Víkend jsem trávil ve svém rodném kraji, Podkrkonoší. Poprvé jsme dorazili k příbuzenstvu s druhým dítětem, velká zábava. Taky jsem v místní krajině otestoval oblečení na běhání v chladnu a zjistil, že to nějak půjde. U prarodičů se mi opět podařilo odmítnout děsivé polosladké moldavské červené i archivní muškát v kameninové karafě od templářů, na to prostě už nemám (viz starší článek Říkáte pravdu o víně?, kde jsem se tématu věnoval obšírněji). Děda je zklamaný, že přeci má ve sklepě lahve a proč jako nosím další. Vždycky toho navezu dost, aby odmítnout hrůzy bylo snazší, ale tentokrát jsem slinu zúčastněných trochu podcenil a nakonec vyzkoušel i něco z místní nabídky.
Kupříkladu Nightingale Riesling, dle viněty a razítka na záklopce Ryzlink rýnský z maďarské vinařské oblasti Duna–Tisza lahvovaný v roce 2012. V kontextu okolních lahví to vypadalo použitelněji, riskovat Sauvignon z Chile ročníku 2007 a podobně skutečně nemělo smysl, obchod byl očividně zavezen nějakým výprodejem. Otevřel jsem tedy slavíka, víno prý bohaté a ze kterého má téměř vyzařovat teplo slunečních paprsků, a již dlouho nepoužitým chvatem ho rovnou otočil do výlevky. Osmdesát kaček zmizlo během pár vteřin. Nepříjemný zoxidovaný humus to byl.
Z dědečkova „archivního sklepa“ jsem se odvážil vyndat láhev J.P. Chenet Blanc de Blancs demi-sec, jak tam byla dlouho netuším, ale tipuji spíše jen pár měsíců. Jde o bubliny, připraveny metodou charmat, od v zahraničí asi nejprofláklejší francouzské značky. Bledá barva, solidní vytrvalé perlení středních bublin. Poměrně výrazně ovocné ve vůni, žluté ovoce, hruška, čisté. Nasládlé, kulaté, ovocné v chuti, solidní kyselina, přímé líbivé korektní šumivé víno. Proč ne, v zásadě. Pokud nestojí o moc víc než bohémka demíčko, tak má na trhu šanci :o)
Z domu jsem si dovezl láhev španělského Arribes de Vettonia 2013 Malvasia, kterou dostal tuším jako bonus k objednávce maďarských vín u Boden Fine Wines. Naprosto neutrální nerezové bílé se slušnou kyselinou, ani chlup něčeho zajímavého, zařazení do sortimentu po boku zajímavých maďarských vín nechápu. Kdyby stálo 2-3€ tak proč ne (byť ani za tyhle peníze bych smysl v nákupu neviděl), ale za 250 Kč pro mne naprosto mimo realitu.
No a na závěr konečně nějaký úspěch. Zaskočil jsem do jedné místní restaurace a tam za 230 Kč (běžná maloobchodní cena od vinařství 160 Kč, takhle kdyby vypadalo nacenění v restauracích běžně, tak mám doma řádově menší zásoby vína a chodím ven o hodně častěji) koupil láhev Znovín Classic Sekt Brut (šarže 2083, ročník 2012), klasickou metodou připravených bublin z odrůdy Veltlínské zelené. Obrovské příjemné překvapení! Už jsem tohle jejich víno neměl několik let a i předtím pil spíše variantu „de Lux” a nečekal příliš, ale jsou to krásně suché vyvážené bubliny, středně plné, šťavnaté, s decentní minerální linkou a velmi příjemnou květinovo-ovocně-toastovou aromatikou. Jako upřímně už jsem pil i výrazně horší Champagne a za sto šede tohle zkusím milerád znovu, snad nešlo jen o nějak zázračně dobře vyvinutou láhev a charakter je společný celé šarži :-)
