Nesnáším slevy, vždycky se děsně prodraží…

Spousta žen má specifickou úchylku na nákup bot, často obrovského množství různých variant téhož s jen drobnými, mužským okem prakticky neznatelnými, rozdíly. Totéž platí o halenkách :-) Nelze jim to vyčítat, muži podobně ujíždějí na kupě jiných věcí. Já trpím (mimo jiné) podobným postižením s vínem, kupříkladu některé subtilní rozdíly mezi různými typy Pinot Noir je třeba neustále zkoumat! Nemám to kam dávat, nestíhám pít, ale… přeci tam ty lahve nenecháte, když zrovna tahle je něčím zajímavá! :-) Klasicky se to projevilo teď v období slev. Kupa dovozců se vzepřela k posledním degustacím před prázdninovou pauzou a začala se zbavovat některých přebytků. Některé fajn špeky šlo získat na tradičních otevřených skladech u Neubauerů, výprodej mají teď v Domaine R&W, sklady pročišťuje Dominec (pokud se někdo chystá vyrazit pro staré Madirany, tak už nemusí… skoupil jsem je všechny). Pravda, někdy ty slevy jen dostanou ceny jednotlivých vín na smysluplnou (= normální v civilizovaném světě) úroveň, ale jindy jde o nabídky, co se prostě neodmítají. A teď jen… kam s tím zase?!?

Zobraz celý článek →

Letní osvěžení v trochu luxusnějším duchu

Společnost Domaine R&W / Vinobrani.eu minulý týden pořádala ochutnávku pojmenovanou Letní vína, pod kterou si většina asi představí různá to roséčka, svěží bílá a podobně. Oni to pojali v trochu jiném stylu a ve sklenkách postupně skončila čtyři šampaňská a šest bílých z Burgundska, takže vlastně vždy Chardonnay a krom dvou případů stoprocentní. Vždy v párech na srovnání, což je fikaný systém, protože vás tak nějak nutí zvolit vítěze a hledat pozitiva. Ale zároveň určit, který z páru je „horší“, což vlastně není úplně fér :-) Tak nakonec to zase záleží na povaze a nátuře. Znám lidi, kterým by na všech ochutnávkách vyhovovalo něco jako Vedelův penalizační systém. Mají nějaký ideál a hledají, v čem mu to které víno nevyhovuje. Druhá skupina se zase na každém kousku, byť je to víno sebezákladnější nebo i vyloženě průmyslové, snaží najít nějaká zásadní pozitiva, často až příliš úporně. Mám trochu pocit, že ochutnávky lidi tak trochu svádí k prvnímu přístupu, zatímco již zakoupené a doma otevřené lahve k tomu druhému. Ale to jsem trochu odbočil, zpět k „letním vínům“…

Zobraz celý článek →

Výsledky ankety „Müller Thurgau...“

Nedávno jsem se vás ptal na vztah k odrůdě Modrý portugal a nyní je u konce stejná anketa pro dalšího z tradičních zástupců odrůd našich vinic s nepříliš dobrým jménem. Ano, stará dobrá milerka, Müller Thurgau. Oblíbená to záležitost jako sudovka a pro rozlévání v podnicích nižší cenové kategorie :-) V anketě hlasovalo 233 čtenářů tohoto blogu a výsledek vlastně příjemně překvapil. Největší skupina, 36 % hlasujících, odrůdu od pár vinařů může. A dalších hned 33 % si ji dá vyloženě rádo! 23 % milerku spíše nemusí, extrémy (srdeční odrůdy X vyloženě nerad) mají po třech procentech. To je ovšem pěkné, čekal jsem větší příklon ke „spíš nemusím“. Rád tuhle odrůdu ochutnávám, ale jen málokdy nějak překvapí a nabídne něco navíc. Jsou výjimky, Etza třeba vyloženě nadchla a nedávno mne bavila i další z Itálie, fajnové pití bývá milerka z Kutné Hory a docela zajímavou měla svého času Dobrá vinice, jednu dobu jsem taky dost ujížděl na bílé Mělničině od Krause (vzniká ještě vůbec? Nyní nabízené Cuvée Kraus 12 tak fajn není), ta ale obsahovala i rýňák. Vaše oblíbená milerka? Kupujete sudovku na zahradní popíjení, nebo máte i osvědčené lahvované kousky? :-)

Zobraz celý článek →

Mladý Zweigelt od Osičků

Ke konci listopadu jsem ve vinařství Jaroslav Osička (web) chutnal mimo jiné jejich Zweigeltrebe 2009. Víno ještě nebylo lahvováno, zrovna leželo v nerezovém tanku, kde došlo ke smíšení několika různých sudů. K ochutnání bylo ve variantě decentně vyčiřené a také ještě před čiřením. Víno mne nadchlo, naprosto nekriticky. Vracel jsem se z Burgenlandu a tenhle kousek si s tamní produkcí v ničem nezadal, bylo to úžasné pití. Nemohl jsem se dočkat, až přijde do lahve. A tam už nějakých pár týdnů konečně je. O víkendu jsem ho otevřel a…

Zobraz celý článek →

Humor při pátku, třeba se sklepmistrem

Ve světě domácího vína včera jasně dominovala zpráva, že vietnamští trhovci aktivně prodávali padělky Původního Sklepmistra. Výrobce prý začal čichat něco podivného (ještě podivnějšího, než je obsah jeho vlastních lahví…) v momentě, kdy zaznamenal nezvyklý propad prodeje (chápu, že různé večerky a tak jsou častým distribučním kanálem). Ten článek rozhodně stojí za přečtení, protože obsahuje některé vyložené perly, jako například „Pro nás však není největší problém ušlý zisk, ale zejména poškození značky našeho výrobku, protože kvalita padělku je výrazně nižší než u originálu.“ Původní Sklepmistr je postaven na nejlevnějších hroznech či vínech z Itálie a dalších zemí EU, resp. odkud to jde jen nakoupit, výrazně doslazen a celkově se jedná o jednu z nejnižších sort vína, kterou lze zakoupit, klasický bolehlav (před nějakou dobou jsem měl jejich šumivou variantu, co chutná jako velmi špatné Lambrusco; vzhledem k původu vína v Itálii to možná Lambrusco opravdu je… akorát stojí dvakrát tolik). Tradiční, budiž. Pitelné ano, stejně jako mnoho dalších tekutin. Opravdu hodně by mne zajímala slepá srovnávačka originálu a padělku tak strašného, že originál ještě dokáže poškodit :-) Normálně jsem ochoten se pro investigativní reportáž trochu obětovat, tentokrát je mi však zdraví přednější. Ale jinak to k smíchu samozřejmě není, podvod jako podvod! Zde to má navíc logiku, konzumenti Sklepmistra si spíše nevšimnou podivného obsahu, či ho budou ochotni tolerovat díky významně nižší ceně. I když… pokud máte svoji značku rádi a pijete ji už roky… :-)

Zobraz celý článek →

Fajn ryzlink a bílé z Gaskoňska

Letem světem u lahví vypitých v poslední době, dneska se mrknu na dvě bílá vína. O víkendu padla, mimo věcí které hodlám představit v souhrnných článcích, láhev ryzlinku. Konkrétně to byl Steeger St. Jost Riesling Kabinett 2009 trocken z Weingut Hofmann & Sturm, kousek ze sortimentu Vinonauta, který se na webu o vinařství rozepisuje. Už jsem o tomto víně psal v reportu z degustace, doma mi přišel o trochu jiný. Stále čerstvý, výrazný ve vůni, citrusy, teplejší, žluté ovoce, mineralita a nazrálejší bylinkové tóny. Suché, čisté, svěží a výborně pitelné i díky parádní kyselině, středně plné, dobrá stavba a delší dochuť. Za ty prachy (něco přes dvě stovky) výtečný představitel odrůdy. Původně jsem myslel, že s návštěvou otevřu více různých vín po skleničkách a pak je budu zkoumat v čase, ale tohle se velmi rychle dopilo. Lepší ukazatel kvality neznám :-)

Zobraz celý článek →

Dva duby a pět vín ročníku 2009

Včera do Prahy dorazil Jiří Šebela z vinařství Dva duby, které v poslední době začíná získávat čím dál větší zvuk pro svá poctivá vína z terroirů Dolních Kounic, a ve vinném baru Vinograf představil pět vzorků ročníku 2009 . Při takovém neformálním posezení, kterého jsem se bohužel nezúčastnil úplně celého (stejně to určitě skončilo nějakým tahem po Praze až do ranních hodin), spíše s vinařem prohodil pár vět a projel vzorky, měl každý možnost zjistit, o čem že dvoudubská vína, připravovaná s filozofií blízkou té biodynamické (na pěkně udělaném webu má napsané vše podstatné, nebudu to opakovat), vlastně jsou. A zjistit, zda spadá do skupiny potenciálních zákazníků. Některé kousky jsou totiž poměrně snadno přístupné i „běžnému spotřebiteli“ (dávám ho do uvozovek, protože ten se k nim stejně nejspíš nikdy nedostane), jiné vyžadují otevřenější mysl tématům jako například „odrůdovost“ nebo „čistota“, jde o poměrně idiosynkratické záležitosti :-) Vinař jako doplněk dovezl též dobroty z Vranovického řeznictví (uzeniny opravdu z masa, což zní jako automatická věc, ale známe své supermarkety…) a domácí kozo-ovčí česnekový sýr, fajn to bylo. Nějak jsem si nezvládl vzít foťák a Rorschachův test zašuměných obrazců z mobilního telefonu na vás aplikovat nebudu, veškeré záběry jsou z prosincové návštěvy vinařství.

