úterý 2. července 2013

Klasické Beaujolais v moderním hávu

Château-du-Moulin-à-Vent-2010Beaujolais mám rád, to už víte, cru obzvláště. Do rukou se mi dostala láhev Moulin-à-Vent 2010 od klasického producenta Château du Moulin-à-Vent, v těžké burgundské lahvi, s kovovou záklopkou a kvalitním korkem, elegantní vinětou… draze to vypadalo, prostě. Však o château jsou první zmínky už na počátku osmnáctého století a fungovalo zde nejspíše již dříve, jde o prestižní značku. Vína významně nakopl prodej domény v roce 2009, kdy se začalo utrácet za nové špičkové sudy, sklepmistra a tak. Pro nový start šlo o dobrou dobu, devítka byl velký ročník a znamenal tak trochu renesanci zájmu o Beaujolais. Ale po pravdě desítka také vůbec není marná. Popisované víno je základem vinařství, ještě mají vína z jednotlivých vyhlášených vinic.

Hodně tmavá barva s fialovým tónem. Hutnější divočejší vůně, tmavé vyzrálé peckoviny do švestek, dřevo, kouř, živočišnost, lahodná pikantnost a květinové tóny. To vše se opakuje v suché šťavnaté chuti, bezva ovocitost, třísloviny, výtečná stavba, má to sílu ale tak akorát, vyvážené, příjemně udělané moderní Beaujolais. Které, vypáleným dřevem a vůbec částí projevu, připomíná mix mezi Burgundskem a Bordeaux (dost často jsem vzpomínal na vína ročníku 2004 tak ve 4-5 letech věku a také na vína od burgundské Domaine Michel Noëllat & Fils), dobře se to pilo, jako víno je to výborné a navíc bude jistě pěkně zrát, požadovaná cena něco okolo čtyř stovek u Dvě deci bez problémů odpovídala kvalitě. Ale mám vážnou obavu, že Beaujolais či přímo Moulin-à-Vent by asi můj první tip ve slepé degustaci nebyl, což je pro mne vždy trochu bod dolů :-) Ovšem debaty na téma, zda výsledné víno stojí nad „typičností“ odrůdy či místa původu se povedou věčně, já jsem prostě „terroirista“ i s vědomím, jak obrovskou část terroir a toho, co vnímám jako typický projev místa, tvoří ustálené zvyklosti a způsoby zpracování.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails