Nechal jsem se zlákat pozitivními reakcemi a zakoupil a otevřel nedávno dvoje bubliny od DG Viticultors (web) z Pontons u Vilafranca del Penedès nedaleko Barcelony. Rodinný podnik, za kterým stojí Pedro Luís Domènech Garay a Antonio García Blasco, má dva různé pozemky s výsadbami ve vyšších nadmořských výškách. Mas Fonoll je 750 až 820 metrů nad mořem a na jílu s nějakým tím štěrkem a vápenci, réva zde dozrává výrazně později než v okolí a vinice hostí odrůdy Pinot Noir, Chardonnay, Sauvignon Blanc, Riesling, Albariño a nečekaně Incrocio Manzoni. Mas Sapera se nachází vlastně nedaleko, ale znatelně níže – ve výšce jen 600 až 650 metrů. Půda je zde obdobná, jíl a vápenec, a pěstují zde Merlot, Sauvignon Blanc, Albariño, Incrocio Manzoni a Loureiro. Tedy odrůdově jedou pro Penedès ne úplně typickou skladbu a také podstatnou část jejich produkce tvoří tiché bílé a červené a sladká vína, ale Cava samozřejmě nechybí. Mimochodem dozážují, u Brut variant, vlastním botrytickým slaďákem školeným několik let v 400l dubových sudech.
úterý 31. srpna 2021
Růžová a bílá Cava od DG Viticultors
pondělí 30. srpna 2021
Riesling z roku změny od Beckera
O víkendu jsem měl příležitost účastnit se zajímavé degustační večeře a prochutnat si fajn sadu německých vín, nejen ryzlinků, několika producentů z nabídky CCVino. K chutnaným vínům se určitě vrátím ještě v dalším článku, dnes to bude jediná láhev. Ne nejlepší, ale „z vědeckých důvodů“ možná nejzajímavější :-) Producentem je J.B. Becker a šlo o Rheingau 2003er Riesling Spätlese Martinsthaler Rödchen. O vinařství jsem se detailně rozepisoval před jedenácti lety v článku Mladé i vyzrálé Ryzlinky a Pinoty od Rýna a letos doplňoval nějaké ty aktuality u článku Beckerův výtečný Riesling ročníku 1998 (a měl jsem tu i článek Padesátiletý Riesling a ročníky ke kulatinám, taktéž s Beckerem). Takhle trať, žádný dramatický svah s půdou tvořenou jílem a hlubokými sprašemi, není v oblasti nijak výjimečná, produkuje stylově spíš plnější vína a patří mezi průměrné. Výborný ročník 2003 také přinesl spoustu opulentnějších vín, nejen v Rheingau. To mne na víně však nelákalo nejvíc…
pátek 27. srpna 2021
Manzanilla Pasada En Rama Pastora
Dnes to bude opět pro sherry devianty :-) Je to už hezkých pár let, co jsem se zde rozepisoval o Manzanilla Solear od velkého ale výtečného producenta Barbadillo, který letos slaví výročí 200 let existence. Zaobíral jsem se jak „základním“ vínem, ale Solear je vždy skvělé pití (viz i novější samostatný článek), tak speciální En Rama variantou, nefiltrovanou a s delším zráním. A dnes se mrkneme na třetí víno, které vychází ze stejné solery. A nebude to fantastické amontillado Príncipe (případně totéž ve variantě VORS), které rozhodně doporučuji vyzkoušet, ale další Manzanilla! Konkrétně Manzanilla Pasada En Rama De La Pastora stočená v roce v říjnu 2020. Barbadillo relativně nedávno tuhle značku a potažmo styl vína oživilo a vyplatí se říct si k tomu trochu víc.
