pondělí 3. července 2017

Dvakrát mladý Juhfark

kofejto-juhfarkPo týdnu se zase vrátím do Somló, otevřel jsem totiž dvě fajnové lahve, obě s vínem odrůdy Juhfark. Takže na úvod trochu opáčka, co je vlastně zač. Jméno v překladu značí beraní ocas a odkazuje k podlouhlému válcovitému tvaru hroznů (příbuznost s italskými odrůdami jako Pecorino či Coda di Pecora však není, ovšem historky odkud získalo Pecorino své jméno jsou taky zábavné). Dnes je významná prakticky jen v Somló a i zde se nachází na méně než sto hektarech. Vína bývají pikantnější, tvrdší, rustikálnější, ale po několika letech zrání nabývají bohatosti a elegance. Ohnivost a vyzrálost vín ze Somló, jejich specifický minerální vulkanický charakter, a k tomu kyseliny a specifická struktura Juhfarku… co chtít víc? Je tedy fakt, že moderní podoby odrůdy jsou o dost přístupnější i v mladém věku, o něco uhlazenější, ale na kvalitě jim to neubírá. V minulosti byla nazývána víny svatebních nocí. Legenda totiž praví, že konzumace somlóského měla příznivý vliv na početí syna (a obecně velmi pozitivní zdravotní vliv, vína byla dokonce prodávána v apatykách), čehož využívali i Habsburkové, tamní vína s oblibou pila i Marie Terezie a Josef II. Dnes v nejmladší generaci dětí vinařů trochu převažují dcery, třeba Zoltán Balogh ze Somlói Apátsági Pincészet má hned tři. A když se podíváte na seznam potomků dvou výše uvedených monarchů, tak Josef II. měl jen dvě dcery a u Marie Terezie bylo z šestnácti potomků dívek jedenáct… tak nevím :-) Ale tím si legendu kazit nebudeme, že jo…

O víkendu padla láhev Kőfejtő Pince Juhfark 2015, o kterém se zmiňoval už při reportu z vinařství loni. Za ten rok se víno ještě víno uhladilo. V projevu je to docela krémové, žluté ovoce, minerální a trochu kouřová linka, dřevo. Podobně se projevuje i ve středně plné chuti, je suché, uhlazenější a trochu krémové, poměrně výrazné, již trochu zralejší, pěkně postavené, s fajn kyselinou a jemnějšími elegantními odbočkami. Velmi povedené víno. Na začínajícího vinaře a navíc odrůdu, kterou vlastně tolik nemusí (hlavně prý kvůli nespolehlivosti), dost úspěch. Kőfejtő k nám dováží Vinorum.

tornai-grofi-juhfark-2015Druhou lahví bylo víno z opačného spektra produkce na Somló (ale paradoxně toto konkrétní víno stylově docela podobné), žádný malovinař ale asi největší zdejší producent pokud jde o tichá vína, Tornai Pincészet s 54 ha vlastních vinic. Ti mají krom bublin v nabídce v podstatě celé spektrum toho, co Somló nabízí. Produkují levné „moderní“ nerezovky (obvykle s troškou zbytkového cukru) za pár korun. Nabízí i střední řadu klasických a dobře udělaných vín z mixu různých vinic a zráním ve dřevě, vína s hodně slušným poměrem ceny a kvality. A pak i top řadu terroirových vín ze specifických a jasně uvedených vinic, pečlivě zpracovaných a s potenciálem mnohaletého zrání. O okrajovosti regionu mluví i to, že jejich vrcholná řada tam stojí běžně maloobchodně jen něco přes tři stovky.

Otevíral jsem Top Selection Grófi Juhfark 2015. Tahle vinice (jméno by šlo přeložit jako „hraběcí svah“) s převážně jižní expozici je hodně vysoko položená, žene se skrze ní teplý vzduch stoupající podél výrazných vulkanických stěn, které je vidět na konci vinohradů. Tmavší citronová nazlátlá barva. Výraznější, bohatší trochu sladší vůně, žluté ovoce, krémovost, něco dřeva, decentně minerální linka. Suché, středně plné až plnější, krémovost a sladkost ovoce ale zároveň i výtečná kyselina. Poměrně koncentrované, s trochou klasické železitě-minerálkové linky, dlouhé. Pěkně strukturované, dost fajn víno. Na první setkání určitě o něco pochopitelnější než Kolonics či Fekete (nebo blahé paměti Lajos Takács a jeho Hollóvár). Vína Tornai u nás mají dovozce, občas se objeví v bedýnkách VinArte.

bourky

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails