Dva výtečné ryzlinky z Alsaska a od Mosely

Mám rozepsaných několik článků, ale všechny jsou buď vážné, negativní nebo tak něco, při pátku jsem neměl na dokončení podobných záležitostí náladu :-) Takže pozitiva! Riesling Andlau „Au dessus de la Loi“ 2012 vinařství Marc Kreydenweiss, v podstatě jeho základní vesnické víno. Není to směs více poloh, ale z jediné vinice navazující na Grand Cru Wiebelsberg. A je to úplně skvělé pití! O vinaři jsem se zmiňoval v souvislosti s jinými lahvemi. Tenhle kousek má nazlátlou barvu. Velmi čerstvou krásnou vůni, spojení ovocnosti zeleného jablka a decentně oxidativního tónu a jakoby až jurské balsamikové štiplavosti, minerality a kouřovosti a trochy květinových tónů. Chuť naznačuje pořádné kyseliny a vínu rozhodně nechybí, ale je vyvážené, středně plné, šťavnatě citrusově ovocné, vlastě docela rafinovaně elegantní (jak po pravdě bývají ryzlinky právě z Wiebelsbergu dost často). Fakt skvělé! Choucroute garnie k tomu a jsem v nebi :o) Stylově je to někde mezi klasikou a geeky kouskem Clos Rebberg „Aux Vignes“. A bez problémů bych doma zvládl pár dalších lahví. Cena 11.5€ ve vinařství mi ke kvalitě přijde naprosto adekvátní.

Zobraz celý článek →

Moderní Beaujolais a srbský Život Teče

Už je to skoro rok co jsem tu psal o hlavním víně Château du Moulin-à-Vent ročníku 2010 a tentokrát se mi do sklenek, opět díky bedýnkám dovozce Dvě deci, dostal Moulin-à-Vent 2011. Tedy nový ročník téhož. Beaujolais mělo tři skvělé ročníky za sebou, počínaje dnes již legendárním koncentrovaným rokem 2009, přes skvělý a stylově naprosto odlišný šťavnatě ovocný (a pro Beaujolais projevem o dost typičtější a řekněme klasický) 2010 a podobně povedený energický seriózní a o chlup méně přístupný 2011 (pořadí 10/11 se bude v hodnoceních lišit dle vkusu média). Řadu přerušila o trochu slabší dvanáctka, ale dnes jsme ještě o rok zpět.

Zobraz celý článek →

Hipster Chablis, asociace degustátorů, Tokaj pouze sladká…

Dnes zase pár novinek ze světa vína. Na úvod odskok do mého oblíbeného Chablis. Mám dost rád produkci William Fèvre, některá jejich vína jsou fantastická a v rámci oblasti patří mezi úplnou špičku. Již nějakou dobu ale u základního vína přicházejí se „speciálními edicemi“, které se tedy liší jen, pro poměrně staromilskou oblast poněkud avantgardním, „sběratelským“ obalem. Pulse limited edition proč ne a docela mne zaujala, I love Chablis beru, ale… teda… Hipster edition už mi přijde trochu moc :-) Na druhou stranu letos ji jedou už podruhé, takže asi slavila úspěch. Skupina těch, kteří si své hipsterství nebojí přiznat, je tedy asi dostatečně velká :-)

