aktuálně „odešel do důchodu“ a opouští Champagne Rare) a vypil jsem jich už… nemálo. Bohužel je tady běžně nekoupíte, bude to chtít výlet. Stejně se mi po Somló stýska, tuplem když jsem si přečetl jeden svůj starší report z návštěvy :-) U Kreinbachera dělají ale i povedená klasická tichá bílá a dokonce, mírný úlet, červený Syrah. A díky jeho úspěchům i další červenisko, směs postavenou na Kékfrankos a doplněnou odrůdami Merlot, Cabernet Franc a Syrah. Tomu taky musím dát šanci, teď jsem ale otevřel jejich klasickou bělobu.

Zobraz celý článek →

Moric nově usazený v Tokaji

Měl jsem nedávno, ve Vin de Marie, opět možnost ochutnat pár novinek z ročníku 2023 od vinařství Moric aka Rolanda Velicha, viz starší zápisek k tématu. Kdo by odolal vyrazit na maďarské furminty! Konkrétně na čtveřici z Tokaje a vína, která už nespadají do jeho řekněme negociantské řady „skryté poklady“, ale jde již o jeho vlastní projekt v oblasti. Podobně jako dříve s frankovkou v Burgenlandu (Lutzmannsburg bych tak rád pil častěji, ale spíš jen sem tam ochutnám…) tam najdete velmi chutný základ a k němu výrazy specifických vinic, za rapidně vyšší ceny. Na vínech s ním stále spolupracuje Gergö Filep, po několik let Velichův hlavní partner v oblasti.

Zobraz celý článek →

Barta Pince a tokajské výběry i suchý Furmint

Včera byl první Aszuday, svátek věnovaný klasickým sladkým výběrům z Tokaje. A tak si říkám, že bych mohl odhrnout poznámky z jedné velmi povedené ochutnávky, které jsem se zúčastnil v košickém winebaru Villa Cassa. Pozval mne, společně s dalšími vínopsavci z Polska, Slovenska, Maďarska a Singapuru, Dániel Ercsey z portálu WineSofa. Degustace byla slepá, v podstatě jsem u vín věděl jen to, že budou z Tokaje. Při degustaci byl odhalen vždy ročník a kategorie, po všech šesti vzorcích i zbývající informace. A já s potěšením zjistil, že se chutnala (a následně pila) sada vín se dvěma společnými jmenovateli – stejné špičkové vinařství a ve všech případech původ v totožné vinici. A vlastně i odrůda byla prakticky kompletně stejná, Furmint. Ve sklenkách se zaskvěla produkce Barta Pince (web) z tokajského Mádu a vína pocházela z Öreg Király-dűlő, zterasovaného výrazné svahu na Király-hegy a místě, kde se réva pěstovala určitě již ve 13. století a pocházela odsud jedna z nejslavnějších tokajských vín.

Zobraz celý článek →

3x Raventós i Blanc, Furmint Szepsyho a Oremus

O víkendu jsem otevřel jednu ze svých posledních lahví Raventós i Blanc Blanc de Blancs 2015 (Conca del Riu Anoia, viz starší zápisek, projev se příliš nezměnil) a včera na ochutnávce novinek v sortimentu Domaine R&B zjistil, že právě tohle vinařství se rozhodli zařadit do sortimentu a má tak nového/dalšího dovozce. Blanc de Blancs 2016 (odstřel kalů 26/06/2018) má světlou barvu a fajn perlení menších bublinek. Čerstvé, minerální, jemnější sušeně květinová a diskrétně ovocná vůně. Suché, čisté, s velmi pěknou kyselinou a pitelnost, lehká slanost. Elegantní, čerstvé bubliny. De Nit 2016 je velmi světlounké rosé (viz zápisek k ročníku 2014, toto odstřel 05/04/2018), jemnější opět spíše květinová vůně s vrstvou drobného červeného ovoce. Suché, čisté, lehké, s velmi fajn kyselinami a pitelností, vyvážené jemnější bubliny s jemně nahořklým závěrem vyvolávajícím chuť na další doušek. De la Finca 2015 (detaily opět starší zápisek k ročníku 2013, zde odstřel 02/07/2018) má znatelně výraznější projev, ovocnější, citrusy, bílé květy, minerální linka. Suché, strukturované bubliny, s pěknou citrusovou kyselinou, pevnější, se slanou minerální linkou, důraznější ale stále s jejich typickou lehkostí a elegancí. Moc povedené.

