V pokračování zápisků z výpravy do Somló prozatím přeskočím vinařskou degustační večeři a další aktivity a vrhnu so rovnou na návštěvu vinařství, která mne zaujala nejvíce. Kőfejtő Pince s možná nejmladším z vinařů na Somló, Peter Tóth se jmenuje. To samo o sobě je pozitivní, jednu dobu to vypadalo na zmar a neochotu na vinicích dělat a najednou se objevuje nadšená mladá generace (která navíc degustuje vína navzájem a posouvá oblast dál). Peter ovšem není fanouškem moderny, nemá web ani facebook a v zásadě ani moc e-mail, s ním se telefonuje. Což je potřeba, protože není ani na mapě producentů na kopci a kde přesně ho najdeme nám poradil vinař, kterého jsme navštívili předtím. Pozitivní je i fakt, že nejde o „přistěhovalce“, někoho kdo v Somló uviděl potenciál a investoval své peníze právě zde, Peter se na Somló narodil a během studia na zahradnické univerzitě ze školních grantů resuscitoval rodinné vinice. Momentálně jich má 0.6 ha, na západní straně kopce, rozrůst by se chtěl maximálně o další hektar (už teď je schopen nějaké hrozny ve stavu jak chce z vinice poblíž koupit, ale nevlastní je). Mimochodem coby diplomovou práci zpracoval téma pozdních sběrů a terroirové selekce, což je obzvláště vtipné v kontextu jeho vín, která se právě vyhýbají přílišné přezrálosti. Když nevinaří, tak pracuje na místním vinařském úřadě a má na starosti všemožné papírování a kontrolu, že vše je s dokumenty v cajku. Jeho vlastní papíry prý sedí :-)
Peter Tóth je z kategorie „normální vinař“, takže vinice měď a síra a případně rostlinné výluhy a tak. Ve sklepě staré sudy (zemplínské dřevo, kupuje použité sudy po aszú vínech z Tokaje), spontánní fermentace a tak. Na vinicích má klasickou odrůdovou směs oblasti – Juhfark, Olaszrizling (vlašák), Furmint a Hárslevelű (Lipovina). Jeho prvním ročníkem byl 2011 a vzniklo z něj Kőfejtő Cuvée, viniční směs která slavila obrovský úspěch v Budapešti. V cuvée pokračoval, až v ročníku 2015 díky kvalitě a výnosu připravil i jednotlivé odrůdy samostatně (+ cuvée). Odrůdově si nejvíc cení vlašáku, ze kterého prý jde každý rok udělat něco dobrého. Místní zásadní odrůdu Juhfark prý lidi sice mají rádi, ale prostě ne vždy dá rozumný výsledek.
Pokud znáte vína ze Somló, tak bývají (krom specifické minerality, železitosti, a vůbec vulkanického projevu a parádních kyselin) hodně vyzrálá, alkoholická, silná, ohnivá. Peter Tóth se snaží mít takové hrozny, aby výsledkem byl elegantnější projev, nižší alkohol (= 12.5 – 13 %, v oblasti totiž nejsou hodnoty okolo 14.5 % ničím neobvyklým). A daří se mu to. Pětice vín z ročníku 2015 a „archivní“ Cuvée 2012 všechna tyto parametry splňovala. A už dlouho jsem nebyl s celou degustací vlastně začínajícího vinaře takhle spokojen.
Olaszrizling 2015 je víno mladistvé, suché, s lehce krémovým projevem, minerální, strukturované, vyvážené a rafinovaně elegantní. Tohle se v Somló moc nevidí, po pravdě. Furmint 2015 tmavší, trochu zaprděný, výrazně minerální a ovocnější. Suchý, důrazný, krásně postavený, vyvážený, delší. Hárslevelű 2015 opět tmavší nazlátlá barva, lehce mladistvě zaprděná květinovo-ovocná vůně. Suché, minerální, vápenité, pěkně postavené, opět krásně vyvážené a docela elegantní. Juhfark 2015 minerální, krémový, důrazný, s parádní kyselinou a asi nejlepší nejzajímavější strukturou ze všech vzorků, dlouhý, vyvážený. I přes důraz ale opět jistá lehkost a rafinovaná elegance. Skvělé. Kőfejtő Cuvée 2015 obsahuje všechny čtyři odrůdy, má zlatavou barvu, krásnou ovocně-květinovou vůni s minerální linkou a znatelně výraznějším projevem dřeva, výborné kyseliny a struktura, mineralita, délka, pitelnost. Výborná věc. U ročníku 2012 téhož jsem se zakecal a nenapsal si poznámky, ale pamatuji si projev podobný, jen medověji nazrálý a o něco kulatější než u patnáctky. Celkově prostě paráda a navíc za velmi dobré ceny, doporučená maloobchodní na kopci je 3600 HUF a tedy asi 310 Kč, u nás by to logicky muselo být o něco víc. Ale to za podobnou kvalitu dám rád. Věřím, že ho i přes miniaturní produkci někdo (Vinorum, jděte do toho!!!) začne vozit. Pro mne to byl spolu s Bélou Fekete asi nejzajímavější zážitek, byť tahle dvě vinařství jsou na přesně opačných pólech stylu.
Jazykovědné a historické okénko: kőfejtő znamená lom, kamenolom. Vinice Petera jsou totiž u jediného lomu na Somló, který naštěstí neměl dlouhého trvání a tvář hory nijak výrazně nezměnil. Zdejší vulkanické horniny jsou příliš měkké a snadno se drolí. O pár desítek kilometrů na západ je další sopka, Ság (i na ní jsou vinice a vznikají z nich zajímavá vína, byť je obvykle zpracovávají vinaři na Somló nebo v Soproni), tamní bazalt je pevnější. Díky čemuž byl využíván na stavbu cest už za Římanů, od počátku dvacátého století pak těžen průmyslově. Celkem se z hory odvezlo asi 17 milionů tun kamene a v některých místech je sotva na třetině původní výšky. Dnes je součástí chráněné oblasti Sághegyi Tájvédelmi Körzet a další těžba neprobíhá.
Sklenkové okénko: Somló pije z Gabriel Glas :-)
