Když jsem se snažil nakoupit v ČR nějaká vína z Ukrajiny, v podstatě jediná rozumně dostupná byla od vinařství Shabo (web), obrovského (1200 hektarů) moderního producenta v oděské oblasti, který připravuje vše od základních nerezovek, přes vína dlouhodobě vyzrávaná v sudech a záležitosti v gruzínském stylu v kvevri, bubliny vyrobené v tanku i klasickou druhotnou fermentací v lahvi, po vína ve stylu sherry a také širokou škálu brandy z vlastní palírny i dalších zdrojů. Zakoupil jsem je a otevřel s dalšími lahvemi (více ve stylu co vyhledávám na domácí popíjení) na ochutnávce, už jsem se zmiňoval, a vybrané peníze poslal na podporu Ukrajiny. A dnes se mrkneme na samotná vína. Z jejich základní řady Shabo Classic jsem měl Rosé 2019 z odrůd Cabernet Sauvignon a Pinot Noir, přímočaré čistě udělané nerezové červeně jahodově ovocné suché víno. Technicky perfektní, nepůsobí nějak průmyslově, dobře pitelné a potěší mnohé. Z vyšší řady Reserve to bylo ПІНО ГРІДЖІО 2019 aka Pinot Grigio, používají tenhle italský název, asi je víc trendy :-) Suché, čisté, již lehce nazrálejším, diskrétněji ovocné a poměrně jednoduché bílé, příliš neoslovilo. Zajímavá zkušenost bylo jejich Reserve Dessert Sherry 2015 z odrůd Aligoté a Telti-Kuruk s aromatikou opravdu hodně evokující běžné suché fino sherry s lehce výraznější ovocností, ale v chuti hodně sladké a kulaté s teplem alkoholu. Vlastně vůbec ne špatné, byť není můj styl.
úterý 5. dubna 2022
Pár skleniček z Ukrajiny
pondělí 4. dubna 2022
Revolution Pink Solera a Les Terres Roses
Měl jsem teď opakovaně chuť na růžovku. O jedné moc zábavné (chutná jak fakt skvělý rybízák s bublinama!) budu psát časem, je součástí průřezu sortimentem vinařství co teprve dopíjím. Ale další dvě můžu odhrnout. Ve sklence byla třeba Revolution Pink Solera z vinařství Johannes Zillinger (web) z Weinviertelu. O co se jedná jsem tu měl téměř přesně před dvěma lety. Jako u mnoha dalších solera/perpetuální rezerva/meziročníková směs vín není na lahvi bližší údaj o ročníkovém složení, což mne zas tak netrápí. Ale měla by být slušnost uvádět třeba alespoň rok lahvování (odstřelu etc.), aby měl člověk lepší přehled, zda pije víno čerstvé nebo zrající v lahvi už několik let. Platí to i pro šampaňská, sherry a tak. Stav se lepší, ovšem pomalu. Každopádně tohle je víno z aktuální nabídky WineGeeka (budu jich tu mít teď víc, mám to vždy v nárazech s různými dovozci, že se nadšeně vrhnu na nové akvizice a pak to několik dní vypadá, jako bych propagoval jen jeden zdroj vín). Poměrně výrazná barva, spíš světle červená než růžová. Výrazná, divočejší vůně, trochu hutnější navinule červeně ovocná, jahodový kompot co se rozhodl začít fermentovat, herbální linka, lehká živočišnost. Suché, šťavnaté, hodně kyselin a velmi osvěžující, drobné červené ovoce, lehce třísloviny a mírně svíravé, dost dlouhé, charakterní a zábavné. I projevem pro mne spíš lehčí červenisko a užívám si, ač mi přišlo o trochu víc funky než inkarnace před dvěma lety.
