Burgundský vinař Emmanuel Giboulot, který připravuje vína z Côte de Beaune a Hautes Côtes de Nuits, měl včera slyšení u soudu v Dijonu a je si docela jist, že jeho argumenty budou vyslyšeny. Pokud aféru nesledujete, tak tomuhle biodynamikovi hrozí pokuta až 30 tisíc euro (a teoreticky i šest měsíců vězení) za to, že odmítl své keře postříkat insekticidy v obraně proti šíření fytoplazmy zlatého žloutnutí révy (Flavescence dorée), bakteriální nákaze šířené křískem révovým (Scaphoideus titanus), která způsobuje žloutnutí listí a následně může zapříčinit i smrt rostliny či výrazně omezit její produktivitu. Nákaza se šíří po Evropě, nejen ve Francii, každopádně v burgundském Côte-d'Or kvůli ní v roce 2012 museli vyklučit 12ha vinic. Někteří její nebezpečnost přirovnávají k fyloxeře, která už jednou evropské vinařství zdecimovala, a pro rok 2013 nařídili v Burgundsku povinnou preventivní aplikaci některých prostředků, i v místech kde zatím výskyt nebyl hlášen.
Jedná se konkrétně o insekticidy, které fungují relativně spolehlivě, byť šíření úplně nezabraňují. Emmanuel Giboulot nařízený postřik neprovedl s tím, že žádný výskyt kříska u sebe nezaznamenal, zabil by i další život ve svých vinicích a zahodil ekologické hospodaření od roku 1970 a plně biodynamické v posledních letech. Navíc tvrdí, že proti přenašeči jde bojovat i jinak, mimo jiné spolehlivými pastmi (je přitahován oranžovou barvou), odpuzuje ho jasné světlo (fungují zavěšené kousky alobalu) a dalšími způsoby. Na jeho podporu se před soudem shromáždilo přes pět stovek podporovatelů a petici už jich podepsalo více než půl milionu. Giboulot tak dnes už vede boj nejen za sebe, ale obecně za povědomí o postřicích jako takových.
Pokud se ptáte, jak to mají ostatní bio(dynamičtí) vinaři v Burgundsku, tak odpověď je celkem snadná. Postříkali, případně se jim povedlo ututlat, že ne. Vtip je v tom, že mohou bez ztráty biocertifikace použít látku zvanou Pyrévert. Což je neurotoxin čistě přírodního původu, aktivní látkou je zde pyrethrin (způsobuje, že se hmyz v podstatě udusí) a ten se získává extrakcí z chryzantémy. Logicky likviduje nejen kříska, ale i další hmyz, i ten vhodný pro biodiverzitu vinice. A může způsobit potíže též ptákům, hlodavcům, velmi výrazně rybám (těch ve vinících moc nebývá) a ostatně i vinaři.
A teď babo raď… nejsem schopen posoudit, nakolik jsou obavy francouzských vinařů oprávněné a průšvih v rozsahu fyloxery reálný, byť vše fyloxeru trochu připomíná (i tentokrát problém přišel zpoza oceánu, z Kanady a USA, nejspíše v období okolo druhé světové války, a neexistuje lék na vlastní nákazu). Na druhou stranu argumenty vinaře působí logicky a vše vypadá jako trošku přehnané strašení, preventivní systémový zásah v podobném rozsahu a s nutností jej opakovat pravidelně pak poněkud děsivě. Každý ať si názor udělá sám…
