Dva včerejší články mne, hlavně tedy počtem upravovaných fotek, dost vyčerpaly, takže dneska to bude jan taková oddychovka. Nekopl mne k ní odkaz v diskusi u článku „Co víno dalo a vzalo“ a pak taky text o „vývoji poznávání vína“ v jednom nedávném zápisku od P.J., vtipná a pravdivá záležitost. Prostě jsem sepsal prvních deset „pravd“ ze světa vinného nadšence, které mi přišly na mysl. Je to samozřejmě jen můj subjektivní pohled, v něčem se třeba nenajdete a s jiným bodem vyloženě nebudete souhlasit, ale to už je život :o) A tak nějak doufám, že mou desítku v komentářích doplníte o své vlastní zásadní postřehy a zkušenosti.
1. Je lepší pít obyčejné víno s fajn lidmi, než špičkové s bandou pitomců.
2. Čím více toho o víně víte a jak stoupají vaše degustační zkušenosti, nároky a schopnost odhalovat vady a technologické nedostatky, tím větší pravděpodobnost, že při návštěvách pohostinských zařízení zvýšíte spotřebu piva a minerálky na úkor vína.
3. Víno podporuje přezásobení rozličným podivným sklem s málo univerzálním využitím. Zároveň též platí, že čím dražší sklenka, tím spíše ji brzy rozmlátíte. Jinak též tzv. Riedelovo pravidlo.
4. Čím častěji chutnáte naslepo a snažíte ze sebe dostat maximum, tím méně vaše ego trpí naprosto scestnými tipy. Však i jeden Master of Wine zpečetil svůj titul tím, že si spletl Burgundsko s Bordeaux, a jeden špičkový vinař nepoznal své vlastní víno.
5. Čím více vín doma či ve sklepě máte, tím větší pravděpodobnost, že si nedokážete vybrat co otevřít a začnete plánovat dokoupení dalších lahví. Víno má tendenci se hromadit!
6. Víno má leccos společného s křesťanstvím jakožto misijním náboženstvím, krom jasného vlivu církve na leckterá slavná místa pěstování révy má i spousta jeho konzumentů pocit, že musí šířit slávu svých oblíbených odrůd a pravdu o tom, které je to jediné správné víno, kde to jen jde. Pamatujte, že ne všichni vaše nadšení do vína sdílí a pokud se budete příliš důrazně snažit ostatní přesvědčovat, že pijí supermarketové patoky a měli by se nad sebou zamyslet, výsledek se nedostaví a jen budete za pitomce, snoba a osobu, kterou se na večírky zvát nevyplatí. Decentně postrkovat otevíráním zajímavých vín funguje lépe.
7. Víno má hodně společného i s povodněmi, ročník století totiž přichází nejméně jednou za deset let. A v Bordeaux i dvakrát tak často. A taky se pravidelně budou objevovat zprávy, že Chardonnay je na ústupu a Ryzlink vrací na výsluní. Je lepší věřit svým vlastním chuťovým buňkám a nepodléhat módním trendům.
8. Že má víno hodně bodů z prestižního časopisu či několik zlatých medailí ze soutěží ještě neznamená, že vám bude chutnat.
9. Příběhy a případný osobní kontakt s vinařem a místem původu hroznů jsou u vína mnohem důležitější, než technická fakta, odrůdy, použité sudy či nálepka bio.
10. Snoubení vína s jídlem (u nás nejdeme tak daleko jako ve Francii, tam tomu říkají rovnou sňatek) může přinést úžasné zážitky, ale když se to přehání a zbytečně komplikuje, ztrácí se požitek z jednoho i druhého. Stále je to jen jídlo a zkvašené hrozny, jen výjimečně se můžeme bavit o nějakých uměleckých dílech.
Tak co, přidáte čísla 11, 12, 13… ? :o)
