Aféra s falešným francouzským pinotem otřásá vinným světem a komentáře, názory a další postřehy se objevují v článcích stovek různých autorů. V případu již padl rozsudek a lidé z dodavatelského řetězce firmy Sieur d'Arques byli odsouzeni k podmíněným trestům a pokutám, o čemž psala (tradičně s hromadou různých nesmyslných tvrzení a chyb) i mainstreamová média. O co přesně v případu šlo si můžete přečíst ve starším článku Něco málo o falešných vínech. V názorech vinných nadšenců i odborníků často padalo tvrzení, že Gallo o dodávkách jiných odrůd prostě musel vědět či je alespoň rozhodně měl poznat. Zákazníci v USA se ptají, kde je ona pověstná náročná vstupní kontrola všeho, co jde na jejich trh. A obviňují, nyní již i u soudu v Los Angeles, firmu E. & J. Gallo, že o falešných vínech věděla a s frantíky na oklamání zákazníků spolupracovala. Těším se, co z toho vyleze. Gallo mezitím přestal řadu Red Bicyclette prodávat. Každopádně se musím přiznat, že s gigantem, který na trh dodává miliony lahví levného vína s velmi zavádějícím názvem Hearty Burgundy (s neznámým odrůdovým složením, podle všeho je tam kalifornský Shiraz, Cabernet, Zinfandel, možná i Barbera…), příliš sympatií necítím…
Na adrese http://www.bloodintowine.com/ najdete ukázku a hromadu dalších informací k filmu Blood Into Wine, tvářícímu se jako velmi vtipný dokument o rockovém zpěvákovi jménem Keenan (skupiny Tool, A Perfect Circle, Puscifer). Ten je ale zároveň i vinařem (či investorem, vinařem je spíše Eric Glomski) ve vyprahlé Arizoně a dokument pojednává právě o strastech a cestě k dobrému vínu v těchto podmínkách. Působí to na první pohled jako hodně průhledná mystifikace, jenže Keenan opravdu vinařství má a podle všeho dost úspěšné. Ve filmu se objevuje Milla Jovovic, několik televizních komiků, ale i vinných odborníků jako je Steve Heimoff, editor časopisu Wine Enthusiast, a dokonce James Suckling, jeden z největších odborníků na Bordeaux píšící pro Wine Spectator. Vypadá to zábavně a zároven zajímavě, premiéra už proběhla a těším se na možnost shlédnout to celé. Rozhodně to nevypadá tak přeslazeně, jako nedávný Bottle Shock (Víno roku).
Víno má rádo sklo a jiné obaly nejsou příliš vhodné. Alespoň to tvrdí sklářská firma s miliardovými obraty O-I. Dokonce k tomu vyrobila celý web, kde srovnávají výhody skla proti bag-in-boxu, tetra-paku a dalším variantám. Stejně, jako se třese korkový průmysl, tvrdě ohrožován screw-capem a dalšími uzávěry, tak i sklářským firmám začíná téct do dob? Nevěřím! :o) Je fakt, že statisticky stále více lidí dává na běžné pité přednost jiným variantám než lahvi, i jen třílitrový bag-in-bog bílého na běžné pití umístěný v chladničce (o 15 – 25l variantách v restauracích nemluvě) znamená, že sklárny prodají o čtyři lahve méně. No uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Něco k tématu lahví jsem tu psal i nedávno, o těžkých lahvích.
Mužem roku 2010 podle Decanteru se stal Aubert de Villaine, člověk stojící za asi nejslavnějšími a nejdražšími víny z Burgundska, Domaine de la Romanée-Conti. Je prvním vinařem Burgundska, který toto ocenění obdržel. Krátké shrnutí důvodů a informací o něm najdete v článku na webu, více asi až v tištěném vydání Decanteru.
