Výlet na sever, do Dánska respektive především Kodaně, se myslím celkem vydařil. Gastronomických, vinných i pivních zážitků mám spoustu, hned několik z nich ve mně zanechalo docela hluboké dojmy a určitě se pokusím podělit. Dnešní zápisek jen velmi zrychleně, krátkými poznámkami a fotkami, přiblíží pár z nich, v budoucnu se určitě detailněji mrknu na vybraná vína a minimálně jednu či dvě z navštívených restaurací a dalších podniků. Tedy pokud nebudu spíš muset i po nocích a o víkendech pracovat, abych tenhle krátký výlet vůbec zaplatil.
Říká se „ožralý jak Dán“, a pořádně se v téhle zemi upravit opravdu není žádný problém, ale přesnější by asi bylo „bohatý jak Dán“. Jídlo a pití je v Kodani zatraceně drahé. V rámci zachování psychického zdraví a schopnosti si pobyt užít je nejvhodnější přestat místní dekadentní koruny (DKK) přepočítávat na české a brát to tak, že sto místních korun je prostě stovka a ne 350 :-) Vystřízlivění přinese samozřejmě výpis z účtu, ale co naděláte…
V oblíbených pivních barech jako je Mikkeller či Fermentoren to večer (ale vlastně i přes den) opravdu žije! Postává se uvnitř, venku, všude. A těch báječných piv! Normálka jsou „degustační“ porce do sklenky nejvíce připomínající vinnou OIVku, vzhledem k obsahu alkoholu u leckterých piv by půllitr skutečně nebyl nejvhodnější množství. Má to tu zajímavou atmosféru…
Kapitolou samu pro sebe je nová nordická kuchyně, jejímž pionýrem je určitě Noma, ale trendy už zdaleka nevycházejí jen od nich. Může mít mnoho podob, i ty úplně nejobyčejnější suroviny zde dokáží připravit způsobem, ze kterého si sednete na zadek. A nebo si taky budete říkat „sakra, co na tom kusu cibule jako má bejt“. Sem tam je prezentace jídel ve stylu „hledej, šmudlo…“, na druhou stranu třeba to ovonění hoblinami u jednoho z amuse-bouche fungovalo geniálně a nešlo tedy jen i způsob prezentace…
Økologisk je tu všude, nejen u jídla a pití se tu „bio“ skloňuje ve všech pádech. Obzvláště s víny jsou „autentické“ trendy špičkových restaurací až poněkud extrémní, sledovat hosty u vedlejšího stolu a jejich první setkání s oranžovým vínem (famózním z Rakouska, z restaurace jsem okamžitě vyrazil sehnat do města láhev) bylo k nezaplacení. Top restaurace, ale je to opět lehce opičení po Nomě a velmi často nebude vycházet ze skutečného přesvědčení, prakticky nevedou Bordeaux jakožto vína příliš technologická a chemická (ve vinicích i sklepě).
Jægersborggade, tak trochu alternativní ulice, vlastně docela dost připomíná Berlín. Jen je tu mnohem více kol. Na pár desítkách metrů najdete hned několik „zásadních“ Kodaňských podniků (a v dalších jinde zase objevíte produkci odsud). Velmi živé The Coffee Collective, mišelinská restaurace (pro mnohé hodně sporná a s nad až příliš častými reakcemi ve stylu „to nemyslíte vážně“) Relæ a hned naproti její sesterský lehce undergroundový podnik Manfreds & Vin, vinotéka Terroiristen s naturálním Slovinskem a dalšími fajn věcmi, zajímavé oblečení, eko kuchyňské vybavení…
Samotné město nabízí dostatečné vyžití nejen pro blázny do jídla a pití, ale i pro nadšence do památek, sem tam i nějakou modernější architekturu najdete, jsou tu bezva parky a další vyžití…