čtvrtek 26. srpna 2021
Šumivá degustace na téma Corpinnat
Před pár týdny jsem se tu poměrně detailně rozepisoval o značce šumivých vín Corpinnat a sliboval článek z pražské ochutnávky. Slib dnes konečně plním. Ochutnávka se konala v bublinovém baru Champagneria a vína společně přestavovali dovozci Foltýn Wine a Wine Office, šlo o selekci od jimi dovážených producentů (samotná Champagneria má na lístku ještě Corpinnat od vinařství Huguet de Can Feixes a spoustu cavy), od některých širší přehled, od dvou největších hvězd alespoň „základ“. Konkrétně jsme chutnali vinařství Sabaté i Coca, Nadal, Mas Candí, Recaredo a Gramona. Krom vinařství Nadal jsem tu už o všech psal, čímž si trochu ušetřím práci :-) Každopádně se můžeme rovnou vrhnout na poznámky.
středa 25. srpna 2021
Becky Wasserman, maďarské zákonné naturálno, požár v Provence, ceny francouzských vinic
V osmdesáti letech zemřela na plicní potíže Becky Wasserman, zásadní postava amerického obchodu s vínem, mentor spousty současných vinných osobností a člověk, kterého neopomenou jmenovat jako formující postavu oblasti mnozí burgundští vinaři. Mezi její blízké přátele patřil Aubert de Villaine, Michel Lafarge, Lalou Bize-Leroy, Hubert de Montille… takové „kdo je kdo“ Burgundska, prostě. Dovážela vína z leckterých francouzských oblastí, ale její láskou bylo právě Burgundsko, kam se ostatně už v šedesátých letech přestěhovala. Ze začátku obchodovala se sudy François Freres, ale rychle přeorientovala na víno. Zaměřovala se především na menší rodinné podniky a postupem času zvýšila povědomí o spoustě takových. Její síť kontaktů, a setkání které doma pořádala, pomohla vinařům i v jejich práci, některým bezesporu pomohla stát se hvězdami.
úterý 24. srpna 2021
Mencía s Pinotem a chutný Riesling
Mencía je tak trochu Pinot Noir Galicie! :-) Uslyšíte to často a celkem chápu proč, sám jsem srovnání už taky použil a k tématu něco psal, i když častěji z toho mám dojem jak ze setkání pinotu s frankovkou. Každopádně mne, při jednom z nájezdů na španělské e-shopy, zaujalo víno El Barredo 2016, které je právě spojením odrůdy Mencía (s přibližně 85 % směsi dominuje) z osmdesátiletých výsadeb s mladšími, asi dvacetiletými, Pinot Noir. Ekologicky pěstovaná réva obou odrůd roste na spíše jílovité poloze El Barredo u Valtuille de Abajo, tedy v oblasti Bierzo. Za vínem stojí Rodrigo Méndez (psal jsem tu o jeho věcech opakovaně), proslavený hlavně víny z oblasti Rias Baixas, a jde o jednu z jeho mnoha spoluprací s Raúlem Pérezem, který je doma právě ve Valtuille de Abajo. Ruční sběr, spontánní fermentace v 500l sudech a zrání rok v 225l barrique sudech, povětšinou ne nových.
pondělí 23. srpna 2021
Vinař roku s lahví bublin od vítěze
Minulý týden jsem si udělal už tradiční dovolenou, tentokrát i od blogování, v lesích u Šumavy. Za tu dobu se událo pár zajímavostí, mimo jiné vyhlášení výsledků soutěže Vinař roku České republiky 2021 (web) a souvisejících ocenění. Cenu Vinařské asociace ČR za přínos českému a moravskému vinařství získal sommelier Ivo Dvořák. Šampionem bílých vín pro rok 2021 se stalo Rulandské bílé výběr z hroznů 2017 z Nového vinařství a v červené opět zvítězil Pavel Binder z Rakvic s Rulandským modrým výběr z hroznů 2018. Nejúspěšnějším rodinným vinařstvím se stal Petr Skoupil z Velkých Bílovic. V hlavní soutěži si bronz odnesl Sonberk, stříbro Mikrosvín Mikulov a zlato Zámecké vinařství Bzenec (web), jeden z našich „soutěžně“ vůbec nejúspěšnějších producentů. Z toho, co jsem v poslední době pil, bylo vše vždy technicky perfektně zvládnutí, líbivé ale málokdy vyloženě vlezlé a celkově v běžných samoobsluhách a supermarketech sázka na jistotu. Vlastně možná o trochu větší, než u některých značek, které jsem v tomhle ohledu preferoval. Nebylo to myšleno přímo na oslavu jejich vítězství, ale výsledek soutěže mne inspiroval a po návratu domů jsem v rámci plnění ledničky a chlebníku přihodil do košíku i jejich bubliny, Sekt 1876 Brut stále ještě ročníku 2013.
