Renaissance Sauvignon Blanc od Romana Fabiga

Na trh přišlo letos v červenci. Četl jsem o něm článek. Vlastně už několik. I rozhovor s vinařem. Viděl propagační video, vyjíždí na mne už týdny neustálé v mé bublině na sociálních sítích. Četl silná slova z pera samotného vinaře. S údivem hleděl na částku, která je za víno aktuálně požadována (a která odpovídá počtu připravených lahví), a kroutil hlavou nad přirovnáními k největším jménům Štýrska a Loiry. A nemohl než ocenit marketing a haló, které vinař za pomoci několika domácích sommeliérských osobností okolo vína dokázal vytvořit. A včera jsem ho konečně ochutnal. Sauvignon Blanc Renaissance 2020 z řady BIG od moravského specialisty na tuto odrůdu, vinařství Roman Fabig (web). „Sebezlepšování nikdy nekončí. Svět kolem nás se víc a víc specializuje a já se o to snažím ve víně. Renaissance je posun v lidském vnímání. Ve vnímání různorodosti odrůdy Sauvignon Blanc jaká až může být. Myšlenka vyčerpat všechny možnosti, jak z vína získat maximum charakteru tady byla už dávno před tím, než vznikla první Renaissance. S ročníkem 2020 se tato vize stala skutečností a první ochutnávky vína potvrdily, že vzniká něco unikátního. Něco se svojí individuální osobností, elegancí a dlouhou dochutí. Věřím, že tohle víno je renezanční právě z důvodu individuality a rozkvětu velkých vín na Moravě. Přesně toto Renaissance symbolizuje.“

Zobraz celý článek →

Krásný mladý Riesling od Ratzenbergera

Weingut Ratzenberger 2019 Steeger St. Jost Riesling trocken. Než dočtu celé, už se mi sbíhají sliny! Tohle víno, ve starších ročnících, patřilo mezi mé velké oblíbence, ale už docela dlouho jsem ho neměl. Nově vinařství opět dovezl Vinonaut a tak jsem si udělal radost a zakoupil průřez produkcí, včetně malých vertikál několika vín. Krom ryzlinku pořídil i základní Rivaner (aka Müller-Thurgau) a také Spätburgunder (vinařství má ale i Grau a Weissburgunder). Na všechna se dostane, tenhle kousek jsem ale musel otevřít hned! Než se vrhneme na poznámky, tak krátce k samotnému producentovi.

Zobraz celý článek →

Chutná červená Rhôna s Coup de cœur

Dnes se zastavíme na jižní Rhôně. Domaine La Lôyane (web) sídlí na úpatí kopce s klášterem Notre-Dame-de-Grâce u Rochefort-du-Gard a poblíž bažin, které zde ve středověku vysušili mniši. Lôyane je historickým názvem místa a znamená v podstatě vlčí doupě. Samotný podnik má historii „jen“ něco přes dvě desítky let, byť rodina vinohradničí již po čtyři generace, v moderní historii ale hrozny jen dodávala družstvu. La Lôyane vzniklo spojením několika menších usedlostí a vinic v apelacích Lirac, Tavel, Côtes du Rhône a Côtes du Rhône Villages, celkem mají zhruba 20 hektarů. Vinice udržovali „čistějším“ způsobem, od roku 2019 jsou v přechodném režimu na plné bio a postupně se také odvrátili od částečně mechanické sklizně i dalších úkonů k ruční práci, pořídili si pár zaměstnanců a také nový vhodnější sklep. Jedou spíš „klasiku“, ale v nabídce už mají i nesířené víno :-) V poslední době se o nich trochu více mluví a získali pár velmi slušných hodnocení. Což platí i pro jejich dnes popisovaný základ produkce, který si v zásadním francouzském průvodci Guide Hachette 2021 odnesl nejvyšší tři hvězdičky (aka „výjimečné víno“) a Coup de cœur k tomu :-) Srdíčko může obdržet dvou či tříhvězdičkové víno, které na toto hodnocení ve slepé degustaci musí doporučit komise a druhá později, taktéž ve slepé degustaci, jejich rozhodnutí potvrdit. Ve výsledku jde jen o nějakých pět procent z již tak vysoce hodnocených vín. „Láska na první ochutnání“ jsou, alespoň pro mne, s velkou spolehlivostí typická a veskrze chutná vína, leckdy etalony kvality či alespoň encyklopedické ukázky stylu / apelace, ale záruka že mi sednou stoprocentně tam samozřejmě není. A jak na body ani podobná hodnocení zas tolik nedám, tak tady to roli při pořízení rozhodně hrálo :-)

Zobraz celý článek →

Růžová a bílá Cava od DG Viticultors

Nechal jsem se zlákat pozitivními reakcemi a zakoupil a otevřel nedávno dvoje bubliny od DG Viticultors (web) z Pontons u Vilafranca del Penedès nedaleko Barcelony. Rodinný podnik, za kterým stojí Pedro Luís Domènech Garay a Antonio García Blasco, má dva různé pozemky s výsadbami ve vyšších nadmořských výškách. Mas Fonoll je 750 až 820 metrů nad mořem a na jílu s nějakým tím štěrkem a vápenci, réva zde dozrává výrazně později než v okolí a vinice hostí odrůdy Pinot Noir, Chardonnay, Sauvignon Blanc, Riesling, Albariño a nečekaně Incrocio Manzoni. Mas Sapera se nachází vlastně nedaleko, ale znatelně níže – ve výšce jen 600 až 650 metrů. Půda je zde obdobná, jíl a vápenec, a pěstují zde Merlot, Sauvignon Blanc, Albariño, Incrocio Manzoni a Loureiro. Tedy odrůdově jedou pro Penedès ne úplně typickou skladbu a také podstatnou část jejich produkce tvoří tiché bílé a červené a sladká vína, ale Cava samozřejmě nechybí. Mimochodem dozážují, u Brut variant, vlastním botrytickým slaďákem školeným několik let v 400l dubových sudech.

Zobraz celý článek →

Riesling z roku změny od Beckera

O víkendu jsem měl příležitost účastnit se zajímavé degustační večeře a prochutnat si fajn sadu německých vín, nejen ryzlinků, několika producentů z nabídky CCVino. K chutnaným vínům se určitě vrátím ještě v dalším článku, dnes to bude jediná láhev. Ne nejlepší, ale „z vědeckých důvodů“ možná nejzajímavější :-) Producentem je J.B. Becker a šlo o Rheingau 2003er Riesling Spätlese Martinsthaler Rödchen. O vinařství jsem se detailně rozepisoval před jedenácti lety v článku Mladé i vyzrálé Ryzlinky a Pinoty od Rýna a letos doplňoval nějaké ty aktuality u článku Beckerův výtečný Riesling ročníku 1998 (a měl jsem tu i článek Padesátiletý Riesling a ročníky ke kulatinám, taktéž s Beckerem). Takhle trať, žádný dramatický svah s půdou tvořenou jílem a hlubokými sprašemi, není v oblasti nijak výjimečná, produkuje stylově spíš plnější vína a patří mezi průměrné. Výborný ročník 2003 také přinesl spoustu opulentnějších vín, nejen v Rheingau. To mne na víně však nelákalo nejvíc…

Zobraz celý článek →

Manzanilla Pasada En Rama Pastora

Dnes to bude opět pro sherry devianty :-) Je to už hezkých pár let, co jsem se zde rozepisoval o Manzanilla Solear od velkého ale výtečného producenta Barbadillo, který letos slaví výročí 200 let existence. Zaobíral jsem se jak „základním“ vínem, ale Solear je vždy skvělé pití (viz i novější samostatný článek), tak speciální En Rama variantou, nefiltrovanou a s delším zráním. A dnes se mrkneme na třetí víno, které vychází ze stejné solery. A nebude to fantastické amontillado Príncipe (případně totéž ve variantě VORS), které rozhodně doporučuji vyzkoušet, ale další Manzanilla! Konkrétně Manzanilla Pasada En Rama De La Pastora stočená v roce v říjnu 2020. Barbadillo relativně nedávno tuhle značku a potažmo styl vína oživilo a vyplatí se říct si k tomu trochu víc.

Zobraz celý článek →

Šumivá degustace na téma Corpinnat

Před pár týdny jsem se tu poměrně detailně rozepisoval o značce šumivých vín Corpinnat a sliboval článek z pražské ochutnávky. Slib dnes konečně plním. Ochutnávka se konala v bublinovém baru Champagneria a vína společně přestavovali dovozci Foltýn Wine a Wine Office, šlo o selekci od jimi dovážených producentů (samotná Champagneria má na lístku ještě Corpinnat od vinařství Huguet de Can Feixes a spoustu cavy), od některých širší přehled, od dvou největších hvězd alespoň „základ“. Konkrétně jsme chutnali vinařství Sabaté i Coca, Nadal, Mas Candí, Recaredo a Gramona. Krom vinařství Nadal jsem tu už o všech psal, čímž si trochu ušetřím práci :-) Každopádně se můžeme rovnou vrhnout na poznámky.

