středa 8. září 2010

Dvě mladé červené krásky

konyari_loliense_2007 V nedávných dnech jsem popil dvě červená ročníku 2007, tedy poměrně dost mladá, která mne ale dost bavila. A začneme v Maďarsku, odkud v posledních měsících (především díky novým dovozcům) objevuji stále více pozoruhodných kousků. Ten dnešní je od vinařství Konyári, v roce 2008 zvoleném v Maďarsku vinařstvím roku. Sídlí hned na jižním břehu Balatonu a spadají do vinařské oblasti Balatonboglár (jedné ze čtyř okolo Balatonu). Na webu dovozce je celkem fajn popis, já si z něj dovolím pár informací převzít. Vinařství hospodaří na přibližně 30 hektarech vinic a snaží se pracovat „v duchu udržitelného rozvoje“, tedy minimalizace chemie, jako náhradu za dubové sudy vysadili 3 hektary lesa a tak. Vína zrají v historickém sklepě v malých barikových soudcích, mají i nový moderní gravitační provoz velkými dřevěnými sudy i nerezem. Balaton si spojuji spíše s víny bílými, Konyári pěstuje jak klasické tamní odrůdy (Ryzlink vlašský, Hárslevelű, Furmint), tak i mezinárodní (Sauvignon Blanc, Chardonnay) a experimentují i se starými a prakticky neznámými (Csókaszőlő, Gomorika, Gohér). Překvapivě dost důraz kladou na červená, odrůdově Cabernet Sauvignon a Franc, Syrah, Merlot, Frankovka a Malbec. A jedno z nich jsem zkusil…

Konyári Loliense 2007, kde jméno je starým latinským názvem obce ve které vinařství sídlí (Balatonlelle), je klasická „Bordeaux směska“ – Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc a Merlot vyzrávaná rok v nových a dvouletých maďarských barikových sudech. I láhev je klasická bordeauxská, s tlustou kovovou záklopkou a kvalitním plným korkem. Barva vína hodně tmavá, s fialovým nádechem, matnější. Vůně na úvod dost výrazná, šťavnatě ovocitá, slinosbíhavě svěží a napovídající dost kyselin, spíše čerstvé červené ovoce, trochu červené papriky a pepře, vrstva dřeva, něco nakládané zeleniny („pickles“), prostě celý recept na dobré jídlo :o) V chuti suché, šťavnaté, středně plné až plnější, dost kyselin, tak akorát spíše měkčích tříslovin a se sladším dozníváním ovoce, teplo z alkoholu. Mladé velmi dobré červené teprve na cestě, ale vyvážené a moc fajn. V chuti nemá úplně „objem“ (to je jak z reklamy na vlasy), prostě hubu nezaplní tak, jak by intenzita některých složek napovídala, ale dobře se pije. Po delší dekantaci se aromatika hodně zjednodušila, nechal bych to víno buď jen nějakou dobu nadechnout, nebo ještě zrát v lahvi. Za láhev jsem při slevové akci dal něco okolo tří stovek a nelituji, běžně stojí těsně pod stovky čtyři.

croix_mouton_2007 Další vzorek je pak z Bordeaux. Díky několika vzorkům (Les Fiefs de Lagrange, La Bessane, Plincette, Yon Figeac) na degustaci jsem si ověřil, že ročník 2007 byl v Bordeaux na červená… no řekněme problematický, což ale vedlo k tomu, že vína jsou i takhle mladičká v podstatě k pití a není žádný hřích je zbavit špuntu (jen tedy cena nemusí vůbec odpovídat kvalitě). Otevřel jsem tedy Château Croix-Mouton 2007, u kterého shodou okolností nedávno psal o ročníku 2006, který ovšem má svůj čas daleko před sebou. I o nulasedmičce jsem tu už jednou psal, při reportu z ochutnávky „sudových vzorků“ v dubnu 2008. Tenkrát to byla výrazná „džusově černorybízová“ záležitost, kterou jsem měl chuť pít rovnou. A taky jí pár lahví zakoupil, ale musel si na ně počkat až do letoška. Víno má, jako každý rok, zase trochu jinou vinětu. Považoval bych to za jakýsi odkaz k dřívějšímu soudnímu sporu s Château Mouton Rothschild (každý rok mají na vinětě jiný obraz), který donutil vinařství změnit historické jméno Château Mouton na něco jiného, dnes tedy Croix-Mouton. Láhev je těžší, trochu zkosená, s kvalitní kovovou záklopkou a delším plným korkem. Na první pohled nic nenapovídá, že by šlo o víno za dvě stovky.

Barva vína je temně granátová. Vůně pak výrazná, spíše tmavě a kyseleji ovocitá, výrazné cassis smíchané s pálivým kořením, linka kávy. Je tam trocha živočišnosti, lékořice, zelený pepř, mírně vegetativní tóny. Poměrně dost se projevuje Cabernet Franc, i když ho bývá ve směsi méně než pětina. Nijak složitá či meditativní záležitost, ale vcelku bohaté a zábavné. V chuti suché, ovocité, takové poněkud podivné (ale nerušivé) tříslo, svěží, středně plné, šťavnaté, živé, krásně pitelné a docela dlouhé. Červené na celý večer. Nebudu se pouštět do odhadů, jak bude tohle víno zrát. Tak dvě lahve ve sklípku pár let ležet nechám, ale většina myslím padne do roka či dvou. Jean-Philippe Janoueix prostě umí a tohle víno, i v  nic moc ročníku, je víc než fajn. Jako dobrý vtip pak poslouží hodnocení Roberta Parker, který jej při En Primeur ochutnávkách umístil do rozsahu 88-90 bodů a jednomu z vůbec nejdražších vín Bordeaux, Château Pétrus, dal 90-92. V určité konstelaci tedy podle něho mohou být ta dvě vína stejně dobrá ;-) Ale Croix-Mouton byl při vstupu na trh přibližně 157x levnější. Pravda, neposlouží vám místo zlata či ropy jako investiční nástroj, ale můžete ho bez stresu z likvidace celoživotních úspor vypít :o)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails