pondělí 8. března 2010

Co víno dalo a vzalo

ayKdyž se mne učitelka francouzštiny ptala, proč jsem se tak najednou rozhodl tenhle jazyk studovat, musel jsem po pravdě odpovědět, že důvodem bylo víno. Už mne štvalo připadat si pitomě při marné snaze přečíst vinětu se složitým francouzským názvem a nebýt schopen prohodit ani pár základních frází při setkání s vinařem. Nedávno jsem se zase probíral atlasem oblohy, abych u recenze na jedno „hvězdné“ Chile nenapsal nějakou úplnou blbost, a říkal si u toho, jak je vlastně víno úžasný nápoj. Pravidelně mne různé lahve nutí zaobírat se tématy, která mne dříve zajímala jen okrajově či vůbec. Nejčastěji je to samozřejmě historie, obzvláště u vín z Francie, Itálie či Španělska neustále narážíte na jména všemožných panovníků či data bitev a válek a je tak strašně lákavé otevřít knihu (či alespoň nějaký internetový zdroj) a dozvědět se víc. A pak je tu geologie. Ze školních let mi příliš znalostí o vyvřelých horninách, vrstvách z mořských naplavenin či zkamenělých živočichů v paměti neutkvělo, ale dnes už se s pojmy jako buližník, lilijice nebo cicváry docela sžívám, navíc i v angličtině. Básnění vinařů o terroiru a podloží jejich vinic k tomu prostě nutí. A kdyby to končilo jen geologií…

lahve_rose Pak je tu třeba ještě chemie, tu jsem zrovna rád neměl, ale stačilo pár setkání C7H5Cl3O, nechvalně proslulou „korkovou vadou“, a pak jedna celá knížka na téma uzávěrů vína, a hned by mne bavilo dozvědět se o něco víc, jak to vlastně funguje. Celá ta problematika chlóru, co se různě váže s kyslíkem a dělá v sudech a lahvích s vínem paseku, působí najednou jako strašně zajímavé téma a ne neužitečná nuda, ze které budu o pár dní později známkován. A k tomu ty různé postřiky na vinice, látky používané ve sklepích a především procesy, které probíhají při kvašení a zrání vína. Chemie, biologie, fyzika… :o) A taky politika, svět vína ovlivňovaný předpisy, rozhodnutími vlád a úřadů udělujících označení apelace, zavádějící prohibici, zvyšující či snižující daně na alkohol a podobně. Člověk se až diví, jak podobné „drobnosti“ dokážou na dlouhou dobu, a někdy i trvale, přeorat podobu vinařství. Ale to stále není vše. Je tu třeba ještě zeměpis, od ježdění prstem po mapě vinařských oblastí, po skutečné výpravy do různých zajímavých, révou porostlých, míst. Víno je kulturní a společenský nápoj a krom různých témat nahozených výše, u kterých „nakopne“ k bližšímu zkoumání, jsou tu navíc ještě lidé. Já se díky vínu seznámil se spoustou zajímavých osobností, leckteré z nich nyní považuji za dobré přátele a můj život by bez nich byl mnohem chudší. Kdyby nic jiného, za ně jsem vinnému koníčku opravdu vděčný.

Co víno vzalo? Peníze, samozřejmě, spousty peněz. Někdy šlo o dobrou investici, jinde ne. Připravilo mne o hromadu času, ale ten považuji za investovaný rozumně. Na víně jsem se stal nejspíše dost závislým a večer bez sklenky si sice dovedu představit a občas ho i absolvuji, ale fajn víno jako doprovod k večeři mne rozhodně potěší víc. Víno jako koníček a závislost mi vzalo chuť jít na příjemnou večeři do restaurace, která mi nenabídne i odpovídající vinný doprovod za rozumný peníz. Ale to jsou detaily. Určitě to všechno bude mít i zdravotní následky, ať chceme nebo ne, i opravdu dobré víno je stále zároveň alkohol. No jo. Ale zatím mám pocit, že klady převažují! :o)

Co dalo víno vám? Donutilo vás zabývat se něčím, co by vás dříve ani ve snu nenapadlo? Co vám víno vzalo? Považujete svůj vinný koníček za závislost?

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails