Lechovice, osobnosti světa vína, Cristal…

Vinné sklepy Lechovice v insolvenci a obviňování konkurenčního Znovínu Znojmu, že se Lechovice snaží podvodným způsobem ovládnout. K tomu propíchané pneumatiky u auta a zmlácení jednoho z aktérů celé kauzy. I tahle vypadá současný vinařský byznys na našem území. Jako bonus nás možná čekají na lahvích chlastu nápisy „alkohol zabíjí“. A kdo ví, možná časem i unifikované viněty s obrázky alkoholiků a malým písmem jméno vína a vinařství. Jojo, pokrok nezastavíš! A na špici je Čína. Když už přímo nepadělají, tak si alespoň nechají udělat takovou vinětu, aby nějaké slavné víno výrazně připomínala. Penfolds a jejich Grange a další vína? Ale kdepak! Penguin Castel!

Zobraz celý článek →

Portugalská zebra a červené ze San Marina

Všichní víme, že příběhy vínům pomájí, i když nemusí mít žádnou přímou souvislost s kvalitou obsahu lahve. Vezměte si třeba takové Zebro Tinto 2014 z portugalské oblasti Alentejo od Quinta da Amoreira da Torre. Víno se zebrou, ale lepší, než naše vína s motýlem :o) Tedy se zebrou… příběh na lahvi praví, že Zebro bylo plemeno iberijského koně s šedivými a bílými pruhy, které vyhynulo v sedmnáctém století. Když portugalští námořníci dorazili ke břehům Afriky a nalezli zde koně vypadajícího velmi podobně, začali mu říkat zebra :-) Jako jedno z (vícero) vysvětlení původu názvu je to docela důvěryhodné. Máte o čem mluvit při nalévání vína, místo informací o bioprodukci, odrůdách Aragonez, Touriga Nacional a Alicante Bouchet, spontánní fermentaci, půlročním zrání v částečně nových francouzských barrique sudech či celkové SO₂ do 80 mg/l (a každoročním postupném snižování). Zebra je zábavnější! :-)

Zobraz celý článek →

Psaní o víně

Dobrovolně přiznávám, že nejraději píšu příspěvky o víně a spřízněných tématech na blog a sociální sítě. Jakmile je to někam jinam, navíc s uzávěrkou v úplně nevhodnou dobu (VŽDY je to v úplně nevhodnou dobu), trápím se s textem mnohem víc. Musíte víc přemýšlet, kdo je vlastně cílová skupina. Navíc ty odporné limity na délku článku! Kdo se má vejít do tří tisíc znaků u tématu, o kterém by šla napsat kniha! Prostě coby grafoman mám problém spíše s nedostatkem místa, než že by nebylo co psát. Případů, kde jsou požadovány čtyřmi normostrany, a na třetí už vařím z vody, vlastně není úplně moc. Na blogu nic takového neřešíte, prostě si napíšete na co máte zrovna chuť a v takovém rozsahu, který vám v ten moment vyhovuje. Naprostá svoboda! Musím ale uznat, že když jsem některé dříve blogové texty učesal pro tisk, a pak se do nich ještě zakousl editor, byl výsledek na konec čtivější a lepší. U časopisů a novin je taky, oproti samotě blogování, zábavnější sledování přístupů a charakterů lidí, se kterými musíte spolupracovat.

Zobraz celý článek →

Fajnové bubliny z velkoprodukce

Patří k oblíbeným aktivitám shazovat vína velkoproducentů a vyzdvihovat ty malé, jakoby „nezávislost“ drobného vinaře byla zárukou kvality. A pokud nějakého vína vznikne několik set tisíc lahví, mělo by se předpokládat, že půjde o bezcharakterní splašky. Jasně, nejraději si dám skvělé víno od bezva menšího „rodinného“ producenta (a pokud možno z bio nebo srovnatelné produkce). A ocením, co pro jeho vznik musel vše udělat. Ale ti velcí mají mnohé nesporné výhody a kvalita se u nich najde taky. A u bublin to platí tuplem. Takže když otevírám láhev od Codorniú, ani mne příliš netrápí, že mají přes tři tisíce hektarů vlastních vinic, ročně chrlí okolo 45 milionů flašek (ve Španělsku o ně, podobně jako o všemožné řady a značky spadající pod Freixenet, zakopáváte na každém rohu) a je to druhý největší producent bublin na planetě. Podnik s obrovskou historií je jedním z nejstarších producentů cavy vůbec a především v top řadě najdete dost slušné kousky (ty základní levné jsou taky úplně v pořádku, ale nic co by vybočovalo). Mezi jejich lepší vína patří Reina Mª Cristina Blanc de Noirs Vintage 2013 Brut Reserva, čistý Pinot Noir z Conca de Barberá, na kalech v lahvi 15+ měsíců, dozáž okolo osmi gramů. V efektní krabici s víkem drženým magnety, v lahvi atypického tvaru, vzhledem povedená prestižka / dárkovka. Ale počítá se obsah, že jo.

