pátek 31. července 2015

Mladé Portugalsko, efektní Veltlín z Rakouska a klip k seriálu Vinaři

fonte-mouro-reservaPondělí bylo plné zážitků. V osobním rekordu, i přes bouřku s lijavcem a totálně promočené boty dvě třetiny závodu, jsem si zaběhl půlmaraton v rámci Zátopkova zlatého týdne. Během závodu jsem utopil telefon (úmyslně kvůli běhu v nepřízni počasí jsem zakoupil vodotěsný a stejně to nedal) a nezvládla to ani sportovní sluchátka. Běh je prý finančně nenáročný sport. Tsss. Závod odstartovala Dana Zátopková a už to, jak se zasněným úsměvem hleděla na velkoplošné fotografie svého muže při třech triumfech z olympiády v roce 1952, za účast stálo. Což mi připomíná… kdyby se někdo chystal na zářijový (půl)maraton do Wachau a měl místo v autě, tak se ozvěte! Trať vypadá velmi lákavě a navíc jde o skvělou příležitost přelíznout nějaký ten ryzlink a veltlín. Po návratu domů ze závodu jsem se vrhnul doplňovat energii pizzou a k tomu s chutí něco dobrého vypil…

Konkrétně Fonte Mouro Reserva 2011, červené portugalské od Monte Novo e Figueirinha ze sortimentu VPV. Chtěl jsem něco vysokooktanového. Oblast Alentejo, postaveno na odrůdě Touriga Nacional, fermentace v nerezu a následně 14 měsíců zrání v sudech z francouzského a amerického dubu. Temná, až skoro neprůhledná barva. Výrazná, tmavě ovocná, hutná vůně, kořenitost, uzené dřevo. Suché, plné, intenzivní, ovocné, mladistvé s poměrně výraznou tříslovinou pokrývající ústa, s velmi pěknou páteří kyseliny, dlouhé, efektní. Chce to ještě čas v lahvi a nebo doprovodit flákem masa, ale slušný kousek :-)

ebner_blackV týdnu jsem otevíral dva „velké“ veltlíny, ať si o odrůdě Vladimír Železný říká cokoliv („protivný, čočkový…“), z jeho domoviny v Rakousku. Jedním z nich byl Grüner Veltliner Black Edition 2010 vinařství Ebner-Ebenauer z Weinviertelu. Minimálně body, které různé ročníky dostávají ze všech možných stran, a také požadovanou cenou přes třicet euro, by mělo jít o špičku v oblasti. Jednodenní kontakt se slupkami, spontánní fermentace ve dřevě a zrání také ve dřevě dvanáct měsíců s kaly. Běžně se teď už prodává ročník 2013, ale vínu dávají velký archivační potenciál, takže dává smysl zkusit trochu uleželejší. Těžší burgundská láhev, korek zalitý voskem, černá viněta s černým potiskem a peklo na focení (vypůjčil jsem si profi foto prodejce Wein & Co). Tmavší žlutá barva. Intenzivní sladší ovocná aromatika, krémová, nejvíce evokuje hrušky, dotyk kořenitosti. Plnější, hutnější chuť, sladce ovocná, zakulacená, s dotykem kořenitosti, solidní kyseliny a celkově spíše měkčí, uhlazenější projev. Který nadchne všechny ty, co hledají „sladší“ vína a myslí tím „ne příliš kyselé“. Není to špatné, ale nemůžu si pomoct, ty peníze bych za to znova nedal. A mému ideálu bílého vína a veltlínu každopádně je to docela vzdálené.



Jo a ještě jedna zásadní zpráva, takhle před víkendem. Já se sice fanouškem seriálu Vinaři nestal, ale jinak byl dle všeho dost populární. Natolik, aby si zasloužil pokračování. V první sérii se řešil kupříkladu dovoz vín z Moldávie, třeba tentokrát rozlousknou problematiku sudovek :-) Každopádně na světě je zatím videoklip natáčený ve sklepeních velkopavlovické Šlechtitelky (ti mimochodem mají fajn reklamu na jejich penzion André, takové to naše moravské Toskánsko prostě). Tak tady ho máte…


Komentáře používají Disqus