pátek 13. srpna 2021
Zajímavý Bobal a biodynamický alsaský Riesling
Loni jsem zde psal o vinařství a ochutnávce Bruno Murciano (web), v mezičase čtveřici jejich vín (tři úrovně odrůdy Bobal a moc zajímavé bílé) zařadila do nabídky Alifea. Já se znovu mrknul na víno L’Alegria (DO Utiel-Requena), ale tentokrát mladého ročníku 2019, s podtitulem Bobal Cepas Viejas Arcilla Vino Artesano aka řemeslný Bobal starých keřů z jílu. I přesto, že se v řadě Bobalů (viz starší text k odrůdě) jedná o základní víno, jde o skoro 90 let staré keříkové ekologicky obdělávané (certifikované bio) výsadby v nadmořské výšce okolo 900 metrů, z jediné polohy Las Brunas. Tuhle jihovýchodně orientovanou vinici ve skutečnosti tvoří tři terasy s odlišnou půdou, toto víno je z největší střední terasy s dominancí červeného jílu nad vápencem.
čtvrtek 12. srpna 2021
Růžové liščí sny a osvěžující Riesling
Už je to pět let, co jsem se zde zmiňoval o Cantina Ariano (web) z Apúlie a degustaci průřezu jejich sortimentem, tenkrát jsem nějak vyloženě nadšen nebyl. Ale mám doma opět sadu vzorků a těším se na ně. Už proto, že vinařství dokončilo přechod na certifikované bio a „štempl“ mají i jejich základní vína, o důvod víc dát jim znovu šanci. Ariano je rodinný podnik a jsou členy Slow Food Italia, mají moderní nové vinařství „poháněné“ z velké části soláry, z 15 hektarů vinic ročně připraví nějakých 65 tisíc lahví vína. Jako první ze sady jsem otevřel Sogno di Volpe Rosato 2020 (Puglia IGT), které mne oslovilo už dříve. Ovšem starší ročník byl Montepulciano, dnes používají odrůdu Nero di Troia. „Sen lišky“ je připraven asi dvouhodinovou macerací hroznů, kvasí v nerezu a tamtéž na jemných kalech pár měsíců zraje. Uzavřeno v čiré bordó lahvi s kovou záklopkou a Nomacorc Select Green špuntem (z cukrové třtiny). Hezká lososová růžová. Čerstvé, drobné červené ovoce, lehce krémové. Suché, čisté, s příjemnou osvěžující kyselinou, opět drobné červené plody, pěkná pitelnost, snadno přístupné a nekomplikované ale zároveň ne nudné a s něčím navíc. Tak nějak „akorát“. Vypili jsme s chutí. Vozí Víno pro Vás.
středa 11. srpna 2021
Sylvánské zelené a dvakrát Horst Sauer
Mám rád dobrý Sylván. A přiznám se, ač je to odrůda i domácí, že mnohem častěji chutnám nebo piju ty z Alsaska. O dost méně často pak z Franken, odkud je ale možná nejvyhlášenější. Sylvánské zelené, odrůda nesoucí také poetické jméno Cynifál, byla v minulosti v našich krajích tak hojná, že se jí říkalo dokonce Morávka. Dnes je sice součástí VOC Valtice, Mikulovsko a Mutěnice, ale pěstuje se u nás pouze na 172 hektarech, což je sice významný nárůst oproti době před 15-20 lety a i v posledních letech výsadby pomalu ale jistě stoupají, přesto kde jen o zlomek dřívějšího stavu. A podobný osud sylván potkal i jinde v Evropě, kde především v bývalém Rakousko-Uhersku a v Německu patřil ještě na počátku dvacátého století k nejrozšířenějším odrůdám. Dnes si významnější postavení drží jen na několika málo místech. V zapomnění tedy rozhodně neupadl, a dobře tomu tak, byť doba jeho největší slávy je asi nenávratně pryč.
