Ani nevím, čím to asi je, schválně to nedělám, ale na pondělí mi vycházejí vždy nějaké kritické až naštvané články. Jako by toho člověk neměl už takhle dost. Venku tma a prší, musí po víkendu do práce, otrava :o) V pátek jsem vás zval na I. výstavu vína na Grébovce, úvodní akci v nově zrekonstruovaném Pavilonu, kde se měla prezentovat vína oceněná na místních a regionálních výstavách znojemské oblasti. Teď se mám za tu pozvánku chuť omluvit. Ne, že by se tam nedala najít pěkná vína, ale bylo to pátrání po perlách v kupkách hnoje (často nejen v přeneseném slova smyslu, ale doslova i aromaticky), navíc s poněkud zvláštním přístupem organizátorů. Akce stála tři stovky (50,- vstup, 250,- neomezená konzumace), případně o 25,- více, pokud jste měli zájem o katalog. K dispozici bylo celkem 100 vzorků, přehledně setříděných jak podle odrůd, tak i podle producentů. Navíc s uvedením viniční trati, to se často nevidí. Chyběl důležitý údaj o zbytkovém cukru (v dnešní době je to opravdu potřeba), i tak považuji seznam a pěknou znovínskou degustační sklenku za asi jediný klad. Snad ještě prostory Pavilonu, u kterého se rekonstrukce myslím dost povedla, kombinace starých dřevěných částí s moderní prosklenou funguje, potěšily. Je odtamtud pěkný výhled a těším se, až otevře kavárna. Za klad lze snad ještě považovat, že vína rozlévala usměvavá milá děvčata, ale to příšerným vínům bohužel nijak zvlášť nepomůže. Věcí, co mne štvalo, se tam dalo najít hned několik.
Na degustaci očekávám, že budu mít v ceně automaticky k dispozici pitnou vodu a případně sousta neutralizačního chleba. Zde bylo jídlo jen k zakoupení a i voda se musela platit zvlášť. Když jsem se trochu ohradil, že o lahvovanou vodu (prý 40,- Kč za sklenici, jak doplňují diskutující na Facebooku) nemám zájem a zda někde není obyčejná karafa s kohoutkovou, byl jsem odeslán na záchod, že je tam prý umyvadlo. To, že tam nikde nebyla plivátka a musel jsem vzorky likvidovat a plivat do oplachovadla sklenek, taky nepotěší (hlavně proto, že k němu vždycky musíte sklonit hlavu hodně blízko a bokem, jinak se víno na rovné ploše rozprskne všude kolem; je to dost nešikovné a otravné). Ale vzhledem k tomu, že jsem tam plival asi jako jediný (u ostatních to vypadalo, že si spíše užívají objevená slušná vína ve společnosti přátel a nic moc neřeší), tak snad ani nemohu mít organizátorů nepřítomnost plivátek za zlé. V ČR se prostě ještě zatím moc nenosí. Ještě o kus víc naštve, když postupně u třech vzorků ohlásíte obsluze jasnou vadu (výrazný korek, víno znovu rozkvašené a víno těžce zoxidované, tedy spíše dost možná problémy konkrétních lahví) a nic se nestane. Nic. Vína jsou stále na svých místech a rozlévána ostatním. Chápu, že možná mají na celé dva dny jen pár lahví, ale tohle je humus. No a pokud vám přišlo, hlavně u nějakých lehčích bílých, že mají často takovou divnou „řepnou“ pavůni, pak vězte, že tohle divné aroma měla přímo voda v omývadle sklenic, takže u čerstvě opláchnuté sklenky zašplíchnuté malým degustačním vzorkem se to stále hodně projevovalo.