Zobraz celý článek →

Jemné Somló a nabušený Gewurztraminer z Alsaska

Dalším z „mladé krve“ na sopce Somló je Géró Pince. Bližší seznámení je na nějakou příští návštěvu, tentokrát jsem jen zakoupil vzorky v Somlói Borok Boltja (viz starší zápisek o tomhle báječném místě), kde ho majitelka docela propagovala a také sdělila, že jeho víno suverénně vyhrálo nedávnou degustaci, na kterou pozvala různé vinné publicisty (za mne, z nových jmen, vede Kőfejtő). Doma jsem teď otevřel Hárslevelű 2015, čistou lipovinu podle všeho z nakoupených hroznů školenou v použitých dubových sudech. Láhev pistole uzavřená celokorkem, pěkná viněta. Citronová žlutá barva. Čerstvé, docela voňavé, ale všechny složky jsou jemné a celek překvapivě elegantní. Exotičtější květinové a ovocné tóny, jemná mineralita, krémovost, vyvážené. Suché, středně plné, harmonické a pěkně postavené, dobrá kyselina ale celek oblý, uhlazený, jemný s dobrou délkou. Bělomasé broskve, opět decentní minerální linka. Není to tak typicky sopečně Somló jak bych čekal, ale elegantní příjemné bílé ano. A těším se na další setkání s vinařstvím. Tohohle vína vzniklo pouhých 506 lahví, pokud budete mít okolo Somló cestu klidně zkuste. Nebo cokoliv dalšího od nich, líbilo se mi i klasické Somlai cuvée.

Zobraz celý článek →

Burgundská šestka, doporučené články, plechovky…

V Burgundsku se dějí nečekané věci. Oblast byla letos zasažena velkou nepřízní počasí, od jarních mrazů přes povodně a opakované krupobití, některé její části jsou vyloženě zmasakrované. Šest domén s vinicemi na pomrzlé vinici Montrachet (ze strany Chassagne), jedné z možná nejdražších viničních poloh na světe a zdroji legendárních bílých vín, se dohodlo, že místo riskantní mikrovinifikace spojí síly a všechny své hrozny zpracují společně. Dohromady pěstují hrozny na 1.25 ha Montrachetu, ze kterých ale očekávají pouhé dva 228 l sudy, tedy nějakých šest stovek lahví. A nejde o žádná okrajová jména, své hrozny hodí do placu Domaine de la Romanée-Conti, Domaine des Comtes Lafon, Domaine Leflaive, Guy Amiot, Lamy-Pillot a Domaine Fleurot. Vykoupí je za symbolický jeden frank (nebo snad euro?) negociantská část Domaine Leflaive, zpracuje je a opět za symbolickou částku podělí jednotlivé producenty dle množství hroznů, který ten či onen dodal. Celá operace je poněkud komplikovaná pokud jde o vinařskou i daňovou legislativu a je pravděpodobné, že podobný unikátní kousek vůbec nepůjde koupit, ale vinařství jej využijí jen pro degustace a další propagační účely. Ale snít, že podobnou zajímavost ochutnáme, samozřejmě můžeme…

Zobraz celý článek →

Maniak Nestarec, Nepraš a Osička

Maniac. Milan Nestarec. Možná by tam šlo rovnítko, ale ve skutečnosti jde jen o víno. Ročníku 2011, od našeho asi jediného vinaře doporučovaného ve Vogue (o čemž se člověk dozví z příspěvku jeho japonského distributora na Facebooku, žijeme v zajímavé době). Směs Frankovka, Pinot Noir, Zweigelt a Dornfelder z výrazně redukované sklizně někam k půl kilogramu na keři, půlroční macerace slupek a následně po lisování zrání čtyři roky v dubových sudech. Velmi, velmi temná neprůhledná barva. V aromatice hodně výrazné, koncentrované, temně lesně ovocné, trochu naoxidované, s linkou kořenitosti, balsamikovými tóny a dřevem, zajímavé. V chuti svíravé, s intenzivními tříslovinami a kupou kyseliny, koncentrované, dlouhé. Trochu připomíná od Nestarce Frankovku Antika 2011, ale v ještě trochu ulítlejší podobě. Je to efektní a zajímavé víno, ale takovým hrubým způsobem, který mne zas tolik nebere. I vzhledem k názvu mi to evokuje šílence se sekerou v lese, který masakruje pocestné a zahrabává je v borůvčí :-) A já mám raději… něžnější přístup :o)

