V pondělí proběhl další vinný pop-up Družstva, myslím s hodně fajn víny, viz informace na konci zápisku. Snad to tak viděli i účastníci, já jsem logicky zaujatý. Ale domnívám se, že podobný set by byl docela nadprůměrný a hodný pozornosti i na běžné řízené degustaci, natožpak na rozjeté párty tohohle typu. Poznámky jsem si ovšem nedělal. Dorazilo docela dost lidí a pilo se hodně. U některých jsem nechápal, že jsou schopni podobné množství zvládnout a fungovat. A to nemám úplně nízká měřítka. V úterý jsem měl každopádně tak trošku kocovinu. Sice jsem o vínech hodně mluvil, makal za stolečkem a rozléval, ale času na to vše pořádně ochutnat samozřejmě bylo dost. Když jsem tak pozoroval stále rozjařenější účastníky, vzpomněl jsem si na zprávu, která se objevila zrovna v tu dobu: Ženy jsou poprvé v dějinách rovné mužům – ve spotřebě alkoholu. Bez jakékoliv velké studie bych ten večer dospěl ke stejnému výsledku. Vtipně v podobnou dobu vyšel na Ona Dnes článek Nenápadné signály, že máte problém s alkoholem, informace v něm ovšem platí pro osoby obou pohlaví.
A hodně zajímavé čtení představuje článek nazvaný „Proč tolik chlastáme?“ na psychologie.cz. „Nakonec je tady postoj k alkoholu, kdy většinová společnost nevnímá alkohol a jeho užívání jako problém. Všimněme si například těch mazlivých termínů, které pro alkohol užíváme: pivko, vínečko, štamprlička, panáček. Nejen že s radostí užíváme alkohol jakožto tvrdou drogu, ale ještě v tom nějakým způsobem nacházíme hrdost. Musím se přiznat, že i já sám rád kdykoliv opakuji statistiku, v níž má Česko prvenství ve spotřebě piva. Ale co je na tom tak skvělého? Co je vlastně tak chrabrého na tom, že lidé hodně chlastají?“ Vychází správně v době, kdy se stává dost zásadní problém z pití u mládeže a vyloženě dětí, oboru ve kterém Česká republika trhá žebříčky průzkumů.
Vzpomínám si na dobu před mnoha lety a nezletilý, kdy jsem jel v létě s kamarádem na kole do Hořic, abychom tam v sámošce koupili láhev tuzemáku a pár piv. Flašku jabčáku/levného vína i piva jsem risknul i u nás v obci, to nikdo neřešil, ale těch deset kilometrů mělo zajistit, že při problému s nákupem lihoviny nás nikdo nebude znát a nepráskne rodičům. Jenže problém nenastal, flašku nám prodali bez otázek. S bušícím srdcem jsme alkohol schovali do batohu a odvezli si. Spali jsme to léto ve stanu na zahradě, náš tajný úlovek vypili v noci, když už všichni doma šli spát. K ránu jsem příšerně pozvracel polštář a spacák. Proběhla horečnatá snaha všechno umýt, nějak zamaskovat. Od prarodičů nepadlo ani slovo, ale jsem si jist, že co se stalo jim muselo být dost jasné :-) Ten stan smrděl příšerně.
Myslíte si, že jste na alkoholu závislí? Říkal jsem si, že bych zkusil třeba celý listopad nevypít ani kapku alkoholu. Byla by to z mnoha důvodů otrava, ale určitě bych to zvládl. Nebo ne? Ale přece nemůžu měsíc nepít, to bych vám neudělal, vždyť bych neměl co psát, že jo? Ehm… Tak se uvidíme na nějaké degustaci a časem možná v léčebně. Nebo tak něco.
Družstvo Wine pop-up #4: Forbidden Fruit
7Řádků Bílé cuvée Padělky 2015 (Morava - Němčičky)
Fekete Hárslevelű 2008/2009 (Maďarsko - Somló)
Richard Stávek Baco Noir 2016 (Morava - Němčičky)
Winepunk halfRED 2015 (Morava - Němčičky)
Domaine de Montcy Romorantin 2014 (Francie - Cour-Cheverny AOC)
Croci Gutturnio Frizzante 2012 (Itálie - Colli Piacentini)
Mas Candí - Cava Brut Nature (Španělsko - Alt Penedès)
Celler del Roure - Parotet Vermell 2014 (Španělsko - Valencia)
Kutná Hora Solaris 2015 (Čechy - Svatý Mikuláš)
Wimmer-Czerny Roter Veltliner 2015 (Rakousko - Fels am Wagram)
Milijan Jelić, Morava 2014 (Valjevo - Srbsko)
Movia - Aleš Kristančič, Rebula 2014 (Goriška brda - Slovinsko)