pátek 1. dubna 2022
Riesling z Forstu a Albariño z Valle de Salnés
Jedním z vín, které mne opravdu hodně oslovilo na nedávné přehlídce z Německa, byl Forster Riesling 2020 (VDP.Ortswein) od vinařství Von Winning (web), tedy rýňák ze špičkových poloh v okolí Forstu. Z většiny kvasí a nějakou dobu zraje ve velkých (1200l) dubových sudech. Nadchnul mne dost na to, abych si pár lahví domů pořídil. A teď, s odstupem pár měsíců, poprvé znovu ochutnal. Láhev pistole, šroubový uzávěr a krásná viněta, obecně mi ty jejich vizuálně velmi sedí a navíc jsou příjemné na omak :-) Stále dost zábavná, efektnější přísnější aromatika, s citrusovou a vůbec lehce exotickou ovocností, s pikantním kouřovým minerálním štychem, lehce kořenitá a s náznakem mořské slanosti. V chuti středně plné ale relativně štíhlé, se šťavnatou výraznější kyselinou, na ročník určitě výtečnou, doprovozenou trochou zbytkového cukru (patrnějšího, než si pamatuji z degustace), lehká krémovost, žluté ovoce a limetka, slušně dlouhé. Bude ještě hezky zrát, ale v téhle podobně je to veskrze příjemné pití. Vozí WineGeek.
čtvrtek 31. března 2022
Johannes Trapl a mladá řízná růžovka
Pomalu začínám chutnat/pít i vína z mladičkého ročníku 2021 a vypadá to, že od nás a z okolních zemí by to zase jednou mohlo být něco pro příznivce… říznějších kyselin. Jinak řečeno já se budu určitě dobře bavit! Vezměte si třeba takové Rosé 2021 od vinařství Johannes Trapl (web) ze Stixneusiedlu, tedy rakouské oblasti Carnuntum. Vína od tohoto, dnes již Demeter certifikovaného, biodynamika chutnám už hezkých pár let, i celou průřezovku jsem si absolvoval, ale vlastně o něm nikdy pořádně nepsal. Johannes byl na stáži v Kalifornii a už si tam plánoval vinařskou kariéru, ale nakonec se vrátil do domovského Rakouska. Nejdříve hospodařil na malé půlhektarové vinici vysázené dědečkem, kde si mohl dělat co chtěl a experimentovat. Velmi záhy se vrhnul do (v té době ještě lehce alternativního, dnes už je to v Rakousku téměř samo sebou) ekologického hospodaření, jen s tradičními lokálními odrůdami, a dnes už pracuje na nějakých 15 ha obvykle starších výsadeb (Veltlín, Rulandské bílé, Ryzlink vlašský, Svatovavřinecké, Frankovka a Zweigelt), především na těžších jílovitých a sprašových půdách, s nějakým tím pískem a občas žulou. Spontánní fermentace, sudy, i nějaká ta amfora se najde, se sloganem #NoAddedNonsense a spoustou fajn vín a sem tam něčím trochu víc funky :-)
středa 30. března 2022
Ganevat a ruské potíže, nové staré keře a podrážky z korku
V listopadu loňského roku jsem zde psal o tom, že kultovní jurský vinař Jean-François Ganevat svůj podnik prodal, ač v něm zatím stále zůstává a vinařskou část řídí. Kupcem byl Alexander Pumpyanskiy, mimo jiné majitel hotelu Westend v Mariánských Lázních a syn ruského oligarchy z užšího kruhu Putinových „obchodních společníků“. Byl i jedním z šestatřiceti kapitánů průmyslu, kteří byli pozváni na zasedání prezidenta s byznysmeny hned poté, co Ruská armáda začala vraždit za hranicemi Ukrajiny a dalo se očekávat, že tato „speciální operace“ dokonce bude mít na ruský obchod nějaký ten marginální vliv. Pumpyanskiy a jeho rodina jsou plným právem jedněmi z těch, na které dopadla vlna sankcí. Upřímně jsem z celého toho spojení měl… divný pocit. Velké château v Bordeaux nebo maison v Champagne, tam je to tak nějak jedno, ty ať si vlastní kdo chce, pokud zaplatí schopný vinařský tým a nechají ho dělat to pořádně. Ale rodinné naturálno v Juře? Možná jen předsudky, že jo, ale nepovažuji se za nějakého rusofoba a dost podobný pocit bych nejspíš měl, pokud si podnik do portfolia pořídil François Pinault nebo Bernard Arnault.