Zobraz celý článek →

Nadšení jménem Costadilà a colfòndo bubliny

Costadilà (web). To jméno jsem v posledních dnech opakoval mnohokrát na webu a kolikrát jsem k jejich stolku někoho poslal na festivalu jen těžko odhadnout. A přitom taková blbost… :-) Jsou to bubliny, Prosecco vlastně. Ve jméně netřeba hledat nic složitého, Costa Di Là je obec, ve které vinařství sídlí, ale přeložit by šlo snad nějak jako „svah támhle“ :-) Tedy vinařství, je to spíše farma i se zeleninou, ovocem, obilím, zvířectvem a tak, veškerou produkci prodávají v okolí a má to celé tak trochu sloužit jako modelový projekt pro místní zemědělce zaseknuté jen na jednom produktu. Ernesto Cattel o svých vínech mluví, s úsměvem a obrovskou energií, jako o obyčejném „surovém“ každodenním pití. Nic složitého, prostě na chlastání ve velkém a jako doprovod k dobré náladě. A plnit tohle zadání se obsahu lahví daří skvěle, ty bubliny jsou neuvěřitelně dobré, zábavné, chcete jich víc a víc a přitom to není nic vyloženě přímočarého, má to charakter a jde si s nimi hrát. V sobotu jsme dokonce magnumku s přáteli vypili ještě k večeři po festivalu, tak se nám po nich zastesklo. Udělal jsem chybu a nenakoupil zásobu právě magnumek včas a musel se pak spokojit jen s pár lahvemi běžného formátu, zájem předčil dovezené množství.

Zobraz celý článek →

Praha pila víno

S mírně klesající hladinou šumivek od Costadilà v žílách jsem se rozhodl spáchat krátký report z letošního druhého ročníku festivalu Praha pije víno. Kdo mne sleduje na sociálních sítích tak asi tuší, že jsem v Tróji strávil celé dva víkendové dny od začátku do konce, krom vlastní přednášky obvykle s plnou sklenkou v ruce a v rozhovoru s vinaři i účastníky nad vínem o víně, a dost jsem si vše užil. Nepřekvapím tedy tím, že dojmy jsou převážně pozitivní. Dnes se zatím nebudu věnovat vínům, na ty bych potřeboval o dost větší prostor a čas (letos poznámek 28.500 znaků a obrovská hromada nezaznamenaných zážitků a rozhovorů), ale spíše v bodech shrnu jasná pozitiva festivalu, co by šlo zlepšit a případně zda se mi něco vyloženě nelíbilo. Předem ale říkám, pokud to nechcete číst, že jestli bude další ročník, tak bez váhání jdu a vy byste měli taky!

Zobraz celý článek →

Macea ve Fajnšmekru a domácí kousky z archivu

Vinaři se před Praha pije víno sjíždějí s předstihem a už včera bylo možnost se s některými potkat a dnes zrovna tak. Já nakonec stihl jen neformální večírek ve Fajnšmekru, kterého se účastnil Cipriano Barsanti z toskánského vinařství Macea. O jejich vínech jsem tu už psal, velmi sympatický a zábavný vinař k nim přidal vtipné historky i zajímavé informace. Povídal třeba o tom, jak strašlivá vína se u nich v oblasti dělala, ale ukázalo se, že problém je jen v jediné součásti terroir… v lidech. Pro pinotové nadšence bylo fajn ochutnat jejich Pinot Noir 2011, který se od minula ještě zlepšil a jde o seriózní fajn víno, a poslechnout si proč odrůdu vlastně vysadili (mimo jiné svatební cesta Ciprianova bratra do Burgundska) a jak obtížně se s ní pracuje a teprve se ji učí chápat, protože jejich toskánské odrůdy fungují úplně jinak a kladou naprosto odlišné nároky. Prozradil, že vzniklo uskupení Appennino Toscano, které sdružuje vinaře pěstující právě Pinot Nero v dramatičtějších podmínkách Apenin, kde se mu přece jen daří o dost lépe než v jiných částech Toskánska. Taky jsme si povídali o trendy přírodních vínech, na jaké pivo dneska mají zajít a o spoustě dalších zábavných věcí. A k tomu se pilo. Vína Macea, lahve z archivu Fajnšmekru a často poslední zbytky vín už vyprodaných / vypitých, pár specialitek a na závěr spontánně, jako skoro vždycky, pár lahví bublin :-)

