čtvrtek 20. září 2007

Degustace velkých bílých vín Francie

Už jsem to přiznával v jiném článku, ale preferuji vína červená. Jistě, specielně k mnohým jídlům si rád otevřu bílé, ale „jen tak na pití celý večer“ je to v 95% červené, ať už je horké léto či vlhký chladný podzim. Za červená jsem ochoten utratit mnohem víc peněz v náhodných koupích, u bílých investuji vždy maximálně v momentě, kdy mne láhev přesvědčí na degustaci. A degustace jsou skvělá věc. Jedny z nejpříjemnějších pořádá AdVivum. Tradičně v Showroomu Riedel ve Slovanském domě prezentoval vína Jiří Janovský a doprovodil je zajímavým a často velmi vtipným komentářem. Na plátně probíhala powerpointová prezentace s mapami, informacemi k vínům i apelacím a kupou fotografií, prostě pohoda. Degustovalo se samozřejmě ze sklenek Riedel, krom tradiční a maximálně univerzální „ryzlinkovky“ ještě z objemnějšího kousku na Chardonnay. Tentokrát se večerní posezení zaměřilo na velká bílá vína Francie. A že bylo co ochutnávat…

Na zavínění a jako nultý vzorek se ve sklence objevil Riesling 2005 od Léona Beyera. Tenhle vinař ryzlink umí a i tento více méně základní, v ceně někde okolo tří stovek, je fantastický a upřímně někde na úrovni, kde velká část domácích vinařů končí se svou špičkou (ač se mi to těžko říká, tak když už najdete suchý ryzlink, tak ve stejných cenových relacích jako Morava a Čechy, a to i s marží dovozců, Alsasko skoro vždy zvítězí; což neznamená, že domácí ryzlinky nezkouším a nebudu zkoušet dál, objevů typu vín pana Nejedlíka není nikdy dost). Krystalická čistá vyšší barva, klasická květinovo-minerální vůně, mladá a svěží. Výrazná, středně plná chuť, skvěle postavené s páteří hezké kyselinky a slušnou dochutí. Prostě báječný ryzlink jak ho mám rád.


„Pur Sang“ Blanc Fumé de Pouilly 2004 D. Dagueneau, Valée de la Loire
První velké víno a první z biodynamiků (díky vlivu pana Buřiče se AdVivum specializuje právě na různé „alternativní“ producenty) do sbírky, byť tento nemá oficiální certifikaci. Je to tak trochu maskot všech podivných vinařů nejen z údolí Loiry, vypadá jako poustevník, ale je považován za absolutní špičku pokud jde o zpracování hroznů odrůdy Sauvignon Blanc. Na vinicích plných pazourků (dva přímo z vinice nechal pan Janovský kolovat po místnosti, aby si každý mohl experimentálně křísnout a přičichnout, stejné aroma by často mohlo být i ve vínech) má umístěny meteorologické přístroje, aby mohl správě plánovat práce. Tedy v jeho případě biodynamika potkává exaktní vědu. Didier Dagueneau používá na svých vinicí pro orání koně, podle nich je pojmenováno degustované víno – Pur Sang neboli plnokrevník. Apelací původů jest „Blanc Fumé de Pouilly“, staré označení pro Pouilly-Fumé, a jedná se samozřejmě o čistý Sauvignon. Víno vyzrávalo ve velkých 600-litrových dubových sudech, byť nových jen z 25%. Přejděme ale na senzoriku…
Vůně je jedním slovem famózní. Explozivně výrazná v prvním plánu, následně se otevírá v celé své komplexní omamnosti s tóny dřeva, kouře a následně i klasických sauvignonových ovocně-květinových vůní, ale jemně a elegantně. Chuť je středně plná, příjemná, čistá s poněkud vyšší až citrusovou kyselinkou a hodně dlouhou dochutí. Víno bych klidně čichal celý večer, ale pít se ho odvážil spíše v kombinaci s jídlem (tak nějak mne napadá uzená ryba s letním bramborovým salátem). Cena v AdVivum – 2395,- Kč.
Didier Dagueneau již několikrát slíbil, že přijede na návštěvu, ale nikdy nedorazil. Při troše štěstí tu bude tento podzim a při ještě větším štěstí získáme možnost ochutnat i víno z jeho pravokořenných vinic. Uvidíme…