úterý 29. března 2022
Nádherný Savagnin od Stéphana Tissota
Udělal jsem si radost a nejdříve na pití jen tak a druhý den k hezkému kuřátku si nalil Arbois Savagnin 2016 z Domaine Bénédicte et Stéphane Tissot z Jury, od dnes již poměrně legendárního biodynamického producenta s naprosto poctivým přístupem ve vinohradu i sklepě. O vinařství a jejich vínech jsem tu psal už mnohokrát, nejvíce asi v reportu z návštěvy před pár lety. V článku bych neměnil příliš, snad jen že je mi od té doby trochu líto, jak u pár červených už jel dost „na hraně“ a i myšinu jsem zaregistroval, narazil jsem i na jedno bílé trochu nečisté. Drtivá většina produkce je stále naprosto skvělá, ale přeci jen pro mne byl Stéphane Tissot dlouhodobě zárukou čistoty a preciznosti a sázka na jistotu v Juře, což už teď u červených prostě úplně neplatí (aniž bych měl zároveň pocit, že ta červená, která jsou úplně v pořádku, jsou zároveň nějak lepší než bývala dřív a risk by tudíž dával větší smysl). Ale tím se teď trápit nemusím. Otevřená láhev patřila mezi ty ukázkově špičkové a tak si o ní povíme trochu víc.
pondělí 28. března 2022
Champagne, Riesling, UMAMI a Furmint
Nahromadila se mi spousta degustačních poznámek, které se mi nějak nedaří odhrnout. Část z nich je součástí setu a ještě potřebuji otevřít něco dalšího než sepíšu najednou, ale další ne. A tak pár z nich zkusím dát dneska ven v trochu zrychleném režimu, třeba i bez detailů a omáčky okolo bude mít pro někoho smysl a lepší než si je nechat jen pro sebe :-) Tak jedeme! Otevřel jsem Champagne Cuvée de Reserve Grand Cru Blanc de Blancs Brut od slavného vinařství Pierre Péters. Čisté Chardonnay z Côte des Blancs, dle QR kódu báze 2016 a k tomu rezervy mix až nějakých dvacet ročníků, odstřel 23.7.2019 a dozáž 6-7 g/l. Citronová barva, solidní perlení. Čerstvá klasika, pocitově spíš „kvalitní barák“ než ten styl pěstitelů co vyhledávám, ale pěkné. Trochu hlubší, citronová tartaletka, lehce oříškové. Suché, čisté, šťavnaté, vyvážené, citrusové, minerální a dobře udělané. S časem a dalšími sklenkami jsem začal dozáž, ač nijak vysokou, vnímat víc a klidně bych ji snesl o chlup nižší. Každopádně fajn věc, běžně to tu stojí třináct stovek, v nějaké akci loni jsem kupoval o hodně levněji. Ale… nižší ceny nás u podobných vín se obávám už moc často nečekají %-)
pátek 25. března 2022
Dvě hodně odlišná španělské bio červená
Dostal se mi do rukou nový ročník Saltamartí 2020 Ull de Llebre od Els Vinyerons. Už jsem se tu zmiňoval o vinařství i předchozích ročnících. Vše dříve řečené platí. Čistě vypěstované hrozny ze starších keřů, sběr ruční, fermentace spontánní, žádná síra v celém procesu a lahvování bez filtrace. Složení je tentokrát 90 % ročník 2020 odrůdy Ull de Llebre (což je lokální název pro dobře známé Tempranillo) v nerezu a zbylá desetina stejná odrůda ale z ročníku 2019 a rok ve francouzských dubových sudech. Mám moc rád jejich vinětu s vytlačeným vzorem. Víno pokračujeme v cestě nastoupené už předchozím ročníkem. Dost světlá rubínová barva. Svěží, červeně ovocné, do peckovin, decentní kořenitost. V chuti suché, čisté, červeně ovocné, s nepříliš výraznou tříslovinou. Štíhlejší až tenčí styl s dost výraznou kyselinou, lehkonohé, osvěžující a lepší trochu nachlazené, nekomplikovaně zábavně chlastací. Vozí Bio Sueño, stejně jako dnešní druhé víno.