Zobraz celý článek →

Zajímavá cava a zásuvky vzor „Bordeaux“

Ve sklence mi nedávno skončila jedna zajímavá cava od Vinícola Mont-Marçal, středně velkého producenta (asi 40ha mají) z Castellví de la Marca, konkrétně jejich Extremarium Cava Reserva Brut. Odrůdově je tenhle kousek Xarel-lo (50%), Macabeo (20%), Parellada (15%) a Chardonnay (15%), hrozny ručně sbírány. Odrůdy fermentují, po nějakém tom naležení na slupkách, separátně a spíše při nižších teplotách v nerezu, jen Chardonnay kvasí a osm týdnů leží ve francouzských dubových sudech. Druhotná fermentace v lahvi je někde mezi 20 a 30 měsíci, dle ročníku. Všechny tyhle údaje jsem si dohledal až po vypití vína (a proto mně v něm překvapovala, na cavu netypická, sbírka aromat jako vanilka). Dobrovolně přiznávám, že primární impulz k nákupu bylo 90 bodů z Parkerova Wine Advocate. Akorát že je udělil Jay Miller, jehož aféra s hodnocením španělských vín za peníze (rozuměj: „královsky honorované přednášky pro vinaře“) je už dobře známa. No tady úplně špatný vkus neprokázal.

Zobraz celý článek →

Gutswein z Pfalze aneb nakupuju litrovky

Označení vín z Německa je někdy trochu divočina, ostatně jsem se o tom nedávno zmiňoval, zákazník se s vinětou pere, přemýšlí jak sladké víno bude a tak. Tedy… oni to mají všechno pěkně popsané, pravidla jasná, žádné zákeřnosti :-) U některých specifikací ta německá preciznost chybí a výklad může být trochu volnější, ale s tím nic nenaděláme. Krom klasických přívlastků mají pěkný klasifikační model VDP (Verband Deutscher Prädikatsweingüter), ve kterém funguje jakýsi apelační systém špičkových tratí a vín z nich (to jsou ty Erste Lage, tedy „Grand Cru“ vinice, a z nich třeba suchá Grosses Gewächs vína). Na lahvích se může objevit kupa nových (a u archivních kousků naopak už nějakou dobu nepoužívaných) označení.

Zobraz celý článek →

Základní nerezové Chablis co prostě chutná

Mám Chablis rád. Jde o jednu z archetypálních podob Chardonnay, typicky vína minerální, s bezvadnou kyselinou a dokonale fungující k různým mořským obludám a taky rybám. Ale nepíšu tu o nich moc často (výjimkou, i s nějakými základními informacemi k oblasti, je Burgundský rok začal v Chablis, nedávno jsem tu měl degustaci vinařství Patrick Piuze, byl tu průřez sortimentem vinařství Christian Moreau a pár jednotlivých lahví). Důvodem jsou ceny. Prostě mi, v poměru k projevu vína, přijdou běžná Chablis poněkud drahá, a to především na našem trhu. Asi je to tím jménem. Za stejné prachy prostě raději sáhnu po zajímavějším ryzlinku. Ale občas se objeví někdo, kdo má výtečné kousky za normální peníze. Kupříkladu před pár týdny jsem za nějakých 250,- láhev koupil krabici základního Chablis 2009 ze zajímavé rodinné Domaine Denis Race. Dovozce Martin Nejedlý na webu píše, že „Austin Biss ve své respektované knize Průvodce víny Chablis řadí tuto doménu spolu s několika dalšími mezi špičku v Chablis (3 hvězdy ze 3).“ Nevím, jestli si vinařství s mechanickou sklizní a práci čistě jen v termoregulovaném nerezu (i pro Grand Cru) z principu zaslouží maximální hodnocení, ale to jsou možná jen předsudky. I tohle jejich základní (když nepočítám Petit Chablis) víno bylo totiž dost přesvědčivé.

Zobraz celý článek →