Tak jsem si pro vás na dnešek původně chystal delší a doufám docela podnětný článek, ale kvůli kolapsu hlavního pracovního počítače (za Windows Vista by měl jít někdo sedět…), který jsem řešil asi deset hodin, nic nebude. Místo toho alespoň poznámky ke včera otevřené a vypité lahvi cenově dostupného Bordeaux, to se taky počítá. Jde o Le Conseiller 2007, víno z nabídky více než zajímavého vinaře Jean-Philippa Janoueixe, Bordeaux Supérieur za 250,- Kč (v En Primeur) v podstatě blbého ročníku. A je to docela úlet. O vinaři a jeho vínech jsem se rozepisoval ve starším článku, nedávno pak popisoval ročník 2007 jeho velmi oblíbeného Château Croix-Mouton, dalšího (již nepříliš tajného) tipu na výborný vinný zážitek za málo peněz. Le Conseiller, stoprocentní Merlot připravený v důraznějším stylu, je úplně jiný zážitek.
Trochu zkosená těžší zelená láhev, docela jednoduchá a spíš moderní viněta s hologramem, kvalitní kovová záklopka a plný korek. Temná barva, hodně výrazná. Ne neprůhledná, ale nemá k tomu daleko. Chladnější víno hned po otevření mne praštilo do nosu vůni silně připomínající rašelinovou whisky. Byla to taková pálka, jako kdyby někdo běžné červené víno fortifikoval za pomoci whisky z ostrova Islay. S vyšší teplotou a rozdýcháním tahle vůně nebyla tak prominentní, ale stále byl projev dost uzený, silně vypálené dřevo dominující nad tmavým ovocem, švestka obalená v dehtu. Dost přestřelené. V chuti suché, opět trocha té spálené rašeliny, suché, šťavnatější kyselé ovoce a trocha zelených tónů, tříslo, slušná délka. Překvapivě, vzhledem k popisu výše, dobře pitelné víno, moc zajímavé.
Rovnou jsem vylovil z baru pár Islay whisky a očichal si je, zda mne smysly nějak neklamou. Ale ne, ve víně byla přesně ta stejná vůně. Možná ne tak silně jako třeba v Ardbegu (pro zájemce něco o téhle palírně ve starším článku), ale stále přítomna. Normálně bych řval, že je v tom víně dřeva moc a příliš vypáleného, jenže tady to nepůsobí jako chyba, ale spíše jako záměr … prostě tak nějak funguje. Možná proto, že chybí všechny ty nasládlé vlezlé vanilky a kokosy, které „oak monsters“ obvykle doprovázejí, a jde spíše jen o oheň a dubová prkna. Jo a trochu tmavého ovoce, taky. Zařadil jsem si zbylé lahve mezi „speciality“, přeci jen Croix-Mouton je o dost vyváženější a pro mne lepší pití, ale nákupu nelituji. A dost by mne zajímalo, zda tohle víno zkoušel i někdo další a pozoroval podobný projev…
