Od pramene Vltavy ku Praze

Od pátku do neděle jsem, a je to za hodně dlouhou dobu poprvé, neměl ani sklenku vína. Navíc se mi výjimečně ani nechce o víně psát :-) Běžel jsem totiž štafetový závod Vltava Run 2015 a šlo o docela zábavný zážitek. Od soboty, kdy jsem vstával ve čtyři ráno, do nedělní noci sotva dvě hodiny nepříliš kvalitního spánku. Tři běhy během méně než 24 hodin, z nichž jeden úplně za tmy, nedělní docela vyčerpávající úsek č. 32 z Rabyně, přes přehradu Slapy nahoru nad Štěchovice a přes ně do Hradištka. Cesta fajn místy, krásné výhledy a víkend, během kterého jsem si k našemu zásadnímu toku vytvořil o něco bližší vztah :-) Mimochodem na stupni vítězů, s časem jen málo přes 24 hodin, stanula štafeta winehouse.cz, od nich občas něco nakupuji. Takže je vidět, že na kvalitní výkony nemá konzumace vína nějak zásadně negativní vliv :o)

Zobraz celý článek →

Sladký muškát, oranžáda a toskánská piva

V pozvánce na degustaci kalného prosecca, kterou jsem se domluvil udělat pro Prosekárku, jsem sice označen coby osoba „s velmi vyhraněným vinným vkusem“, ale nejsem žádný vinný rasista a dávám příležitost mnoha různým vinným stylům a druhů alkoholu. Kolik mne toho opravdu zaujme je věc druhá :o) Ale dneska budeme dost lítat, čekají vás tři velmi odlišné tipy. Na úvod jeden supermarketový výprodejový. Nejspíš coby zbytky po španělských týdnech mají v některých Lidlech ještě Velada Espumoso Moscatel de Valencia. Láhev má pěkný tvar a i viněta není úplně z nejhorší, víno je uzavřeno korkem. Citronová žlutá barva, pěkné výrazné perlení malých bublinek a krémový projev. Čistá, sladší hroznovo-muškátová vůně, trochu citrusů, fajné. Výrazné v chuti, muškátové, sladší, pěkné živé krémové perlení, citrusovost, slušná délka. Jako za méně než stovku více než adekvátní náhrada běžného Moscato d’Asti, s mírně vyšším alkoholem ale jinak stylově hodně podobné, zábavné zahradní pití. Nadchne nejen babičky (pro kterou jsem kupoval), sám jsem to pil s chutí a nestydím se za to :o)

Zobraz celý článek →

Barbera od Boeri Alfonso třikrát jinak

Dostala se mi „na připomenutí” do rukou trojice červených z odrůdy Barbera od vinařství Boeri Alfonso, nové ročníky vín, o kterých jsem tu z vertikální degustace a s detaily o způsobu přípravy a původu hroznů psal už dříve. Základní Barbera d'Asti 2012 je víno poměrně tmavé, se svěží ovocnou vůní, tmavé lesní ovoce, trochu kořenitosti, nerezově čerstvě přímé. V chuti suché, středně plně, ovocné, šťavnaté, docela uhlazené tříslo, slušná délka, čistota a pitelnost. Nic složitého, dobře udělané. Jak jsem už nedávno psal, tak lze vysledovat jasnou korelaci výrazů v hodnoceních vína, doporučených pokrmů a tak, a ceny či prestiže vína. U levných, základních a supermarketových lahví je hodně častým výraz „pizza“. Já to nijak negativně neberu, tohle je pro mne jednoduché pití k salámové pizze nebo talíři jednohubek :o)

Zobraz celý článek →

Soudy, rekordní sklizeň v UK & další novinky

Další pokračování aféry Templářských sklepů a Vinia Velké Pavlovice ohledně původu hroznů v jejich vínech. Táhne se to, ale snad časem dopadne ku prospěchu všech slušných producentů (= dostanou pořádně přes prsty). Ale nejsme v tom sami, ve Francii vám zase dovezou Chablis v tanku, nalahvují jako Meursault a prodají za mnohem více peněz. Jenže když se na něco takového přijde, tak tresty padají bez milosti, byť soud taky neproběhne za týden. Což mi připomíná, že po případu Emmanuela Giboulota, který odmítl své keře révy preventivně stříkat insekticidy kvůli riziku šíření fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, je tu druhý odpírač. Jenže tentokrát nejde o do aféry relativně neznámé jméno, ale už poměrně slavné – Thibault Liger-Belair. Má trochu odlišné argumenty než Giboulot, hraje na odlišná pravidla v rámci regionů a že do stříkání vlastně nespadá, ale odpor k preventivnímu zásahu také zmínil. No uvidíme. S touhle nákazou bude ještě spoustu starostí a očividně nejen ve vinicích.

Zobraz celý článek →

VOC Ryzlink a Veltlín v žižkovském VinVin

Minulý týden jsem měl pracovní schůzku na Olšanském náměstí, takže lokalitou to vyšlo šikovně na setkání v novém vinném baru VinVin. Je to docela zajímavý a na Žižkově mírně nečekaný koncept, čekal bych ho spíše někde ve Znojmě :-) Jde vlastně o takový showroom VOC Znojmo, v místní nabídce jsou exkluzivně vína členů tohoto sdružení (tj. nejen lahve s nálepkou VOC, ale i další z jejich produkce, například u Horta červená z Languedocu či u Lahoferu Grenache taktéž z Francie… no alespoň ten původ přiznávají). Vypadá to tam moderně a čistě, sklenky jsou hodně povedené od Crystalexu (tuším řada Siesta), hromada lahví otevřena po sklenkách, personál příjemný, jídlo si tam můžete dát, samozřejmě celé nekuřácké… ale jo, tohle jako příspěvek na pražskou vinnou scénu beru :-)

