Dnes odhrnu poznámky ke třem lahvím tří různých šampaňských producentů, od báječného vína po poněkud zklamání, takových náhodných úlovků v rámci zkoumání domácí nabídky mimo degustace. Určitě největší úspěch slavil pěstitel J.M. Tissier (web) a jeho Champagne Brut Millesimè Ancestrale 2012. Jsme v Chavot-Courcourt, tedy kousek pod Épernay, v rodinném podniku s historií pěstování hroznů od roku 1931 ale s vinařstvím fungujícím od roku 1998. Výsadby, celkem téměř šest hektarů, mají u obcí Chavot, Moussy, Pierry, Épernay, Cuis, Cramant a Damery. Jedou v udržitelnějším režimu a na cestě k vyložené ekologickému pěstování. Tohle víno je polovina Chardonnay z Pierry, Moussy a Cuis z asi třicetiletých keřů a pak po čtvrtinách Pinot Noir a Meunier z keřů 40+ let u Chavot-Courcourt. Tiché víno školeno ze čtvrtiny na kalech sedm měsíců v dubových sudech, částečně malolaktika, druhotná a zrání na kalech v lahvi pět let do ledna 2019, degorzáž ruční „à la volée“ a dozáž 6 g/l. Nazlátlá citronová, fajn perlení spíš menších bublinek. Čerstvá vůně, především malvice, kdoule, trochu sušené ovoce a hlubší tóny, dotyk dřeva, lehce kořenité a máslové, povedené. Suché, čisté, středně plné, trochu výraznější, pěkně minerální, bezva kyseliny, delší, vyvážené, seriózní, hodně solidní Champagne. Potěšilo. Úlovek při procházce na Štědrý den v Chez Greg, stálo něco okolo dvanácti stovek mám dojem.
pátek 14. února 2020
Tři různorodá šampaňská
čtvrtek 13. února 2020
Tři úrovně cabernetu od Errazuriz
Především základní červená od chilského vinařství Errazuriz patří mezi jedny z nejčastějších lahví, které sebou vozím na grilovačky, večírky, víkendové chaty a další setkání, na kterých se schází lidé s hodně odlišným vztahem k vínu a vkusem. Samozřejmě nabalím i různé zajímavosti, exotické kousky a „naturálno“, ale upřímně tohle beru pro jistotu, funguje prakticky vždycky. A vyšší řadu mám doma coby rezervu, když chce někdo něco výraznějšího, efektního, jako dárek. Teď jsem doma udělal takový malý pokus. Otevřel vedle sebe najednou tři úrovně Cabernetu Sauvignon, resp. směsí na něm postavených, od základního kousku po jejich ikonické víno. A snažil se dopátrat, nakolik je rozdíl v ceně a kvalitě vidět. Sice mají ještě něco mezi „střední třídou“ a řadou ikon (Aconcagua Alto či Single Vineyard Cabernet Cabernet Sauvignon), ale tím se teď trápit nebudeme, následující tři vína představují hlavní část jejich cabernetové image :-)
středa 12. února 2020
Parádní Riesling ze starých keřů
Před pár dny dorazil do ČR Christopher Loewen, který spolu s otcem Karlem-Josefem řídí skvělé moselské vinařství Carl Loewen. Bohužel jsem nestihl ani jednu z ochutnávek, což mne hodně mrzí. Jejich vína ale od počátku roku 2017 chutnám celkem pravidelně a většina mne opakovaně dost bavila, takže mne překvapuje, že jsem se tu snad jen jednou krátce zmínil. Doma jsem každopádně teď otevřel jejich Riesling Alte Reben 2018 (zakoupeno na Kupmeto, kde je vinařství zastoupeno nově) a byl nekriticky nadšen. Tak nejdřív něco k vínu a pak vinařství obecně. Jde o výběr ze starých keřů několika různých ekologicky vedených vinic, kde starých znamená 70 až 90 let. Kvasí pomalu spontánně, dost omezené síření, zrání v 1000l dřevěném sudu. Láhev klasická pistole, kovová záklopka a DIAM10 korek. Pěkná citronová barva. Skvělá, mladistvá, slinosbíhavá vůně, poměrně intenzivní. Zralá hruška a meruňky, dotyk medu, lehce zrající kozí sýr a exotičtější tón do kokosu, minerální linka. Spíše suché ale lehký dotyk cukru tam je, super kyseliny, intenzivní, šťavnaté, žlutá ovocnost, dobrá délka, balanc, skvělá pitelnost. Přístupný a chlastací a zároveň dost komplexní ryzlink, který je radost pít teď, ale bude výtečně zrát. Měl jsem vlastně problém nevypít láhev na posezení a nechat si něco na zkoumání vlivu vzduchu na druhý den :-) V poměru k ceně prostě parádní věc.
úterý 11. února 2020
Fajn kolekce bublin od Ouriet-Pature
Dnes odhrnu něco málo z „archivu“, mám nahromaděnu velkou spoustu zajímavých akcí, degustací a setkání s vinaři, které se mi zatím nepodařilo zpracovat. V rámci zkoumání zajímavých šampaňských producentů na našem trhu jsem třeba vyrazil na ochutnávku Champagne Ouriet-Pature (web) z Ambonnay. Na pozvání dovozce, vinotéky U Mouřenína, dorazila přímo majitelka vinařství Jannetta Ouriet, v doprovodu jednoho ze svých synů a současného enologa vinařství. Rodinný podnik vznikl v roce 1958, Jannetta převzala vedení v roce 1992 a společně s manželem rozšířila vinice na současných zhruba 6 hektarů čistě v Grand Cru polohách. Podstatnou část hroznů stále prodávají slavným barákům, po hroznech z GC je logicky poptávka, sami připraví nějakých dvacet tisíc lahví. Ve vinicích mají Pinot Noir, toho i keře staré osmdesát let, a Chardonnay. Průměrný věk vinic je ke čtyřiceti rokům. Vína připravují čistě v nerezu, ve vinicích jedou hodně ručně (mají na ně tým tří lidí) ale žádná velká ekologie. Ne každý šampaňský pěstitel jsou automaticky sudy, biodynamika (Champagne je i v rámci Francie na úplném chvostu, tedy pokud jde o procento ekologicky obdělávaných ploch) a různé speciality, opak je ve skutečnosti pravdou.
pondělí 10. února 2020
Další Mencía – ROC 2015 a 2016
Trápení čtenářů odrůdou Mencía pokračuje (oproti sherry nebo saké ovšem slavím větší úspěchy!), tentokrát zamíříme do trochu vyšších pater. Vinařka Verónica Ortega, o které zde již byla řeč poprvé (a s dostatkem důležitých informací) u Versión Original a následně jsem psal i o její základce Quite, VO nového ročníku a také zajímavé single vineyard selekci Cobrana. Dnes to budou ovšem dva ročníky jejího hlavního, nejslavnějšího a nejúspěšnějšího vína, ROC. Mencía v čisté podobě ze dvou různých a spíše písčitých poloh (El Couso a La Rata) u Valtuille de Abajo, z keřů 80+ let starých. Z poloviny celé hrozny, spontánní fermentace ve velké otevřené dubové kádi, spíše jemnější extrakce, zrání 14 měsíců v podruhé a potřetí použitých 228l burgundských dubových sudech.
pátek 7. února 2020
Viermorgenhof a fajn moselské ryzlinky
Dalším z „objevů“ na nedávné ochutnávce Premier Wines & Spirits se stal Dr. Daniel Molitor a jeho Weingut Viermorgenhof (web) z Kinheimu na pravém břehu střední Mosely. Pracují na nějakých 6.5 ha a pěstují Riesling, Rivaner (aka Müller-Thurgau), Pinot Blanc, Pinot Noir a Dornfelder. Jsou členy PIWI International a v rámci experimentu s ekologickým zemědělstvím vysázeli i Cabernet blanc a Sauvignac. Na placatějších polohách se, po případném ručním předsběru, nebojí mechanické sklizně. Ale v tradičních vinicích ve svahu je to samozřejmě ruční práce. Ve sklepě bílá v nerezu a nějakou dobu na kalech, červená spíš v sudech. Zkouší kvasit i spontánně a tak, ale jedou spíš na jistotu. Tedy žádný z mých oblíbených naturalistů, ale vína mne přesto bavila hodně a vinař je moc sympatický chlapík.
čtvrtek 6. února 2020
Krásná jurská šardonka a povedená Mencía
Vína z biodynamické jurské Domaine Courbet z Nevy-sur-Seille mám rád, v minulosti jsem tu měl pár řádků o návštěvě vinařství a už dříve obsáhlejší report o podniku a poznámky z degustace. Naposledy jsem doma otevíral Chardonnay „Les Isles“ 2014 Côtes du Jura, což je ouillé varianta produkce a jejich pohled na „burgundské“ školení odrůdy, z dolévaných malých sudů s částí nových, bez vrstvy flóru. V sudech víno leží něco pod rok, následně smíšené sudy další téměř rok v tanku. Jde o výběr z jediné vinice na vápenci (je ho tam mnohem více než v dalších jejich polohách s šardonkou) a jílu, ze starších výsadeb z roku 1973. Lahvováno do typické jurské lahve, s kovovou záklopkou a celokorkem. Nazlátlá žlutá barva. Klasická, výborná vůně, s výraznou mineralitou a trochou jurské pikantnosti, citrusy a malvice, máslový croissant, linka dřeva a kořenitosti. Suché, šťavnaté, středně plné, ovocnost kopíruje vůni, trocha krémovosti, vyvážené, minerální, delší. Krásné Chardonnay, u kterého je poznat původ a bavilo velmi.
středa 5. února 2020
Burgundská petice, Vinařství roku 2019 a několik drobností navíc
Pokud by měl někdo zájem, může podepsat petici proti připravovaným změnám týkajícím se především apelace Bourgogne AOC (a kdo má čas a cestu kolem, může jít zítra společně s vinaři demonstrovat před kanceláře INAO). Tahle všeobjímající apelace vznikla už v roce 1937 a obsahuje jak Côte de Nuits, Côte de Beaune, Côte Chalonnaise a Mâconnais, tak i Côte d'Auxerre / Chablis a Beaujolais. Což v průběhu let vedlo k mnoha kuriózním situacím. A snahy o změnu a jasnější delimitaci jsou tak pochopitelné, ostatní viz i nedávný vznik „prestižnějšího“ Bourgogne Côte-d'Or. V zásadě se jedná o to, že navrhovaná změna sebere zhruba 7000 hektarům (z toho 5500 osázených vinicemi) možnost značit víno jako Bourgogne AOC, zůstane jim jen nižší a hůř znějící Coteaux-Bourguignons s volnějšími parametry. Změna by zasáhla na šest desítek obcí, především v severní části Côte d'Or, u Dijonu, a také oblastí v Chablis. A naopak kodifikuje možnost značit jako Bourgogne blanc vína z Beaujolais, byť pravda jen z části (dodnes tuto možnost mělo celé Beaujolais). Novinkou je též úprava z mého pohledu dalšího nesmyslného pravidla, že červená vína z Cru Beaujolais jde taktéž značit jako Bourgogne, i když jsou připravena z Gamay a ne z Pinotu. Nově by toto bylo možné jen v případě, že je ve víně Gamay do třiceti procent, pokud je ho více mohlo by víno nést leda nové označení AOC Bourgogne Gamay. Je to trochu bordel a mám dojem, že si to celé před zavedením změn ještě zaslouží diskusi :-)
úterý 4. února 2020
Trocha Godella ještě nikoho nezabila
Po klasice z Bordeaux zase odskok do méně známých regionů a odrůd. O Bierzu tu píšu často, obvykle v souvislosti s červenou Mencíou. A s tou jsem se opakovaně zmiňoval i o vinařství Raúl Pérez, hlavně v kontextu vín jako Ultreia Saint Jacques. Dnes to ale bude Ultreia La Claudina 2016, což je bílé čistě z odrůdy Godello. U té, hlavně v různých částech Galicie, výsadby neustále stoupají a je to potenciálně špičková odrůda, která dokáže dávat intenzivní, koncentrovaná, minerální a seriózní vína nepostrádající eleganci a rozhodně o ní bude v budoucnu slyšet. La Claudina pochází z vícero poloh a výsadeb ve věku okolo dvaceti a čtyřiceti let, na jílu nebo písku, u Valtuille de Abajo. Kvasí v otevřené kádi částečně s kontaktem se slupkami a třapinami, následně zraje v použitých sudech až dva roky a buď se tam vytvoří vrstva flóru nebo ne, roky se liší a podle toho i doba zrání. V šestnáctce moc flóru nebylo :-) Lahvováno bez čiření a filtrace.
pondělí 3. února 2020
La Confession, Cantemerle a body
Otevírám teď docela dost španělských vín, jak větších produkcí tak věcí připravovaných v počtu stovek nebo nižších tisíců lahví a vín a vinařství, o kterých „nikdo neví“ a fungují pár let. Někdy jde o mladá a vlastně relativně přímočará pití za pár euro, přesto lahve hodnocené RP 90+ a sem tam dost výrazně. Bodová inflace! A zároveň lovím ze sklepa staré nákupy Bordeaux, slavná jména s body pod devadesát a za mnohem víc peněz. Je to vtipný a vlastně strašně směšný, protože ty body vůbec nemají souvislost, naprosto neodráží případný zážitek z vína. A přitom jsou furt tak populární. Co naděláte. Vždycky mne ale pobaví, když se mne nějaký šampaňský barák snaží v propagaci přesvědčit, že bych měl koupit právě jejich víno, protože má 91. Moje oblíbená zábavná Mencía pod deset éček dostala teď 93 a milované sherry Fino Inocente (nebo nejnověji zde) má hned 94! :-) A je to irelevantní, pokud vám styl konkrétních vín nesedí, což jsem si u obou ověřil že je pravidlem.
