pondělí 20. dubna 2015

Popíjení v Českém ráji

raj_bramborakUplynulý víkend jsem strávil s rodinou a davem přátel v Českém ráji. Hned na úvod mohu všem doporučit ubytování U Housenky, hlavně pro větší skupinu s dětmi naprostá paráda. Čas jsem plynule rozložil mezi péči o děti, pojídání grilovaného masa a dalších pochoutek, povídání do pozdních nočních hodin o všem možném, běhání (v oblasti je to věčně nahoru a dolů, takže šlo o trénink psychické odolnosti vůči plazení do kopce, obzvláště v kombinaci s nevyspáním, plným pupkem a zbytkovým alkoholem) a samozřejmě konzumaci vína! Navezl jsem takový trochu divoký mix všeho možného a sledoval, co lidem víc chutná, co je u těch vín případně zajímá a tak podobně. Běžní konzumenti řeší trochu jiné otázky než vinní nadšenci, se kterými popíjím přeci jen častěji, ale tolik se zase neliší.

lahve_mixBaví mne pokročilé otázky typu „a takhle typicky chutná ryzlink?“ u lahve stále ještě výborně svěžího, lehkého energického Dr. Deinhard Riesling Trocken 2012 (psal jsem dříve). Očividné odhalení rozporu ve vůni a chuti u Juhfark 2010 vinařství Kolonics (viz zde), vína v barvě až měděného a ve vůni sladce medového, kořenitého, s linkou klasické železitosti Somló, které je ale v chuti vlastě úplně suché, s fajn kyselinou a plností, zajímavé. První spontánní reakce jedné z účastnic na Bordeaux Blanc Sec 2013 z Château Thieuley (článek třeba tu o starším ročníku) „voní jak černý rybíz“, víno hodně svěží, herbální, šťavnaté v chuti, v tomto ročníku o něco lehčí a tenčí, ale velmi dobře pitelné a osvěžující. Moc se mi líbilo, jak lidi bavil Siller resp. jeho „ani červené, ani růžové“ koncept. Konkrétně šlo o Jackfall Siller 2010 (viz zde) a víno, které asi už mělo být vypito, ale stále si drželo kondici a sympatickou jahodovo-kořenitou vůni a chuť.

Rychle zmiznou lahev otevřené najednou pro srovnání, konkrétně jsem přitáhl Errazuriz Estate Series Cabernet Sauvignon 2011 a 2013 (o vínech téhle chilské firmy jsem tu psal opakovaně) a pak také Cabernet Sauvignon 2011 výber z hrozna (pěstovaných snad ve Strekově) od vinařství Mrva & Stanko. Všichni hezky popíjejí a kontrolují důkazní materiál před finálním soudem, který ze vzorků jim chutná nejvíce. A ten pak pijí dál :-) Překvapilo mne, že ani omylem nevznikl jeden favorit a zájem se dost plynule rozprostřel mezi všechna tři vína. Osobně bych sáhl po nejmladším vzorku, což je krásně udělaný čistý ovocný cabernet s dotykem dřeva, vyvážený a dobře pitelný, na základní víno působí dost seriózně. Starší vzorek od Errazuriz si drží kondici dobře a je podobný byť s již výraznější kořenitostí oproti ovoci a také je o něco tenčí. Vzorek ze Slovenska mi přišel jako solidní byť poměrně jednoduché a přímočaré červené (paradoxně i ve srovnání s tím základním velkoprodukčním Chile), které s věkem začíná už docela bojovat. Ale možná díky tomu nabídlo sadu docela zajímavých aromat a mnohé zaujalo.

A bylo toho mnohem více :-) Prý se se mnou pije dobře, protože druhý den ani po mnoha sklenkách nebolí hlava. Což je zajímavý poznatek, který beru u večerů s různými „autentickými“ víny s nízkou sírou, ale produkce výše byla v tomhle ohledu jen lehce pod průměrem. A nebo možná běžné levné lahve a stáčená vína, která při podobně velkém množství většina pije častěji, mají hodnoty siřičitanů ještě někde úplně jinde. Kdo ví, rozbory dělat nebudu a experimentální test na vlastním těle také ne :-)

P.S. Na fotografii v titulce bramborák s pivem Rohozec ze stánku u odbočky na hrad Rotštejn, foto je už z loňska, letos jsem ani ta vína nějak fotit nestíhal. Myslím, že mé oblíbené burger bistro Dish, které s oblibou pracuje s různými starými talíři, by si zde našlo spoustu lahůdek! :-)

Komentáře používají Disqus