čtvrtek 24. března 2022
Alsaský ryzlink jen suchý a další apelační novinky
Snah, jak nějakým srozumitelným a jasným způsobem komunikovat úroveň sladkosti u ryzlinků – odrůdy skvěle fungující a vyskytující se ve všech podobách od naprosto suchých a někdy pěkně tvrdých vín po kousky se stovkami gramů zbytkového cukru – je ve světě spousta. Mnoho vinařů v různých německých oblastech, Alsasku, ale ostatně i třeba ve státě Washington či Austrálii, přijalo za své různé formy grafické stupnice na zadní vinětě. Ale pokud tam tohle není a nebo zadní vinětu nezkoumáte, tak prostě na první pohled furt úplně nevíte, pokud se ve víně dobře neorientujete. Tuplem to platí pro přívlastky v Německu, kde je vždy bezpečnější očekávat sladší víno, není-li explicitně řečeno jinak. V Alsasku se na to teď rozhodli jít jinak a trochu vše „zjednodušit“, vinaři si dvoutřetinovou většinou odhlasovali, že nově všechny ryzlinky krom pozdních sběrů (Vendange tardive) prostě musí být suché. Suché myšleno opravdu suché dle běžných EU předpisů, tj. maximálně 4 g/l zbytkového cukru. Nebo až 9 g/l, pokud zároveň úroveň kyselin není méně než o 2 g/l nižší než obsah cukru. Tj. víno může mít třeba 7 g/l cukru pokud má 5+ g/l kyselin, což se u dobrého (dle mých kritérií…) ryzlinku tak nějak rozumí samo sebou.
středa 23. března 2022
Furmint od Kreinbachera
Po delší době jsem zase zkusil něco od Kreinbacher birtok (web) z mého oblíbeného maďarského vulkánu Somló. Podnik dneska jede na 60 hektarech v bio režimu a z dalších zhruba 30 ha hrozny vykupuje, v rámci kopce jde o zásadního hráče. Navíc s designovým moderním vinařstvím, pěkným hotelem a dalším komplet servisem. Mám raději menší „rukodělné“ podniky, a Kreinbacher má teď navíc máslo na hlavě kvůli tomu, že (přes petici a tlak lidí z kopce i nadšenců do oblasti) nechávají chátrat jeden z nejhezčích původních domů a sklepů na svahu co je v jejich majetku, ale to s vínem tak úplně nesouvisí a navíc se v tomhle ohledu něco snad konečně pohnulo. Ale vína prostě umí, hlavně tedy bubliny, které považuji za jedny z nejpovedenějších v Maďarsku (a bude mne zajímat produkce od Sausky, ze začátku mne nepřesvědčila, ale nově tam konzultoval legendární Régis Camus; který mimochodem aktuálně „odešel do důchodu“ a opouští Champagne Rare) a vypil jsem jich už… nemálo. Bohužel je tady běžně nekoupíte, bude to chtít výlet. Stejně se mi po Somló stýska, tuplem když jsem si přečetl jeden svůj starší report z návštěvy :-) U Kreinbachera dělají ale i povedená klasická tichá bílá a dokonce, mírný úlet, červený Syrah. A díky jeho úspěchům i další červenisko, směs postavenou na Kékfrankos a doplněnou odrůdami Merlot, Cabernet Franc a Syrah. Tomu taky musím dát šanci, teď jsem ale otevřel jejich klasickou bělobu.
