čtvrtek 2. února 2012

Italská degustace „dovážet a kolik dáte?“

Le_Vigne_Verdi_Pinot_BiancoVinohradská vinotéka Le Strade Del Vino specializovaná na Itálii, v podstatě provozovaná jedním sdružením vinařů (psal jsem tu), uspořádala před pár dny zajímavou ochutnávku. Pan Massimo Boido představil několik vín dovezených v počtu jednotek lahví, navíc povětšinou takových na která nemá žádný vliv (tj. žádal upřímný názor), a přizval si pár zákazníků na pomoc při rozhodování o tom, zda vína dovážet. Cílem bylo doplnit především vína bílá, ale i něco červeného se našlo. Diskuse se vedla o kvalitě představených vín a prezentované ceně, psychologické hranici dvou set korun a mnoha dalších tématech (např. kde mají dobrá točená piva, pár lidí jsem nasměroval do vinotéce nepříliš vzdálených podniků – na dvanáctku z Únětic do Starsana a speciály do Kulového blesku). Z akce jsem si, mimo hodně povedeného Mülleru co to při ceně přes tři stovky nebude mít snadné, odnesl hlavně další potvrzení faktu, že zákazník to má o hodně snazší než prodejce :-) Následující řádky obsahují jak degustační poznámky, tak některé „hrajeme si na dovozce a moc nám to nejde“ úvahy, které jsem při akci vyplodil.

Le_Vigne_Verdi_Pinot_GrigioÚvodní Le Vigne Verdi Pinot Bianco 2010 bylo čerstvé, jednoduché přístupné bílé, velmi snadno pitelná „spotřební“ záležitost (ale ne nějaký falešně převoněný průmysl) co sama klouže do krku a nenutí přemýšlet, karafa k obědu bez problémů. Při ceně 135,- Kč asi v pohodě (mohlo by to být i víno „tak když už jsem tu nějakou dobu očumoval a dostal i ochutat, tak si vezmu alespoň tohle“), kazí ho pouze dost levně působící viněta. Prakticky totožnou má i Le Vigne Verdi Pinot Grigio 2010, kde je už aromatika o kus výraznější, zralejší, a i víno o něco plnější. Nabízí o trochu víc než předchozí vzorek, ale stále mi to přijde jako poněkud schematické jednoduché pití a cena už vyskočila na 210,- Kč. Může mu pomoct velmi populární odrůda, ale jinak moc důvod proč zvolit tohle a ne levný pinot bianco nevidím.

Terre_dei_Santi_Piemonte_ChardonnayTerre dei Santi (Cantina di Castelnuovo Don Bosco) Piemonte Chardonnay 2010 je korektní šardonka, silnější, máslovo-krémová ve vůni, suchá, trochu z ní lezl alkohol a byl tam decentně takový jablíčko-ořechový naleželejší tón (ne vyloženě oxi, ale připomnělo nerezové základy ze Chablis po pár letech). Nevím, já bych ji za 299,- nekoupil, ale odrůda je to populární, viněta vypadá dobře a je na ní nápis Piemonte (což je horší, než kdyby tam byl nápis Toscana, ale stále fajn), moc bílých v Le Strade nemají... :-)

Terre_Erte_Trentino_Muller_ThurgauZato Terre Erte Trentino Müller Thurgau 2010 pěstovaný v nadmořské výšce 500-650m mne jako bavil hodně. Víno mladičké, trochu sevřené, ale složitější, minerální, dost fajn. Suché, citrusové, s bezva kyselinou a povedenou stavbou, delší dochuť. Sice nerezovka, přesto hodně sympatické pití. Na Etzu sice nemá, ovšem svoje kouzlo ano. Problém je cena. Za 339,- mám obavu, že bez ochutnávky po ní sáhne v italské vinotéce málokdo, ta odrůda zde má problém. A pokud vedle bude stát levnější Chardonnay či šeďák, tam má milerka problém dvojitý :-)

Villa_Corniole_GewurtztraminerPosledním bílým byl Villa Corniole Trentino Gewürtztraminer 2009, záležitost velmi aromatická do těžších odkvétajících květinových tónů, hutná, poněkud šablonovitá bez nějakých zajímavých odboček. V chuti hodně silné, hutné, alkoholické, plné. Dost nízká kyselina, takové kulaté nabušené aromatické suché bílé. Tenhle styl mi tedy moc nesedí, při ceně 399,- Kč sáhnu vždy raději po tramínech z Alsaska. A vůbec neumím posoudit, jak by se mohlo prodávat.

farina_bardolinoFarina Bardolino Classico 2010 byla barvy nepříliš hluboké, vůně pak mladičká, ovocitá do červených peckovin, trochu mi to evokovalo mladý portugal. Čerstvé, lehčí a snadno pitelné v chuti, vyvážené, višeň, trochu trpčí tón v závěru. Dovedu si to představit zase v karafě a trochu podchlazené k obědu. Kdyby to spadlo pod hranici dvou stovek (teď je 235,- Kč), dával bych mu větší šance. I tak by šlo o jedno z nejlevnějších vín v tamní nabídce a láhev nevypadá blbě, takže proč ne.

Casale_dello_Sparviero_Chianti_ClassicoCasale dello Sparviero Chianti Classico 2008 se prezentovalo intenzivní živou vůní tmavého ovoce a výrazným vlivem dřeva do tyčinky kofila. Suché a silné v chuti, ovocitost, dobrá kyselina, délka, slušné tříslo, svíravější závěr. Takové trochu „uni“ dobré červené, ale proč ne. Cena 285,- Kč, i přes kvanta naprosto šílené průmyslové produkce stále ještě dobré jméno Chianti a projev, který myslím i zákazníka, co má trochu napito, dokáže oslovit. Mohlo by fungovat.

ugolforte_2006V přímém srovnání bych tomu dal přednost před San Giorgio Brunello di Montalcino Ugolforte 2006 (které má ovšem docela efektní vinětu). Je to styl supertoskánec, sladce intenzivně ovocitý ale i s tóny bylinek a třeba květin do fialek, víno bohaté, s hromadou kvalitního francouzského dřeva. Suché, silné, ovocité, dlouhé, s drahým dřevem, dobrou kyselinou, hodně pěkným sladkým tříslem, kořenitějším dojezdem a potenciálem zrát, intenzivní moderní nabušenec s vysokým alkoholem. Takový ten typ, kterému Parker & spol. dají nadšeně 92 – 95 bodů a které už taky stojí 910,- Kč. Já nevím, podobné věci dělají jako tzv. Icon wine teďka všude, jsou si podobná jako vejce vejci (tady je alespoň odrůda Sangiovese a ne klasický Cabernet+Merlot blend). Není to špatné, to vůbec ne, ale podobných vín je až příliš. Což neznamená, že nemůže být velmi populární, ta cena v kontextu stylu a kategorie mimo není :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails