Říjen a listopad jsou z hlediska vinných akcí hodně nabité a skloubit tenhle koníček s normální prací je leckdy dost masakr, bez dovolené to nejde. Obzvláště když jsem v posledních dnech psal o dost více textu o víně jinam než sem na blog (hmmm, to už moc jako koníček nevypadá…). Vlastně se mi sem ani nedaří psát recenze na jednotlivá vína, protože teď dost otevírám hlavně „sázky na jistotu“ a oblíbené lahve, o kterých jsem tu už určitě psal. Poněkud nestíhám a dnešní příspěvek bude takovou malou ochutnávku věcí, který bych sem rád zpracoval. Jen co bude trošku volněji. Vzhledem k tomu, že bych měl zítra odjíždět do Rakouska na zkoumání Burgenlandu a degustaci s jedním z mých nejoblíbenějších vinných kritiků (tedy pokud všechno dopadne, možná se těším zbytečně), tak mám obavu, že materiálů k sepsání spíš přibude. A svátky letos vycházejí úplně pitomě na víkend. No nic :-)
Na titulní fotce tohoto zápisku je Richard Juhlin, jeden z vůbec největších světových odborníků na Champagne. Absolvoval jsem si jím vedenou degustaci několika Blanc de Blancs šampaňských (na fotce výše je hezky vidět postup barev od základního NV Delamotte po ročníky 1993 a 1982) a především s ním připravil „exkluzivní“ interview s tématy od úplně základních („jak jste se dostal k vínu“ či tip na nějaké zajímavé snoubení Champagne s jídlem) po přeci jen trochu zajímavější pro vinné nadšence nebo alespoň mne (tvary sklenek na bubliny etc.). Je toho přes 25 tisíc znaků a ještě bude chvilku trvat doladit. Zajímavé by bylo i pár témat z tiskovky s vinaři a zástupcem CIVC (Commission of the interprofessionnel Comité du vin de Champagne), přijel Thibault Le Mailloux. Ale na tu mi asi energie nezbude…
Juhlin tu byl především kvůli Grand Jour de Champagne, jehož největším bodem byla Champagne Exhibition, klasická neřízená přehlídka „od stolku ke stolku“. Šlo tam ochutnat několik desítek různých lahví a našlo se pár opravdu parádních (biodynamické kousky Françoise Bedel, R&L Legras Cuvée Saint-Vincent 1996, dost mne zaujal Henri Giraud a další). Z toho bych chtěl udělat pořádný článek, nechce se mi to odbýt, ale…
Do Prahy dorazil Louis De Baritault z rodiny majitelů Château Calon-Ségur a degustace s ním byla dost fajn. Tedy přiznávám, že mne dost překvapila relativní přístupnost a „měkkost“ i mladých ročníků, kterou bych od Saint-Estèphe nečekal. Taky bych se rád rozepsal víc.
Taky koukám, že tu nemám ani řádek z degustace Schloss Johannisberg, německé ryzlinkové legendy. Ty jejich kousky jsou ryzí, archetypální, možná až puristické. A prostě skvělé. Moc zajímavá ochutnávka to byla, zkusím ji vzít přednostně :-)
Byl tu také François Villard a představil průřez svým sortimentem. Hodně dobré to bylo, severní Rhôna mi nějak sedí čím dál víc :-) Taky jsem si tu krásně uvědomil vývoj. Postupně hned několikrát za poslední roky jsem měl možnost chutnat jeho Condrieu „DePoncins“ 2006 a ze začátku ho vůbec nechápal, netušil proč by za to někdo chtěl dát podobné prachy. Tak před rokem a něco mi přišlo vlastně hodně zajímavé a teď jsem měl nutkavou potřebu si ho koupit rovnou na degustaci. Nepředpokládám, že podobný vývoj se u mne uskuteční třeba u Svatomartinského, ale je jasné, že pokud tu něco hodnotím, tak to mohu za pár let vidět úplně jinak ;-) Zkusím též sepsat víc…
Což mi připomíná, že mám už delší dobu rozepsané poznámky k další degustaci vín ze severu Rhôny, kde mne dost nadchlo vinařství Alain Voge. Mám obavu, že z toho už asi report nebude, zatím jsem se jen vzepřel k pár řádkům o Château-Grillet.
Něco by si zasloužila i Galadegustace Kupmeto, pár vín zaujalo, třeba novinka v podobě biovín z Argentiny podniku Jean Bousquet…
A to nemluvím o letošním představení sortimentu La Fattoria, kde mne dost zaujalo třeba vinařství Vietti a taky po dlouhé době italský Riesling, ten byl od Ronco del Gelso.
Tímto slibuji, že o všem výše zmíněném se rozepíšu pořádně. Ech… tedy krom těch věcí, na které se už prostě nedostane… :-)