Zobraz celý článek →

Vyzrálé Bouscassé a 3x Frankovka ze Slovenska

Hledal jsem minulý týden něco ve vinné chladničce a narazil na Château Bouscassé 1997 Vieilles Vignes, láhev báječného Madiranu (viz jeden starší článek). Chvilku jsem uvažoval, že bych ještě rok počkal na dvacáté výročí, ale… nešlo to. Víno je to již dost nazrálé, barvy stále velmi tmavé ale s hromadou depotu v lahvi. Stále ještě temná až lesní ovocnost se ve vůni snoubí s divočejšími animálními tóny, živočišnost je tu docela mocná, se dřevem, s trochou starého vlakového vagonu a kořenitostí. Moc zábavné. V chuti silné a důrazné přes relativní nízký alkohol (na podobně koncentrovaný dojem pouhých 12.5 %), tmavě ovocné, živočišné a masité, strukturované, s výraznější trochu vysušující tříslovinou, delší. Fajn vyzrálé charakterní víno. Před rokem jsem měl jeho většího bratříčka Montus Cuvée Prestige 1998 a to byla též nádhera, na rozdíl od dnes hodnoceného vína ovšem s potenciálem dalšího vývoje. Bouscassé se myslím ještě hezkých pár let v kondici udrží, ale nikam moc dál už spíše nepůjde. Stejně to byla má poslední láhev, chjo…

Zobraz celý článek →

Výtečné Štýrsko v podání Seppa Mustera

Pokud jde o vína ze Štýrska (nazývaného někdy v článcích „Toskánsko Rakouska“, k velkému pobavení všech, kterým neuniklo toto označení pro hromadu dalších evropských oblastí), tak přes kupu výborných producentů s bezva víny, s parádními svěžími Sauvignony i řízným Schilcherem a mnoha dalšími kousky, bych snadno a bez váhání vybral pět svých favoritů – Franz (a Christine) Strohmeier, Ewald (a Brigitte) Werlitsch a Sepp (a Maria) Muster, které by následoval s malým odstupem Andreas (a Elisabeth) Tscheppe a Roland (s Alicí) Tauss. Tahle pětice vyplynula tak nějak samozřejmě z ochutnávek jejich vín na různých místech v uplynulých letech, ale vtipné je, že všichni (a právě jen oni) jsou sdruženi do skupinky tamních bio(dynamických) vinařů, která si říká Schmecke das Leben. Prostě k sobě mají blízko a ve mně zase zvláštně rezonuje to, co dávají do lahví. Minulý týden jsme si na domácí ochutnávce projeli (mimo jiné, ale o tom zase příště) pětici vín ze stáje Sepp Muster a opět jsem si ověřil, že tohle tedy mohu :-)

Zobraz celý článek →

Tradition od Courbeta

O víně Côtes du Jura Tradition 2011 biodynamické Domaine Courbet z Nevy-sur-Seille jsem tu psal už nejméně dvakrát (vozí je Jiří Hron), určitě v článku o vinařství a následně i v reportu z degustace několika vín z regionu. Dneska to bude tedy opáčko, které doplním pár fotkami z březnové návštěvy vinařství. Protože to bylo moc fajn setkání. Jako ostatně s vinaři, od kterých vás už dříve oslovila vína, bývají dost často. Tradition je obvykle 70-80 % Chardonnay doplněné o Savagnin, částečně a spíše kratší dobu školeno ve dřevě pod závojem. Tmavší nazlátlá citronová žlutá barva. Ve vůni moc fajn kombinace nazrávání v lahvi a stále fajnové čerstvé svěžesti. Je docela výrazná, pečené jablko, trochu žlutého ovoce a citrusů, pěkná mineralita, lehce oříškové tóny a jurská pikantnost, příjemná klasika. Suché, středně plné, šťavnaté, je tam důraz ale v projevu vlastně docela lehkonohé a snadno pitelné, šťavnaté, vyvážené, hezky postavené, krásně zařaditelné do Jury. Sympatické víno na pomezí těch opravdu výrazně pod závojem a naopak vín „po burgundsku“ připravených v dolévaných sudech a myslím výborný úvod do charakteru oblasti.

Zobraz celý článek →