Chablis Grand Cru „Les Clos“ 2003 Domaine Ch. Moreau, Bourgogne
A přesunujeme se do Burgundska. Rodinná firma Christian Moreau Père et Fils existuje pod tímto názvem teprve od roku 2002, ale rod Moreau je jedním z nejdůležitějších v historii vinařství v Chablis. Dnes Christian se svým synem Fabienem Moreau hospodaří na 12,5ha špičkově situovaných vinic, z nichž 10 hektarů je klasifikovaných v Premier a Grand Cru. Obecně mám s Chablis a víny postavenými na Chardonnay dost často problém. Sice v nich třeba vidím „objektivní kvality“, ale z nějakého důvodu mne dokáží opravdu zasáhnout jen výjimečně. Od Moreaua jsem chutnal tři různé ročníky 1er Cru Vaillon, z nichž především jemný a delikátní ročník 2004 v kombinaci s tomatovým tarte tatin s filetem parmice nachové z restaurace Oliva fungoval jako spojení, pro které někoho zabijete (nebo zaplatíte spoustu peněz, abyste si jej zopakovali). I Grand Cru „Les Clos“ jsem chutnal tři ročníky – 2002 až 2004, ve všech případech víno výborné, s velkým potenciálem, ale…
Tentokrát se chutnal ročník 2003. Hrozny pochází z kompletně jižně orientované části vinice, z keřů ve stáří od 40 do 65 let. Vinifikace a školení proběhlo z 65% v tancích INOX, z 35% na sudech (90% sudů po 2-3 vínech, 10% nových a po jednom víně), tedy na rozdíl od mnoha jiných je toto Chablis sudem pouze lehce doplňováno, ne masivně upraveno. Vůně je překvapivě výrazná a průbojná, lehce se sudem v podobě vánočních vanilkových rohlíčků, plná ovoce a květin, čerstvých hroznů a citrusů. I chuť je výrazná, plnější a hedvábná a delší, v ústech působí až smetanově a máslově. Objevují se tóny oříšků, celkově je dojem velmi komplexní a víno působí „žensky“. Možná je to způsobeno horkým ročníkem 2003 a mírným nedostatkem kyseliny. Ne, že by víno bylo nějak tupé, ale trocha kyselinky navíc by asi prospěla živosti i archivačnímu potenciálu. I po hodně dlouhé době je v ústech cítit, zanechává moc příjemný dojem. Určitě skvělé víno, ale jako u jeho bratříčků z jiných ročníků jde poněkud mimo mne. Cena v AdVivum - 1995,- Kč.


Châteauneuf du Pape Blanc „Vieille Vigne de Roussane“ 2000, Domaine St.Benoit, Côte du Rhône
A další skok, tentokrát na Rhônu. Vinařství Saint Benoit bylo založeno v roce 1989 spojením tří starých vinařských rodů z Châteauneuf du Pape. Hospodaří na 26 hektarech vinic v nejcennějších polohách apelace. Doména Saint Benoit je jednou z mála v oblasti, která pokračuje v pěstování všech 13 tradičních odrůd pro tuto apelaci povolených a navíc každou vinifikuje zvlášť. Na speciálním školení, které v Praze vedl právě zástupce tohoto vinařství, měli sommeliéři možnost zkusit si namíchat z jednotlivých vín ideální cuvée. Z Domaine St.Benoit jsem letos chutnal asi tři vína a pokaždé byl zklamán – šlo vesměs o vína červená a zhruba 6 let stará a působila poněkud… přezrále. Toto bílé víno stoprocentně ze starých keřů odrůdy Roussane mne jen utvrdilo v názoru, že nejde o vadu a takový je prostě nejspíš styl vinařství.
Barva je nádherná, zlatavá, na stěnách sklenky zanechává pěkné slzy. Vůně nejprve uhodí tou zvláštní směsí vysoké nazrálosti a až něčeho, co na první očich připomíná korkovou vadu. Víno bylo sice otevřeno tři hodiny, ale chce ve sklence pořádně vymíchat a rozdýchat. Až poté ona „zatuchlost“ ustoupí aromatu sudu, těžším květinovým vůním, banánové slupce a mnohem normálnější nazrálosti. Vůně je každopádně zvláštní a „svá“, žádná nuda. Chuť je plnější, opět se znatelným sudem a onou stařinkou, výrazně teple se projeví alkohol a v delší dochuti a zvláštním závěru „želé“ v čokoládě, tak trochu studentská pečeť. Tohle víno překvapilo, ale je poněkud… podivné. Za 1802,- Kč, což je cena lahve, bych si zážitek zopakovat nechtěl, ale na nějaké degustaci rád přechutnám.


Meursault 2001 Leroy, Bourgogne
Jako čtvrté v řadě přicházejí dvě legendární jména z Burgundska – Mersault a Leroy. O doméně Leroy se rozepisovat nebudu, spíše vás odkáži na sérii článků na O Víně, kde se dozvíte vše potřebné. Chardonnay z Mersaultu je pak legendou mezi bílými víny (byť i několik desítek tisíc červených se tam každý rok vyprodukuje), sice v této apelaci nenajdete jediné Grand Cru, ale 1er Cru je tam hned osm. A u právě chutnaného vzorku se maximálně projeví, že jméno vinaře je někdy zásadnější než nějaká klasifikace, chutnáme totiž „běžné“ AOC, za které si Lalou Bize-Leroy a potažmo AdVivum nebojí říct 2890,- Kč (ceny se však každý dozvěděl až na závěr).
Vyšší zlatavě-citrusová barva ještě nepoví tolik, jako první přivonění, po kterém mi okamžitě naskakuje „lehce kreténský“ úsměv na tváři. Kompotovaně-ovocně-minerálně omamný komplex vůní, vrstevnatý, s trochou citrusů, škrtátka od sirek, čerstvě zhasnuté svíčky i s teplým voskem a mnoha dalších vjemů, které u podobných vín vyvolávají okamžité spojení „to bude zatraceně drahé“. Chuť je plnější, hebká, dokonale harmonická, plná ovoce i dřeva, komplexní, velmi dlouhá… koncentrovaná krása. Harmonie, elegance a luxus. To víno je „objektivně“ úžasné, nenalézám v něm problému, přesto mi tento poměrně efektní a vypiplaný styl nesedí úplně (ještě že tak, při těch cenách!) a dobrý ryzlink či suché šampaňské mne dostanou asi víc.


