Dnes budou zase jednou tématem vína z Moravy, konkrétně od Slavkovského bojiště, na degustaci do vinotéky Fajnšmekr totiž dorazil Zdeněk Vykoukal (web) a po dlouhých třech letech v Praze opět představil průřez svou produkcí. V minulých ročnících jsem spíše chutnal či pil jednotlivá vína a příležitost ochutnat toho více si samozřejmě nenechal ujít. Zdeněk promluvil o mnohém… o pronajaté známce Austerlitz (mimochodem tématem jeho diplomové práce byla analýza možností pro založení „VOC Austerlitz“) pro některá jeho vína, na kolik by musel rozšířit současné výsadby (1 ha pozemků, z toho polovina plodných) aby mohl vůbec uvažovat u ukončení práce na směny jako výpravčí a věnovat se vinaření na plný úvazek („musím práce přizpůsobovat tomu, kdy mám čas, ne fázím měsíce“), promluvil o biodynamice (nijak ho nebere, je to spíše pragmatik co chce mít věci vyzkoušené, často ji považuje spíše za marketing a chybí mu víra v to, že biodynamika funguje, která možná jiným ve výsledcích pomáhá), jako ho nezajímá světový trend snižování alkoholu a nevadí mu trochu vyšší, o vlastních (vinice Stará hora u Hostěrádek-Rešova) a nakupovaných hroznech, nových viničních akvizicích, někdy až příliš dogmatickém přístupu k síře (on se jí zas tolik nebrání), o problémech se suchem a mnoha dalších věcech. Ale více třeba u jednotlivých vín…
Cuvée Austerlitz® Blanc 2013 je 70 % Müller Thurgau a 30 % Sauvignon, nevyšla sudovina a tak čistě z nerezu. Většina jeho vín vzniká z odkaleného moštu, fermentace naočkováním z předem rozkvašeného moštu, vína obvykle leží několik měsíců na hrubých a další dobu na jemných kalech. Nefiltruje a minimálně čiří, raději než vína očesat se smiřuje s občasným vysrážením termolabilních bílkovin. Takže jsme si rovnou projeli téma kalných vín, protože pokud to nevíte, tak na Slovensku si inspekce došlápla na mé oblíbené vinařství Strekov 1075 právě kvůli vínu s kaly (mimochodem naprosto fantastickému). Vinařský zákon mluví jasně, víno má být čiré, čímž tedy mimochodem mají teoreticky problém starší červená, když se nad tím zamyslíte. Pokud se něco nezmění, tak bude teoreticky možné podobně šikanovat některé vinaři u nás. Ale zpět k vínu. Výrazná citronová žlutá, lehounce nazlátlá. Čerstvé, slinosbíhavé ve vůni, od přivonění energie a živost, žluté ovoce, mineralita, lehce oxidativní štych. Suché, lehčí v chuti i přes 13 % alkoholu, krémová linka, živost, energie, šťavnatost. Bavilo velmi!
Cuvée Austerlitz® Muškatel 2013 je Veltlínské zelené z nakupovaných hroznů od ZD Sokolnice, původ keře věku 35+ let z vinice Pranty vedené v bio režimu. Část vína ležela v dubovém sudu. Nově jasně odlišuje svůj vlastní veltlín a ten z nakupovaných hroznů, po problémech v ročníku 2010, kdy to šlo poznat dost špatně a způsobilo nemalé zmatky. Vůně poměrně intenzivní, lehce podzimně navinule ovocná, sladké jablko, mírně těkavky. Suché, výrazné kyseliny v chuti, ovocnost do jablka, čisté, šťavnaté, dobrá délka, minerální linka, solidní kousek.
Cuvée Austerlitz® Ryzlinky 2013 jsou směsí 55 % Ryzlink rýnský a 45 % Ryzlink vlašský, na rmutu 72 hodin, školeno v 150l akátovém sudu. Trochu tmavší žlutá barva. Zajímavé složitější aroma, sevřenější a jasně vyžaduje čas, jemně dřevo. Suché, šťavnaté v chuti, bezva páteř kyseliny, solidní stavba a slušná délka, jemnější až trochu odtažitý projev. Zajímavé víno, kterému bych rád věnovat trochu více času v klidu doma.
Neuburské 2013 kvasilo i zrálo v novém jen lehce vypáleném 500l sudu z Maďarska, hrozny ze dvou různých sběrů a kontakt moštu se slupkami 24 a 36 hodin. Vyšší zlatavá barva, víno se nechtělo čistit a trochu opalizuje. Bohatší koncentrovaná ovocná vůně, sladší dřevo. Suché, šťavnaté, energické v chuti, fajn kyseliny, dobrá délka, trošku syrověji ale stále v limitu dřevo, dobrá délka. Chce čas a bude velmi dobré.
Chardonnay 2013 opět maďarská pětistovka sud. Výraznější nazlátlá barva. Čerstvá, energická vůně, ovocitost, zelené jablko, lehce oxidativní štych. Suché, šťavnaté, poměrně plné, decentní krémovost, sympaticky pitelné, uhlazenější, dobrá délka. Proč ne.