Zobraz celý článek →

Desetileté bubliny z Tanzbergu

Poměrně aktivně se zabývám zkoumáním domácích bublin, dostávají se mi do rukou i různé nehotové šarže / experimenty, ale samozřejmě kupuji i se snažím degustovat vína běžně prodávaná (mimochodem musím dementovat nadšení z jedné základy od Znovínu, od té doby jsem koupil další tři lahve stejné šarže a na stejném místě a všechny mají mnohem přímější, jednodušší a obyčejnější projev… na úvod jsem měl asi štěstí na obzvláště pěkně vyvinutou láhev). Dnešní vzorek je něco napůl. Víno sice šlo normálně na trh, ale pokud se nepletu, tak to byla první oficiální šumivka vinařství a už je to hezkých pár let zpátky a dávno se neprodává. Tanzberg Sekt 2005 Brut Cuvée Chardonnay & Ryzlink vlašský. Korek se výrazně bránil vytažení, nakonec jsem ho přetrhl, což se mi u bublin nestalo už hodně dlouho. Zbytek jsem vytahoval normálním číšnickým otvírákem a doufal, že mi nevystřelí do obličeje (mám v otevírání lahví asi větší praxi než Novak Djoković, ale stejně…) :o) Dobrá věc se podařila a víno šlo do sklenky…

Zobraz celý článek →

Praha bude pít víno

Jak jistě víte, tak festival Praha pije víno se nezadržitelně blíží, vypukne už tento víkend . Moc často sem pozvánky na akce nedávám, ale právě tuhle považuji za v ČR naprosto zásadní, alespoň pokud jde o vína která vyhledávám s největší chutí. Letos nás čeká 75+ vinařství a po pravdě prakticky vše stojí za pozornost. Loni jsem tu psal jakéhosi průvodce co určitě nevynechat (a pak mne docela potěšilo, když jsem viděl několik účastníků festivalu s vytištěným článkem), letos se mi do toho po pravdě moc nechce. S největší pravděpodobností proto, že jsem tři verze napsal někam jinam :-) Nepoužitou verzi číslo jedna najdete na i bez registrace přístupné FB stránce Jižního svahu, aby úplně nezapadla. Dvojka šla do stoupy, zkrácená varianta verze třetí snad vyjde nějak dnes. Zábavný život „novináře“ :-)

Zobraz celý článek →

Piknik hlavně s maďarskými víny

Období pikniků je v plném proudu. V našem případě se možnost vypustit jedno dítě pořádně řádit někde na čerstvém vzduchu a v trochu členitém prostředí (krásně se unaví a večer usne) a druhé nechat plazit po trávě a s nadšením požírat sedmikrásky (neřve a zabaví se) cení dvojnásob. A když je k tomu dobré jídlo a pití, nechybí už vůbec nic. O víkendu jsme takhle vyrazili do Vinoře a deky rozbalili v parku u zámku Ctěnice. Posezení svolal Peter Baltazar aka dovozce maďarských vín Vinorum, takže se pila především vína z jejich sortimentu. A bylo to moc fajn. I přes neformální válení se na trávě a kecání o všem možném jsem neodolal a nějaké ty degustační poznámky si napsal :-)

Zobraz celý článek →

Roséčko a dvakrát Hibernal z Moravy

Sešlo se mi doma zase pár vzorků vín z Moravy na hodnocení, jen máloco ovšem zaujalo a u něčeho jsem vyloženě trpěl. Ale i nějaký ten světlejší bod se objevil. Třeba Jan Stávek Rosé Trkmanska VOC 2014 suché z velkopavlovické vinařské podoblasti, viniční trati Trkmanska ve Velkých Pavlovicích, odrůdově Frankovka. Uzavřeno šroubovým uzávěrem v čiré lahvi tvaru bordó. Výraznější jahodová růžová barva. Čerstvá, zajímavá mírně navinulá vůně, květinové tóny, ovocnost do peckovin a trochu jahod, zralé špendlíky, o něco složitější projev a ne takový ten obvyklý čistě jahodovo-jogurtový styl. Suché, šťavnaté s bezvadnou výraznou říznou kyselinou, příjemně decentně ovocné, dobře postavené, vyvážené, skvěle pitelné serióznější růžové. A tohle je vlastně „základní“ (nebo alespoň nejlevnější) Stávkova růžovka, třeba Růžený bývá ještě dál a pravidelně mne hodně bavil. Ale i tohle bych na zahradě v létě pil s chutí.

Zobraz celý článek →