Zobraz celý článek →

Dvě povedená suchá bílá z Tokaje

O tokajském vinařství Szent Tamás, potažmo jejich veskrze úspěšném projektu MÁD, už jsem se tu rozepisoval. Jejich základní víno je samozřejmě fajn a sklenku si dám kdykoliv rád, ale kousky jako Furmint z vinice Percze (!!!) či Kővágó mne dokáží vyloženě nadchnout. Chladným mne rozhodně nenechal ani výběr Nyulászó 2013, půl na půl Hárslevelű (Lipovina) a Furmint z výtečné vinice u obce Mád, školeno v pětistovkách sudech ze zemplínského dubu). Uzavřeno ve speciální lahvi na tokajská suchá vína, s kovovou záklopkou a skleněným vinolok uzávěrem. Citronová žlutá barva. Příjemná, výraznější vůně, ve které se mísí florální tóny, ovoce směrem broskve, zajímavá linka lesních jahod a tóny ze dřeva. Vínu sluší větší sklenice, klidně balónová „montrachetka“ na bílé burgundské. Suché, čisté, s výtečnou kyselinou a krásnou minerální linkou, šťavnaté, ovocné, lehce krémové, delší. Vyvážné, seriózní parádní bílé. Zároveň poměrně efektní a myslím schopné nadchnout i „běžného“ konzumenta (ke kterému ale cenovou kategorií nesměřuje, kolik jsem za něj v Tokaji dal si úplně nevybavuji, ale v přepočtu určitě 500+ a dnes jejich vína stojí ještě více), ve skvělé kondici a stále s energií a potenciálem zrát. Líbí se mi velmi. Pro zajímavost poznámky k mladšímu ročníku podobného vína, ale od legendárního Istvána Szepsyho. Který je, pravda, otcem vinaře úřadujícího ve vinařství Szent Tamás (a který se také jmenuje István Szepsy a Szent Tamás je nejen jméno vinařství, ale i top vinice v Mádu, aby v tom byl pořádek, že jo…).

Zobraz celý článek →

Furmint Day, běh ve vinném sklepě, Reisten s novým majitelem, obří aukce

Dnešek je oficiální Furmint Day, oslava téhle báječné odrůdy, které se v posledních letech daří stále více poutat pozornost i mimo Maďarsko, Slovensko a Rakousko. A to vlastně více díky parádním charakterním suchým vínům (a bublinám) více než díky tradičním slaďákům z Tokaje. Mám (suchý) Furmint opravdu rád, když se to tak vezme tak ho možná piju už častěji než třeba bílé Burgundsko :-) Rozhodně tu o něm častěji píšu a dokonce jsem si pořídil (a zatím nijak nevyužil, klasika…) doménu Furmint.cz. Zda se mi podaří nějaký pěkný vulkanický Furmint otevřít zrovna dneska netuším, ale o víkendu to vyjde určitě. Zkuste to taky :-) Bezva má Vinorum, parádní od Wenzela vozí Veltlín, v sortimentu Domaine R&B jsou špičkové věci od Szepsyho, nabídku suchých i sladkých najdete v Maďarských delikatesách, suchý kousek z Tokaje má i Alifea… nabídka se lepší :-)

Zobraz celý článek →

Opatský Furmint a pár naturálních zpráv

O víkendu jsem dopíjel několik otevřených lahví z předchozích dní a také připravil o korek Tornai Top Selection Apátsági Furmint 2012. Nedávno jsem se o vinařství zmiňoval v souvislosti s mladým Juhfarkem. Tenhle Furmint je povedená klasická ukázka odrůdy i Somló, z vinice na nejlépe exponované části kopce která původně patřila benediktínskému opatství. Tmavší žlutá barva. Již zralejší vůně a také jasně vyzrálejší hrozny, trochu hutnější, květinové tóny a něco hrušky a žlutého ovoce, dotyk lesní jahody, lehce minerálkově zaprděné a železité, poměrně komplexní. Středně plné, s bezva kyselinami, šťavnaté, zralejší, pěkně zakomponované dřevo, krémová linka, velmi dobrá délka, vybalancované fajn víno. Těžší láhev, kvalitní korek. Cena ve vinařství něco přes tři stovky je adekvátní. Až tam příště pojedu, určitě zase něco nakoupím.

Zobraz celý článek →

Strakův Furmint a odrůda na vzestupu

O Weingut Straka (web, dováží b.wine) z obce Rechnitz na pomezí středního a jižního Burgenlandu už jsem se tu rozepisoval a následně tu měl i report z pražské degustace s vinařem. Doma jsem teď otevíral jeho docela novinku, Furmint 2021. Tahle odrůda, jedna z hvězdných maďarských, je v Rakousku povolena pro jakostní vína od roku 1987 a pár vinařů ji dělá moc dobře až vyloženě skvěle. Rozhodně Michael Wenzel, ten s ní má asi i největší zkušenosti, ostatně ji okolo Rustu – kde byl v minulosti Furmint jednou z odrůd nejdůležitějších – vysazoval od roku 1984, kdy v podstatě propašoval řízky různých klonů z Maďarska. Ale vyplatí se ozkoušet i vína od jmen jako Heidi Schröck, Judith Beck, Peter Schandl, Ernst Triebaumer, Stefan Wellanschitz aka Kolfok, Giefing, Franz Weninger, Hannes Schuster… Celkem je v Rakousku pouze ke třiceti hektarům výsadeb, drtivá většina v Burgenlandu, konkrétně pak Leithaberg a vůbec nejvíce okolo Rustu (kde z Furmintu často dělají efektní sladká vína), ale pozornosti se mu dostává i ve Štýrsku a něco už je i v Dolním Rakousku (hlavně Wagram, ale i další části) a drobátko končí i ve viničních směskách od Vídně.