Zobraz celý článek →

Tři efektní francouzská růžová

V rámci příprav na letní počasí jsem navštívil degustaci především růžových vín z portofolia Gourmet Services, které na zahrádce Pachtova paláce a v trochu chladnějším povětří než se čekalo vedl Vít Hepnar. Osmičku vín jsem si užil a ověřil si zajímavou věc. Jak normálně docela vyhledávám jemnější, elegantnější vína, tak u růžovek mne tak nějak víc baví ty výraznější, expresivnější kousky. Ani nevím proč, možná mám růžovky nejvíce spojeny s různými oslavami, jen tak popíjením ve více lidech, kdy se nedostává času na sofistikované zkoumání. A nebo je to úplně jinak :-)

Zobraz celý článek →

My máme kaly, ó my se máme

V rámci příprav (a výběru vín) na přednášku, kterou budu mít v rámci festivalu Praha pije víno, jsem si v týdnu projel sérii více či méně kalných šumivek z Itálie. Šlo o část sortimentu z Prosekárny, kde se těchto lahví pro „vinné devianty“, mezi ještě větším množstvím produkce běžné (ale kvalitní a férově naceněné), najde opravdu spousta. Pár vín jsem znal z dřívějška a znovu je nechutnal, jiná otestoval v novém ročníku/aktuální šarži. Rozhodně to bylo zajímavé a došlo i k jedné netradiční situaci. Skoro nejvíce mi chutnalo víno, které bylo ale „vadné“, respektive se v lahvi vyvinulo dost netypicky. Vína byla zatříděna někdy přímo jako Prosecco, jindy pod Colli Trevigiani IGT, často taky jen coby vino bianco frizzante. Společná byla majorita odrůdy Glera (aka Prosecco) a korunkový uzávěr, byť jeden ze vzorků pod ním měl netradičně ještě klasický korek. Někdy měla vína kalů hodně a očividně výrazně dokvášela v lahvi, viz titulní foto, jindy vína spíš jen opalizovala a byla prostě „non filtrato“. Většina byla trochu sířena, ale někteří se obejdou i bez toho. Prostě výběr široký s cenami nejvýše ke třem stovkám. Vybral jsem čtyři vína tří producentů, která mne zaujala nejvíce.

Zobraz celý článek →

Nefiltrované sherry od Gutiérrez Colosía

Na ochutnávce sortimentu Sherry Clubu jsem se pozeptal, zda náhodou občas nevozí i něco ve variantě en rama, lahvované bez filtrace, stabilizace a dalších zásahů. Prý ne, protože jde o speciality co je nutné prodat rychle a není na ně zde klientela. Ale prý jestli mám zájem, tak při příštím závozu zboží něco na paletu přihodí. Ani ne o dva měsíce později už mám ve sklence Gutiérrez Colosía Fino En Rama z letošního dubnového a tedy již jarního stáčení. O vinařství jsem psal zde, co to znamená en rama zase tady, něco k tématu brutálních zásahů před lahvováním fino sherry je zase tu (a úplný úvod do sherry tady). Tahle konkrétní en rama, původně určená jen pro jednu z top restaurací světa Mugaritz ale dnes již i v nabídce specializovaných obchodů, je ručně natažena ze solery (kde zraje asi tři roky) a „filtrována“ (kvůli případnému zbytku flóru) v podstatě skrz jemné kuchyňské sítko rovnou do lahve. O moc blíže tomu, jak chutná sherry přímo ze sudu, se jinak než návštěvou bodegy nedostanete. Sice na en rama fino mají viněty, ale kdy proběhla saca (stáčení ze sudu) píší stejně ručně fixou, při tom malém počtu lahví to není problém.

Zobraz celý článek →

Bressan aneb vína versus osobnost vinaře

O vinařství Bressan Mastri Vinai (web) z Friuli jsem se dozvěděl trochu nevhodným způsobem, po předloňském poprasku v italských a později i světových vinných médiích ohledně poněkud nešťastných prohlášeních svérázného vinaře, Fulvio Luca Bressan se jmenuje a jde o šestou generaci vinohradníků a vinařů, na sociálních sítích. Jako nešťastná je označila Fulviova sympatická manželka Jelena Misina (na fotografii pevně svírá v rukou vinařovo Ego…) po dotazu na pražské průřezové degustaci, ale nemá smysl zastírat, že některá prohlášení byla prostě jen odporně rasistická a následná snaha o jejich vysvětlení (či spíše obhajobu) ničemu nepomohla. A teď babo raď.

Zobraz celý článek →

Neuburské, Zweigeltrebe a piemontská směska

Dnes tři vína z posledních dní, která mají společné asi jen to, že u všech bych měl naslepo asi slušný problém správně si tipnout, co přesně mi ve sklence přistálo :-) Ale všechna jsem si užil. V rámci víkendového popíjení padla láhev Neuburského 2013 od Zdeňka Vykoukala (web) z Hostěrádek-Rešova, viniční trati Stará hora. Hodně tmavá žlutá barva, až do zlaté. Intenzívní, poměrně koncentrovaná vůně, žlutě ovocná, lehce pikantnější minerální a decentně oxidativní tón, poměrně výrazně znát projev dřeva, krémovost. Suché, plnější, s dobrou kyselinou ale docela zakulacené, krémově ovocné, dlouhé, hodně slušné. Oproti degustaci dříve uhlazenější, až skoro trošku víc kyseliny by se mi líbilo, ale fakt pěkné pití.

Zobraz celý článek →