čtvrtek 30. dubna 2009

Christian Moreau a vína z Chablis

Že je prezentováno víno z tradičního regionu Francie jde obvykle poznat velmi snadno. Dobrý vinař vždy mluví především o „terroir“ (ne vždy za použití tohoto slova), o místě původu jeho hroznů, co je činí nějakým způsobem výjimečnými či zajímavými, jak se na jednotlivých polohách projevuje ročník a podobně. Většina vyprávění se točí spíše okolo rozdílů mezi víny z různých poloh a vlivu přírody, než o tom, jakým způsobem je potom hrozno zpracováno. U degustací vín z Moravy jako by to často bylo více o dětské fascinaci technologiemi jako řízená teplota kvašení a tom, co se děje ve sklepě. Často se dozvíme příval analytických hodnot, detaily o cukernatosti, typu sudů a další věci, ale na místo původu hroznů je třeba se zeptat. Ani na vinětách často nebývá vinice uvedena. I Francouzi samozřejmě mají všechny tyto „technické“ detaily připraveny a na cokoliv odpoví (procento sudů, kolik nových a kolik použitých a proč, důvody ručního sběru hroznů…), ale pro představení vína jsou jakoby tou méně důležitou částí. A vždy zmateně koukají na překladatele a snaží se pochopit, co je to ten dotaz na cukernatost hroznů při sběru. Oni přeci sbírají v momentě, kdy jsou hrozny vyzrálé ideálně pro vytvoření harmonického vína, ne podle toho, jestli už je tam nějaké konkrétní množství cukru :o) Je mi to tak nějak sympatičtější. Přesně tímto směrem představil svá vína i Fabien Moreau z vinařství Christian Moreau Père et Fils, který na pozvání Advivum dorazil do Prahy a navázal na dřívější návštěvu svého otce před pár lety. To, co jsem se zbytečně obšírně popisoval výše, shrnul do jednoduchého (volná variace, nemám zapsáno přesně): „Nechceme, aby naše víno říkalo Chardonnay či Moreau, ale spíše Vaudésir, Valmur…“.

O této doméně a Chablis už jsem něco psal, odkáži vás tedy na články Burgundský rok začal v Chablis, Degustace velkých bílých vín Francie a pak také na oficiální text na webu AdVivum. Fabien k těmto dřívějším informacím doplnil především některé drobné zajímavosti o polohách a obecně vinaření v Chablis. Třeba že Grand Cru Valmur je statisticky nejteplejší částí Chablis, nepoužívají nápis Vieilles Vignes pro vína ze starých keřů (protože není nikde ukotveno kdy už se to může použít a kdy ne a většina si s tím nakládá dost volně), provádějí hodně zelených prací (vylamování pupenů, odstraňování listové plochy) a mluvil i o „kamarádském“ soupeření Chablis s Côte d’Or :o) Taky jsme se dozvěděli, že stříkání vinic vodou (na pupenech se vytvoří ledové „iglú“ a pak nezmrznou) proběhlo naposledy v roce 2003, ale jinak byl objev téhle techniky dost důležitý, protože v ještě ne tak dávné minulosti jarní mráz prakticky zničil každý druhý ročník. Článek jsem vlastně začal psát ani ne tak kvůli jejich vínům a Chablis jako takovému, ale spíš pro ten úvodní odstavec. Takže teď už jen přihodím poznámky k pěti lahvím, krátké video (omluvte sníženou kvalitu, točeno kompaktním foťákem a k tomu jsem si psal poznámky a chutnal víno) a pár fotek, i nějakou nevinnou (degustace se konala v prostorách restaurace Celeste v Tančícím domě, takže jsem neodolal a něco cvaknul na terase téhle zajímavé stavby).

O Chablis 2007 už jsem psal nejednou, je to víno neuvěřitelně svěží, čisté, intenzivní, po přivonění s klasickou „slinosbíhavou“ kyselinou, křupavé v ústech a příjemně dlouhé. Vlastně tenhle „základ“ jejich produkce mi sedí skoro nejvíc, taková vína mám rád (a nejčastěji nalézám stylově příbuzná v podobě ryzlinků) a nejraději bych pil stále. Technicky je to komplet na nerezu, žádné dřevo. Deset měsíců leží na kalech. Důležitý je ale původ hroznů z jižně exponované čtyřicetileté vinice v klimatu Pargues, která by prý mohla být 1er Cru, jen ten sklon svahu je na to poněkud malý :o)



V Chablis 1er Cru Vaillon mají celkem šest různých parcel se stářím keřů 30 – 65 let, poloha je to veliká a tak se různé části projevují trochu odlišně, čemuž přizpůsobuji i vinifikaci (parcely zvlášť), zde je již i dotyk dřeva (ale celé vinařství má pouhých sto sudů a každý rok deset nových koupí a deset již starých prodají). Ročník 2007 je intenzivní a bohatší než základní Chablis, květinovější, výrazně minerální, velmi suchý a řízný, v chuti o něco komplexnější a elegantní, ale zatím hodně sevřený. Každopádně nádherné víno do gastronomie, což ostatně platí i o tom předchozím. Jejich Vaillon mi z produkce vždy přišel jako nejzajímavější pití, tenhle ovšem potřebuje ještě trochu času (na dřívější ochutnávce bylo o něco otevřenější, možná měla láhev možnost se více nadechnout).


Grand Cru byla srovnána na Valmur 2005 (plnější až mohutné, hodně ovoce i výrazný vliv dřeva), Les Clos 2005 (aromaticky velmi bohaté a komplexní, výraznější podíl dřeva než bych čekal a hodně dojem jako u některých kousků spíše z Côte d’Or, zároveň ale spousta kyselin a nádherná svěžest, šťavnaté a velmi dlouhé, skvělé) a Vaudésir 2004 (aromaticky tak nějak „žensky“ intenzivní a parfémové, vyzrálejší, ovoce v podobě bělomasých hrušek a podzimní zahrady, poměrně intenzivní a plné, pěkné kyseliny a znatelné dřevo s až kávovou dochutí, netypické a ne tak hezky zakomponované jak je u nich zvykem – prý hodně mladý vinohrad, sotva šestiletý, tak možná proto). Všechna vína jsou dle Fabiana připravena k pití, obecně u jejich Grand Cru doporučují počkat minimálně dva roky, prvních pět se vína dostávají do stavu ideálního a pak drží :o)

Prostě to bylo zase jednou moc pěkné Burgundsko a fajn setkání se zajímavým vinařem a jeho víny. Jen více takových! A klidně i méně slavných a o něco levnějších bych si prosil :o) A vám přeji příjemný prodloužený víkend, snad se počasí umoudří a bude to na lahev pěkného svěžího vína někde venku. Nebo pořádného červeného a kusu masa u grilu :o)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails