středa 18. listopadu 2009

Láhev Chénas k oslavě 17. listopadu

aufranc_chenas_2005 Nejsem člověk davový, většinou se jim vyhýbám, seč mohu. Unaven po včerejším návratu z  Moravy jsem se rozhodl, že nevyrazím putovat z Albertova na Národní třídu a raději významné výročí naší země oslavím doma. Původně jsem na 17. listopad plánoval ochutnávku hned několika vín z ročníku 1989, ale byl příliš skoupý v aukcích a dražené lahve nezískal. A to, co šlo porůznu získat snadno, bylo spíše z kategorie „problematicky poživatelných rarit“ a to mi za to nestálo. Co tedy otevřít? Chtělo by to něco stylového, ale prostě se mi nic nedařilo najít. Už jsem to skoro vzdával a chystal se odšpuntovat „jen“ něco opravdu dobrého, ale nakonec objevil ideální vzorek, navíc ve vlastních zásobách a bez nutnosti kupovat. Domaine Pascal Aufranc a jejich Chénas 2005 na první pohled nijak vhodně nepůsobí, ale zajímavé na něm je, že keře byly vysázeny v roce 1939. A 17. listopad, ač tentokrát se slavil především jako dvacáté výročí sametové revoluce, je samozřejmě především připomínkou zásadních a tragických listopadových události v Protektorátu Čechy a Morava.

Chénas je jedním z Cru Beaujolais, poměrně malým a sevřeným mezi mnohem slavnějšími Moulin-Á-Vent, Juliénas a Fleurie. Jméno si nese od dubů, které v okolí rostou (byť dnes už v počtu spíše jen připomínajícím dávné lesy). I vinice Pascala Aufranca jsou obklopeny stromy a poli, což mu mimo jiné umožňuje praktikovat přírodní postupy na vinici bez toho, aby k němu každou chvíli zavál postřik od souseda. Vína z nynější podoby Chénas (část původních poloh, pokud tomu správně rozumím, připadla později k Moulin-Á-Vent) jsou spíše plnějšího stylu, s výraznější kyselinou, pevná a velmi dobře zrající.

chenas_aufranc Otevírám láhev Domaine Pascal Aufranc - Chénas „Vigne de 1939“ ročníku 2005, klasickou těžší burgundskou s pořádnou kovovou záklopkou a plným korkem (na fotce vpravo vidět alternativní vinětu nalezenou na flickeru autora daveandfaye). Víno jde na stůl pravděpodobně moc brzy a z takto kvalitního ročníku by mohlo a mělo ještě zrát, i proto končí (po ovonění a ochutnání) v karafě, postupně na několik hodin. Za celou dobu pobytu se ale změní jen velmi málo, je velmi sevřené, mladé a pouze ve chvílích, kdy se sklenkou netočíte a necháte v ní několik minut hromadit vůně, předvede, že když se mu nechá čas, nabídne mnohem více. Víno má nyní temnější barvu s fialovým nádechem. Projevuje se jemně ovocně, s náznakem malin a občasným závanem růží, lehce kořenitostí a kouřem. Ale celkově spíše nevýrazně a trochu jednoduše. V chuti suché a ovocité, s pevným dobře stavěným tělem, pěknou kyselinou a slušnou dochutí, ale vše tak nějak neutrálně, bez emocí, „politicky korektně“ – nenaštve, nenadchne. Je tam cítit potenciál, víno mi připomíná spíše sevřený burgundský Pinot než typické Gamay z Beaujolais, ale působí jako ve své „hloupé fázi“ a i přes cenu necelé tři stovky připraveno zrát a vyvíjet se do krásy ještě mnoho let. V současné podobě je to poněkud… nuda. Sklenka whisky pálené v prvním svobodném roce, 1990, potěšila víc :o) A tohle víno je jedním ze čtrnácti, které mám připraveny na čtvrteční domácí ochutnávku Cru Beaujolais (stále ještě 1 až 2 volná místa, kdyby měl někdo zájem…) a přemýšlím, zda ho nedekantovat opravdu hodně dopředu (či otevřít už dnes), nebo úplně nevyřadit a nenahradit něčím, co bude k pití připraveno lépe. Uvidíme.

A co vy? Slavili jste včerejší svátek s nějakým zajímavým vínem? Poštěstilo se někomu otevřít láhev z Čech či Moravy ročníku 1989? Nebo snad nějaké pěkné Bordeaux, ideálně Pauillac či Pomerol? Ovšem byl to povedený ročník i pro ryzlinky z Mosely a od Rýna, Sauternes, jižní Rhônu, vyloženě pro vína z Piemontu a o Champagne ani nemluvě. Byl to prostě dobrý ročník :o)

Odkazy: Jiný pohled na Beaujolais | Bourgogne Rouge jako Gamay z Beaujolais?

Komentáře používají Disqus