Zobraz celý článek →

Becky Wasserman, maďarské zákonné naturálno, požár v Provence, ceny francouzských vinic

V osmdesáti letech zemřela na plicní potíže Becky Wasserman, zásadní postava amerického obchodu s vínem, mentor spousty současných vinných osobností a člověk, kterého neopomenou jmenovat jako formující postavu oblasti mnozí burgundští vinaři. Mezi její blízké přátele patřil Aubert de Villaine, Michel Lafarge, Lalou Bize-Leroy, Hubert de Montille… takové „kdo je kdo“ Burgundska, prostě. Dovážela vína z leckterých francouzských oblastí, ale její láskou bylo právě Burgundsko, kam se ostatně už v šedesátých letech přestěhovala. Ze začátku obchodovala se sudy François Freres, ale rychle přeorientovala na víno. Zaměřovala se především na menší rodinné podniky a postupem času zvýšila povědomí o spoustě takových. Její síť kontaktů, a setkání které doma pořádala, pomohla vinařům i v jejich práci, některým bezesporu pomohla stát se hvězdami.

Zobraz celý článek →

Mencía s Pinotem a chutný Riesling

Mencía je tak trochu Pinot Noir Galicie! :-) Uslyšíte to často a celkem chápu proč, sám jsem srovnání už taky použil a k tématu něco psal, i když častěji z toho mám dojem jak ze setkání pinotu s frankovkou. Každopádně mne, při jednom z nájezdů na španělské e-shopy, zaujalo víno El Barredo 2016, které je právě spojením odrůdy Mencía (s přibližně 85 % směsi dominuje) z osmdesátiletých výsadeb s mladšími, asi dvacetiletými, Pinot Noir. Ekologicky pěstovaná réva obou odrůd roste na spíše jílovité poloze El Barredo u Valtuille de Abajo, tedy v oblasti Bierzo. Za vínem stojí Rodrigo Méndez (psal jsem tu o jeho věcech opakovaně), proslavený hlavně víny z oblasti Rias Baixas, a jde o jednu z jeho mnoha spoluprací s Raúlem Pérezem, který je doma právě ve Valtuille de Abajo. Ruční sběr, spontánní fermentace v 500l sudech a zrání rok v 225l barrique sudech, povětšinou ne nových.

Zobraz celý článek →

Vinař roku s lahví bublin od vítěze

Minulý týden jsem si udělal už tradiční dovolenou, tentokrát i od blogování, v lesích u Šumavy. Za tu dobu se událo pár zajímavostí, mimo jiné vyhlášení výsledků soutěže Vinař roku České republiky 2021 (web) a souvisejících ocenění. Cenu Vinařské asociace ČR za přínos českému a moravskému vinařství získal sommelier Ivo Dvořák. Šampionem bílých vín pro rok 2021 se stalo Rulandské bílé výběr z hroznů 2017 z Nového vinařství a v červené opět zvítězil Pavel Binder z Rakvic s Rulandským modrým výběr z hroznů 2018. Nejúspěšnějším rodinným vinařstvím se stal Petr Skoupil z Velkých Bílovic. V hlavní soutěži si bronz odnesl Sonberk, stříbro Mikrosvín Mikulov a zlato Zámecké vinařství Bzenec (web), jeden z našich „soutěžně“ vůbec nejúspěšnějších producentů. Z toho, co jsem v poslední době pil, bylo vše vždy technicky perfektně zvládnutí, líbivé ale málokdy vyloženě vlezlé a celkově v běžných samoobsluhách a supermarketech sázka na jistotu. Vlastně možná o trochu větší, než u některých značek, které jsem v tomhle ohledu preferoval. Nebylo to myšleno přímo na oslavu jejich vítězství, ale výsledek soutěže mne inspiroval a po návratu domů jsem v rámci plnění ledničky a chlebníku přihodil do košíku i jejich bubliny, Sekt 1876 Brut stále ještě ročníku 2013.

Zobraz celý článek →