Chardonnay 2011 tmavší barva, nazrálejší složitější vůně, chce hodně vzduchu. V chuti spíše suché, plnější kulatější projev, hutnější, kyselina tam je ale více by nevadilo, trochu přestřelené a takové utahané. Což je v menší či větší míře problém i některých dalších jeho jedenáctek, které dobře ilustrují problém s nutností hlásit dovolenou několik měsíců dopředu. Upřímně na logistiku ohledně sběru u nás dojíždí, ať už absolutní kvalitou vín nebo „jen“ vlastně nechtěným meziročním rozptylem stylů, docela dost slušných vinařů s kvalitními vinicemi.
Veltlínské zelené 2013 je z vlastních vinic, na slupkách 72 hodin, školeno v 350l akátovém sudu déle na kalech, málo síry. Víno je zatím v nerezu a ještě nelahvováno, vzhledem k projevu zatím čeká. Má výraznější zlatavou barva a odpovídá tomu i expresivnější bohatší aromatika, složitější, mix květinových a ovocných tónů, hruška, poměrně hodně znatelné až rušivé těkavky. Chce to čas a vzduch, hodně. Suché, plnější v chuti, pěkné postavené strukturované bílé, dobrá délka.
Cuvée Austerlitz® Resch 2012 je tak trochu „z nouze ctnost“, oranžové víno ze všech hroznů ročníku 2012, který byl objemem produkce pro Zdeňka Vykoukala tragický. Na slupkách 12 dní, následně rok v akátovém sudu na jemných kalech a poté před lahvováním ještě v nerezu. Oranžády vidí jako zajímavou cestu, a zúčastnil se i specializované přehlídky ve Vídni, ale spíše ne cestu jeho. Resch má fajn opalizující oranžovou barvu. Aromatika divočejší, bylinková, sušený pomeranč, zemitost, zajímavá byť nic vyloženě komplexního (v tomto směru u nás zatím nemá konkurenci produkce Richarda Stávka, rozdílem třídy). Suché, svíravější v chuti se sympatickou tříslovinou, bylinky a výluhy, divočejší, skvělá délka. Proč ne.
Cuvée Austerlitz® Cabernet Moravia 2013 byl myslím prvním červeným, které jsem od vinaře pil. Jde o víno právě z nově přikoupených řádků, školeno ve starším barrique sudu. Tmavší nafialovělá barva. Sladší vůně, ovocný koláč, tmavé peckoviny, příjemné, suché, čisté, fajn kyselina a šťavnatost, čistě udělané veskrze příjemné lehčí uhlazenější a trochu zakulacené červené. Tohle se myslím bude líbit :-)
Posezení a povídání se Zdeňkem Vykoukalem nad jeho víny bylo hodně fajn. Pro mnohé myslím bylo, tedy samozřejmě krom vín hodných pozornost, hlavně zajímavou ukázkou toho, kolik dalších faktorů nad rámec kvality ročníku a schopností vinaře hraje ve výsledku roli. Tak snad vinař znovu dorazí představit produkci dříve, než za další tři roky. Vzhledem k hodně omezeným časovým možnostem není zas tak snadné navštívit ho přímo.
Autentický doušek na závěr
V úvodu jsem býval mohl doplnit jméno Zdeňka Vykoukala termínem „autentista“, ale vzhledem k současné situaci s tímto sdružením/známkou/mezinárodním hnutím a sporem o něj to neudělal a budu se tomuto termínu spíše vyhýbat i nadále, pěkně mne to celé štve a vinaře asi ještě víc. Kdysi jsem začal k tématu sepisovat článek „jak jsme v ČR budovali autentismus“, ale pak se na to vykašlal. Takový malý píseček a těch pár vinařů, kteří to z mého pohledu dělají opravdu poctivě a jejich styl mi sedí, si to ještě podobným způsobem zkomplikuje. Slyšel jsem pohled na celou situaci z různých stran, v různých fázích vývoje a sdílnosti a upřímnosti (dodejme někdy zvýšenou konzumací vína asi částečně navozené), četl „otevřené dopisy“ a viděl i pár těch původně určených spíše jen samotným vinařům… a prostě je mi z celé situace hlavně smutno. Navíc čím více toho slyšíte, tím méně se jde snadno přiklonit k jedné či druhé straně sporu a pohledu na situaci. Ke všemu je zřejmé, z popisu konkrétních jasných událostí kde moc prostoru na alternativní výklad není, že minimálně někdo mi lže do očí… a pokud zmizí důvěra, kterou jsem k většině „autentistů“ měl a obvykle stále mám, pak není dvakrát důvod věřit ani obsahu lahví a preferovat je před jinými, které mi třebas sedí podobně a stojí méně nebo jsou ze zahraničí. Je tak snadné si těžce vybudovanou pověst, a lepší výraz mne nenapadá, posrat. Tak uvidíme, jak se vše vyvine. To poslední, co domácí vinařství potřebuje, je záplava nijak (nebo minimálně) řešených padělků a všemožných vinných příšerností, zatímco pár schopných poctivých vinařů se soudí mezi sebou a ztrácí tak čas a energii, kterou by mohli věnovat něčemu smysluplnému.
