pondělí 4. dubna 2011

Ochutnávka českých vín v Kvícu

ceska_vina_nabidkaOpět po roce se uskutečnila ochutnávka českých vín, protentokrát se z restaurantu ve Slaném přesunula do blízkého Kvícu a prostor vinařství Petra Rychtaříka. Na akci jsem vyrazil s P.J. a z časových důvodů musel vína opravdu jen proletět a nemohl na ochutnávce strávit tolik času, kolik by si zasloužila. Ale jet jsem prostě musel. Už proto, abych se přesvědčil, jak to vypadá s ročníkem 2010. Nakonec takhle mladých vín bylo spíše pomálu a poskytla spíše základní obrázek. Celkem ale bylo k dispozici 112 různých vín a pár moštů (odvezl jsem si pětilitrový bag-in-box jablečného, přišel hezky do ledničky a teď jen otevřu dveře a natočím si sklenku, bezva věc) a likérů, tedy slušný pohled na to, jakou úroveň česká vína mají.

Po opravdu tragickém zážitku před dvěma lety a mnohem příjemnějším loni jsem letos odjížděl poměrně spokojen. Technická kvalita většiny ochutnaných vín byla slušná (pravda, vzhledem k časovému limitu jsem si dost vybíral), sem tam se nějaká vada či nezvládnutá technika (typicky příliš síry) našla, ale většina byla v pohodě. Opravdu hodně potěšila série Svatovavřineckých. Vyzdvihl bych hlavně tmavé, ovocité, moderně působící pěkně postavené Svatovavřinecké 2009 jakostní z Žernoseckého vinařství. U jejich bílých, povětšinou jdoucích do takových těch „candy“ uměle sladkých tónů, jsem měl s technologií poněkud problém, tady to mne bavilo. Stejně jako světlejší, lehčí, peckovinové Svatovavřinecké 2009 jakostní od Jiřího Lobkowicze, opravdu skvěle pitelné jídelní/zahradní červené, navíc lahvované do tradičního buclatého „kalamáře“. Fajn bylo i nazrálejší, ovocně-bylinkové Svatovavřinecké 2008 kabinet z Vinných sklepů Kutná hora. A vyloženě bezva ve vůni naleželé červené a v chuti stále docela čerstvě ovocité, peckovinové a dobře postavené bylo jakostní Svatovavřinecké 2007 ze Školního statku Mělník. Asi budu kupovat víc českých vavřinců :-)

ceska_vina_vavrince
Projel jsem i podstatnou část Ryzlinků rýnských, zde už včetně některých desítek. Třeba ten zemský od Singerů krásně prezentoval zásadní poznávací znak ročníku – naprosto brutální kyseliny, které vám zkřiví obličej jako když se zakousnete do limetky či obzvláště kyselého citrónu. Třeba v mladičkém, trochu „candy“ ovocitém a květinovém kousku od Petra Rychtaříka mne ta kyselina vlastně i bavila, ale spíše jako kuriozita, na nějaké větší popíjení by to asi nebylo. Většina ryzlinků ale byla starších ročníků a nějaké zásadní nadšení se nedostavilo. Důvodem může být, že tuhle odrůdu piju asi nejčastěji a mám poměrně vysoké nároky. Prostě kupa vín byla v pohodě, ale těch vyloženě skvělých zas tolik ne. Zazářili obvyklí podezřelí, tedy Luděk Vondrák z Mělníka, tentokrát s mladým pozdním sběrem ročníku 2009, který je sice teprve na cestě, ale bude to skvělé víno, a již medovo-bylinkově nazrálejším ročníkem 2007. Špička byl samozřejmě Školní statek Mělník, ten zařadil pozdní sběr 2007 a to je encyklopedická záležitost, aromatická již směrem do barev & laků, středně plná, s bezva kyselinou a délkou. Krásný rýňák. Vynechal jsem starší (2004, 2005) ryzlinky od Miloše Hány, protože je tam zkouším každý rok a navíc mám doma :-)

ceska_vina_pinotPřeskočil jsem Dornfeldery a Zweigeltrebe, k mé lítosti vynechal i většinu Modrých portugalů (zkusil třeba ten od Hrabkovského z Žernosek, příjemné pití, či temný borůvkový – takže nakonec možná i trochu Dornfelderu měl – a chuťově fajn od Petra Rychtaříka) a projel kompletní nabídku Rulandského modrého. Naprosto zřetelně mezi osmi docela slušnými vzorky vynikala dvojice od Bettiny Lobkowicz. Rulandské modré 2007 jakostní má krásnou klasickou barvu, nazrálejší vůni směrem do různých čajovo-bylinkových výluhů a brusinek, v chuti jde spíše o lehčí víno, ale vyvážené, skvěle pitelné, odrůdově typické, precizně udělané. Rulandské modré 2006 výběr z hroznů barrique doufám ještě zařadíme do podzimního druhého kola přechutnávky domácích pinotů po pěti letech (o kole prvním budu psát za týden a něco, opět máme s P.J. domluveno uveřejnění ve stejný den), je to krásné víno, s barvou pinotově světlou a nazrálou (viz fotka), seriózní vůní krásně vyvinutou v lahvi a skvěle postavenou chutí. Postupně se vyrovnalo s výrazným dřevem a je to opravdu krásné víno. Dost by mne taky zajímalo, co se vyklube z výrazného hutnějšího Rulandské modré 2009 výběr z hroznů barrique z Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Myslel jsem, že nic kyselejšího než ryzlinky na ochutnávce nebude, z omylu mne vyvedlo až Sylvánské zelené 2010 od pana Rychtaříka, to byl doslova senzorický masakr a krom kyseliny bylo to víno i hodně zelené, brr. Stejný vinař i ročník, odlišná odrůda a vše je jinak. Rychtaříkovo Rulandské bílé 2010 bylo naopak pití dost sympatické, mladé, čisté, zemité, stále s výraznou kyselinou ale lépe zakomponovanou, osvěžující. Tohle bych si doma dal s chutí.

ceska_vina_obalena 
Zaujal MOPR 2009 výběr z hroznů z Žernoseckého vinařství, sladce květinově voňavé víno doplněné tramínovým li-či a vůbec hodně expresivní aromatikou vyvolávající vzpomínky na babičinu zahradu se spoustou všeho možného a sbírání květů divizny. Suché plné intenzivní v chuti, byliny, květiny i ovoce, hodně dobré. Jen dost výrazný alkohol mi tam poněkud vadil, trochu lehčí projev by mi nejspíš seděl ještě víc.

A bylo by tam ještě tolik dalšího k objevování, třeba Müller Thurgau jsem zkusil jen jeden, desítkovou kyselinu ze Školního statku, ale na rozlévání k jarnímu salátu bych si ji představit dovedl. A skoro úplně jsem tentokrát vynechal různé bílé a červené směsky, tramíny či povětšinou sladší rulandská šedá, prostě času málo. Tak doufám, že se akce uskuteční zase za rok. Jsem moc rád, že pan Rychtařík investuje čas a energii do pořádání téhle akce, protože vína z Čech si ji zaslouží!

Komentáře používají Disqus