Roche aux Moines „Clos de la Bergerie“ 2004 N.Joly, Valée de la Loire
Slavný biodynamik Nicholas Joly, jehož vína z legendární historické vinice Clos de La Coulée de Serrant (prý je pil i král Ludvík tuším XIV, protože poblíž francouzská vojska zmasakrovala nepřítele a místu se říkalo „hřbitov angličanů“:o) ho proslavila po celém světě. Mimochodem La Coulée de Serrant je zároveň celou apelací i monopolní vinicí, takových případů je ve Francii jen pár. Nicholas Joly je z biodynamických vinařů, kteří opravdu dodržují úplně všechny postupy, asi nejznámějším. Jeho kniha o biodynamice vyšla i v češtině, je to docela zajímavé čtení, byť v některých momentech pro mne už překročila hranice toho, co jsem ochoten akceptovat jako logicky odůvodnitelný postup. Přejděme k vínu, ve sklence máme čistý Chenin Blanc z apelace Roche aux Moines.
Víno bylo dekantováno zhruba devět hodin před nalitím do sklenek, za tu dobu stačilo ještě více ztmavnout a barva je jantarovo-měděná. První aromatický dojem je jasný jablečný most a kvasící ovoce, na nějaké slepé rychlodegustaci bych víno s podobným barevným a aromatickým profilem považoval za poškozené oxidací a provedl s ním „zkrácené řízení“ s menší pozorností. Tady se snažím víc, postupně objevuji zajímavější ovocné tóny, prakticky žádné dřevo (v sudu bylo, ale jen minimum nových) a celkově je projev maximálně zvláštní. V chuti suché, hrubší, objevují se až trochu tóny acetonu, dochuť je neuvěřitelně dlouhá. Toto víno jsem nepochopil, u kohokoliv jiného bych tipoval „objektivní vadu“, ale zde fakt nevím, nemám s Jolyho víny žádnou jinou zkušenost. Tento vzorek jde absolutně mimo mne. Cena 1535,- Kč…


Condrieu 2005 „Deponcins“ F.Villard, Côte du Rhône
A zpět na Rhônu. Toto víno pan Janovský zařadil prý trochu i proto, že moc toužil potom ho přechutnat, já na jeho místě bych to vyřešil úplně stejně :o) François Villard se pustil do vinařství teprve v roce 1991, aniž by pocházel z vinařské rodiny. Působící v apelacích Condrieu, Côte Rôtie, Saint Peray a Saint Joseph, dnes doména čítá 19 hektarů vinic a celková produkce je okolo 100 tisíc lahví ročně. Apelace Condrieu jsou strmé (převážně žulové) svahy padající k řece a téměř vylučující použití mechanizace. Jako odrůda se zde pěstuje pouze Viognier a ten je i ve sklence.
Barva vína je nádherně zlatavá, opravdu příjemná na pohled. Vůně, jako už na této degustaci poněkolikáté, je netradiční, hodně výrazná. Převažují ovocné tóny, které se efektně mísí se sudem, koláčem s ovocným želé, sladkou kořenitostí a jemnou pikantností, vůněmi podzimní zahrady (mirabelky) a krátkou vzpomínkou na vaječný svítek. Chuť je čistá, středně plná, suchá a hebká, byť možná trochu postrádá výraznější kyselinky. I tak je elegantní, delší, víno se krásně pije a určitě nenudí, je hodně zajímavé. Přesto 2235,- Kč je opravdu hodně peněz…


Degustace se zaměřila na výjimečná suchá bílá vína z Francie a rozhodně přinesla spoustu zajímavých poznatků. Krásně bylo vidět, jak široký je rozptyl pojmu „velké víno“ a kolik diametrálně odlišných stylů lze najít jen v několika z mnoha oblastí Francie. Pro mne byla tato degustace i dalším potvrzením faktu, že za podobná vína požadované částky nejsem ochoten utratit ani omylem, zůstanu u ochutnávek a ryzlinků… ročník 2000 „Cuvée des Comtes d'Eguisheim“ od Léona Beyera jsem si ostatně odnesl místo některého z degustovaných vín.

P.S. Za fotky vinic a vinařů patří dík AdVivum, jsou převzaty z jejich prezentace, stejně jako některé kratší úseky z popisů vinařství.

Odkazy: AdVivum | Setkání s Madame Lalou Bize-Leroy

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails