Trápení čtenářů odrůdou Mencía pokračuje (oproti sherry nebo saké ovšem slavím větší úspěchy!), tentokrát zamíříme do trochu vyšších pater. Vinařka Verónica Ortega, o které zde již byla řeč poprvé (a s dostatkem důležitých informací) u Versión Original a následně jsem psal i o její základce Quite, VO nového ročníku a také zajímavé single vineyard selekci Cobrana. Dnes to budou ovšem dva ročníky jejího hlavního, nejslavnějšího a nejúspěšnějšího vína, ROC. Mencía v čisté podobě ze dvou různých a spíše písčitých poloh (El Couso a La Rata) u Valtuille de Abajo, z keřů 80+ let starých. Z poloviny celé hrozny, spontánní fermentace ve velké otevřené dubové kádi, spíše jemnější extrakce, zrání 14 měsíců v podruhé a potřetí použitých 228l burgundských dubových sudech.
V čem se liší ročníky 2015 a 2016 tohoto vína? Oba mají 13.5 % alkoholu, patnáctky je 6100 lahví a šestnáctky jen 5000, v obou případech jsou hezky číslované. Šestnáctka je papírově ročník, kdy dominovalo atlantické klima nad kontinentálním, je „lehčí a elegantnější“. Patnáctka byl suchý a horký rok, ale před sklizní začalo pršet a hroznům to dost pomohlo, výsledek tak není tak přestřelený jak se čekalo, byť vína jsou obvykle přístupná už docela brzo. Tady mi to ale k teorii úplně nesedělo :-) Každopádně obě vína jsou v těžké burgundské lahvi, s celokorkem zalitým voskem dvou barev. Dohromady s vinětou to funguje skvěle.
ROC 2015 tmavá až neprůhledná barva, ale projev ne vyloženě hutný. Mladistvá, slinosbíhavá vůně, evokuje dojem tvrdšího vína, kamenitě tmavě ovocné, inkoust a bylinky. V chuti suché, svíravé, dost tříslovin, dobře postavené, šutrovité, drsnější mladistvé červené. Postupem času se začala otevírat, hranatější profil tomu zůstaval, ale čerstvá tmavá ovocnost se více hlásila o slovo, mělo to krásnou strukturu a velký potenciál. ROC 2016 barva tmavá a pocitově celé trochu hutnější. Hned na úvod ovocnější, „přístupnější“ a mírně teplejší vůně, tmavá ovocnost do peckovin, inkoust a kamenitost, trocha rzi. Suché, skvělé kyseliny, dost tříslovin a svíravost, krásně postavené a strukturované, dlouhé, potenciálně skvělé. Obě vína se skvěle rozvíjela se vzduchem a nabízela čím dál víc. Poutala ale něčím jiným než ovocem a „parfémem ze dřeva“, vyžadovala pozornost a bavila strukturou a určitou strohou kamenitou krásou. Obě vína si ovšem zaslouží ještě nějakou dobu ležet. Těžko to nějak popsat, ale asi budou bavit třeba víc ty, kdo před víny z jižní Rhôny jasně preferují Syrah z té severní :-) Druhou skupinu bych odkázal třeba k téhle variantě. Cenovka okolo ale 26€ už není zrovna nízká (RP 94 a 95 taky ne, pokud někomu pomáhá v rozhodování).
