Ano, dnešek je opět svátkem mladého Beaujolais. K tématu jsem zde už napsal mnohé a pravidelný čtenář asi ví, že nouveau mánie mne nechává chladným, zatímco poctivá kvalitní vína z regionu si dám s velkou chutí. Pro letošek ještě chystám ochutnávku pár tamních špičkových vinařů a k tomu report z degustace několika desítek vín z všemožných cru. Ale dnes to bude o třech mladých vínech. Ročník 2014 je v Beaujolais velmi kvalitní a s potenciálem zařadit se mezi ty opravdu špičkové. Stylově určitě ne jako hodně vyzrálá 2009tka, ale kvalitativně možná i dál. Pierre-Marie Chermette z Domaine du Vissoux ročník přirovnává k legendárnímu 1947, který jsem ovšem z Beaujolais nikdy neměl možnost ochutnat :o) Ale že letos to bude slušné je vlastně vidět už na mladých vínech, která netrpí žádnou řídkostí, zelenými tóny a podobně, byť teprve až dorazí klasická cru a pár let si poleží, tak bude jasné, mezi které ročníky se 2014tka zařadí.
Prakticky v každém ročníku mne z domácího trhu neosloví profláklé a rozšířené umělotiny od Lupé Cholet, krále regionu vinařství Georges Duboeuf a dalších, vlastně nevím, proč je stále zkouším. Vína jsou úplně v pořádku, když není obzvláště špatný rok, a jejich projev encyklopedickou ukázkou hesla Beaujolais Nouveau se vším, co k tomu patří. S chutí a jako skvělé představení toho, jak se bude ubírat ročník u běžných vín, si ovšem dám produkci Domaine du Vissoux, hlavně jejich staré keře, případně sáhnu po Domaine des Terres Dorées (Jean-Paul Brun). Letos jsem čas, energii ani velké peníze do degustace Beaujolais Nouveau neinvestoval, částečně také proto, že už třetí týden (a ještě nejméně jeden budou pokračovat) jedou ochutnávky běžných Beaujolais dovozce Jiřího Hrona v sýrárně na Jiřáku. Takže i mladá vína jsem jen vyzkoušel od něj.
Domaine Lagneau (Gérard & Didier) Beaujolais-Villages Nouveau 2014 má dost tmavou barvu s tónem do fialové. Klasická mladá přímá expresivně ovocná vůně, červené peckoviny, jahody, fialový bonpar, něco „chemikovy představy o banánu“ (představte si ten želé vnitřek klasické cukrovinky banán v čokoládě). Suché, šťavnaté, dobrá kyselina, středně plné a poměrně solidní stavba a koncentrace, pitelnost, slušná délka, ovocnost. Ukázkové precizně provedené technologické nouveau, archetypální záležitost. Není divu, že z klání těchto vín v Lyonu před pár dny odešlo se zlatou medailí.
Domaine des Perelles (Guillaume Delmas) Beaujolais-Villages Nouveau 2014 má nafialovělou barvu. Ve vůní čerstvé přímě ovocné, čisté. Takové i v chuti, s poměrně dost výraznou kyselinou, něco tříslovin, svíravost a lehká zemitost, slušná délka. Nepůsobí poněkud uměle a falešně jako předchozí vzorek, ale zase to není žádná sláva coby víno.
Domaine de Thulon (Famille Jambon) Beaujolais-Villages Nouveau 2014 tmavší nafialovělá barva, ale nic hutného. Čerstvé, ovocné, poměrně efektní ve vůni, černý rybíz, kokoska, docela fajn. Čerstvé, čisté, ovocné, šťavnaté i v chuti, dobře pitelné, solidní mladé uspěchané a jen lehce techno červené, žádné zlo :-) Upřímně tohohle jsem si dal k večeři další sklenku.