Hlavní průšvih však byla vína jako taková. Ochutnal jsem celkem 40 vzorků (což mi přijde jako dost reprezentativní průřez), vzhledem k zaměření kupříkladu všechny zastoupené Veltlíny či Sauvignony, a musím říct, že takovou přehlídku nepovedených vín už dlouho neviděl. Už dlouho si říkám, že v hodnocení přestanu používat u vůně výraz „čistá“, protože většina vín dnes přeci taková skutečně je, ale páteční ochutnávka mne přesvědčila o opaku. Někdy jsem házel ksichty jak Pohlreich v Ano, Šéfe! a chytal se za hlavu. Pokud šlo o degustaci vín už někde úspěšných a snad tedy minimálně technicky v pořádku (i když… viz starší článek na téma bodování na soutěžích), tak se s nimi muselo něco stát při přípravě téhle akce, nějakým společným špatným skladováním nebo něčím. Nebo snad někdo vybral „sadu pro pražáky“? :o) Nechápu. Psát, která všechna vína byla mimo, se mi nechce. Zabralo by to hromadu času, který zrovna do tohohle věnovat nemíním. Každopádně pokud bych slušná vína ze znojemska neznal a tohle byla nějaká moje seznamovací průřezová ochutnávka (navíc vín „oceněných“ a tedy asi nadprůměrných), nejspíš nic dalšího v té oblasti ani zkoušet nebudu a emigruji kousek za hranice do Weinviertelu. Omezím se tedy na těch pár vzorků, které bych třeba rád ochutnal znovu či se nebál otevřít návštěvě.
Ze Sauvignonů zaujal „VOC“ kousek ročníku 2008 (Sedlešovice, Kraví hora), vzorek č. 51 z vinařství Josef Dobrovolný. Sice takový ten zelenější kopřivový styl, ale krásně čistý, svěží, suchý, vyvážený. Fajn víno. Podobným stylem jel i vzorek 56 od Ampelosu ŠSV, lehké aromatické svěží víno a Sauvignon zelenějšího střihu, skvělé letní pití. V pohodě byl VOC Sauvignon z Waldbergu Vrbovec a od Vinných sklepů Lechovice, ale nic zásadního, o čem by stálo více se rozepsat. Možná snad ještě Znovínský kousek ročníku 2008 z Kamenného vrchu (Tasovice) by šel přidat do seznamu, i když zde už jde výraz „lehké“ nahradit spíš za „řídké“, ale vadné každopádně není :o) Krom Ampelosu jsou to všechno VOC vína, statisticky nejúspěšnější ten večer.
Z Ryzlinků opravdu zaujal vlastně jen jeden, č. 26 a opět Josef Dobrovolný a trať Kraví hora, ovšem Ryzlink rýnský 2006 jakostní. Příjemná vůně, mineralita, medovost, trochu barvy & laky, v chuti medové a zralejší, kyselina i trochu cukru, pěkná dochuť. Nic zásadního, ale poměrně fajn pití. U Pinotu Noir byl ze tří vzorků pitelný jen jeden a ten docela potěšil, vzorek č. 96 ve výběru z hroznů ročníku 2006 od Václava Trpělky (hrozny z Šibeniční hory v Dolních Kounicích) je pěkný domácí pinot, vyzrálý, ovocný, s pěknou kyselinou, vyvážený. Opět nic zásadního, ale příjemné víno.
Veltlíny? Tady jsem čekal hodně a nakonec bych sáhl maximálně po vzorcích č. 6 a č. 11. To první opět Josef Dobrovolný a VOC Veltlín ročníku 2008, to druhé pozdní sběr 2007 z Babičáku od Lahoferu. V obou případech nic objevného, ale svěží, trochu kořenité a medové, suché a fajn pitelné veltlíny. Celkem potěšilo ještě mladičké a zatím na cestě Neuburské 2008 v pozdním z vinice U Hájku od Lahoferu, fajn pití. Zaujalo i Chardonnay 2006 ve výběru od vinařství Václav Trpělka, hrozny z Šibeniční hory (to mne myslím bavilo i v Salonu, což je jinak též tragédie). Hodně nabušená, výrazná a moderní záležitost. Ta všechny aromata vydává skoro až vulgárně vlezle, ale určitě stojí za pozornost. Zajímavá zkušenost byl i vzorek č. 39 od Antonína Salety, Chardonnay 2005 v pozdním z Višňového (Nová hora). Ukázková „nemoravská“ tropicko-ovocná šardonka, která se bude líbit mnohým :o)
A to je pro dnešní „depresivní“ pondělí všechno. Pokusím se v týdnu negativitu nechat stranou a psát o věcech příjemných, něco málo v zásobě mám :o)