Zobraz celý článek →

Dvě skvělá červená – Parotet & Pannobile

Už je tu oficiálně podzim, tak se dneska mrkneme na dvě červená trochu vyšší třídy vhodná pro dlouhé sychravé večery. S velkou chutí jsem vypil, a s přáteli se o pár doušků podělil, Parotet 2012 z vinařství Celler del Roure. První text o vinařství a jejich základním víně tu byl v únoru, před pár týdny jsem psal o jejich střední tříde, toto víno představuje vrchol produkce. Odrůdově ze tří čtvrtin Mandó se čtvrtinou odrůdy Monastrell (alias Mourvèdre), spontánní fermentace v nerezu a zhruba tři týdny macerace, pak 14 měsíců v tinajas, velkých v zemi zakopaných amforách. Mandó nesvědčí dřevo, ale amfory rozhodně ano. Burgundská láhev, elegantní zajímavá viněta. Tmavší rubínová barva. Pikantnější, tmavší ovocná vůně, minerální linka, něco kořenitosti, lékořice. Suché, plnější v chuti, parádní kyselina a energie, docela výrazné ale nerušivé „zrnité“ třísloviny, dost dlouhé, tmavě ovocné. Solidní stavba, plnost i parádní pitelnost, 14.5 % alkoholu skvěle maskuje. Seriózní, velmi zajímavé víno. Baví! I tohle vozí BIO Sueño. Doporučená maloobchodní cena 490 Kč, což je skok o dvě stovky oproti „střednímu“ Vermell, které pro zkušenost se stylem a vinařstvím vychází asi nejlépe.

Zobraz celý článek →

Furmint Forever!

Osmadvacátý říjen jsem strávil stylově, v Uhrech. Vyrazili jsme s dalšími vínomilci do jednoho ze zásadních vinných regionů světa a určitě nejslavnějšího v Maďarsku, Tokaje. Momentálně zde objíždíme vinařství, zkoumáme místní gastronomii, užíváme si krás krásného podzimu ve vinicích a tak. I jeden delší běh jsem tu už zvládl, po ránu a podél vinic i skrz ně, hezky kolečko okolo Tokajského kopce (původní plán výběhu i nahoru k televiznímu vysílači jsem z časových důvodů vzdal). Máme za sebou, krom jednotlivých zajímavých lahví, návštěvu u Istvána Szepsyho. A to jak legendárního staršího tak i mladšího, současnou hvězdu vinařství Szent Támas a projektu Mád (dle obce, která fakt stojí za návštěvu, o všem se rozepíšu detailněji). Především setkání se Szepsym starším bylo zásadní, ten člověk je neuvěřitelný. I jen kvůli němu by cesta stála za to. Na fotce níže můžete pak vidět „terroir“, různé druhy hornin z podloží jediné místní špičkové vinice. Téma geologie hrálo zásadní roli. A vína jsou skvělá a rozdíly ve vinicích ukazují způsobem jen málokde viděným. Hodně se řešila problematika suché Tokaje, budoucnosti suchých vín a vývoje stylu. Pijeme hlavně Furmint. Spoustu. Ke všemu, i ke koze (viniční!) v docela hutné podobě ho napárovali místo červeného. Spoustu. Mňam!

Zobraz celý článek →

Burgenlandský Furmint, nabušené Bordeaux

Při nedávném nákupu báječného Semillonu jsem na stejném e-shopu do košíku zkusmo přihodil i pár dalších lahví, jednou z nich byl Furmint 2012 burgenlandského vinařství Peter Schandl. Starší keře, školeno čistě v nerezu. Burgundská láhev a fajn viněta, šroubový uzávěr. Nijak tmavá citronová žlutá barva. Čistá, stále svěží a čerstvá vůně, příjemně ovocná evokující podzimní ovoce, kdoule, lehký dotyk zralejších tropických tónů a minerální linka. Fajn ovocnost i v chuti, kopíruje vůni, poměrně výrazná kyselina ale zároveň dotyk zbytkového cukru, minerální linka. Slušná délka, dobrá pitelnost. Technicky precizní a docela přístupný a rozpoznatelný furmint, vypil jsem to bez nejmenších problémů, ale přeci jen tomu trochu něco chybělo. Za skoro čtyři stovky umím tuhle odrůdu určitě nakoupit v zajímavější podobě, pravda ne v Burgenlandu :-) Odtamtud byl stejně zatím nejlepší Wenzel, byť je tedy o dost dražší. Chutnal jsem teď i jeho další furminty a také Vogelsang nového ročníku 2015, znatelně méně přísný a zakulacenější, ale opět výborný.

Zobraz celý článek →