Od minulého čtvrtka jsem ochutnal či s přáteli rovnou vypil celkem 14 Beaujolais různých stylů od několika producentů, jak vín trochu uleželých z klasických cru tak i letošních mlaďochů. Prochutnali jsme se od voňavých veselých klasik typu Beaujolais-Villages „Combe aux Jacques“ od Jadota po skvělé seriózní Château des Jacques Fleurie 2018 (které se aktuálně dostává do opravdu skvělé kondice a jsem rád, že mám nakoupeno ve sklepě). Otevřel jsem další Moulin-à-Vent od vinařství Louis Boillot, viz starší článek, tentokrát Plantier de Favre 2016 ze starých keřů v poloze hned vedle Les Carquelins. A měl jsem na něj ještě nějakou dobu počkat, to víno působí spíš jako burgundský tradiční Pinot z dobré polohy a stále potřebuje zrát, skvělá věc. Ochutnal jsem i dvě pro mne úplně nová vinařství, z naturálnějšího spektra, k těm sepíšu něco samostatně. Dneska bych se rád mrknul na šestici mladých vín z degustačního setu dovozce Kupmeto, když je „to“ období roku. Něco k ročníku 2023 už jsem tu také měl, takže můžeme rovnou na vína…
První trojice byla od vinařství Pardon & Fils, podniku s dvousetletou historií v oblasti, který připravuje široké spektrum Beaujolais jak z vlastních vinic tak z těch od partnerů a zároveň fungují jako négociant pro vína z dalších oblastí. První víno bylo bílé a trošku mimo region, šlo o Mâcon-Villages Blanc Nouveau 2023, Chardonnay připravené narychlo se všemi berličkami moderní enologie :-) Je to víno čisté, aromaticky do citrusů a hrušek, suché, lehčí, s fajn kyselinou, v podstatě úplně hotově působící a snadno pitelné. Dávají tomu potenciál 2-3 roky, já bych doporučil maximálně do jara. Jejich Beaujolais-Villages Nouveau 2023 je z hroznů od jejich domovské obce Beaujeu a také z Lantignié. Je to naprostá klasika, vzletně ovocná, veselá, v chuti středně plné, ovocné, čistě udělané, s trochou tříslovin a fajn délkou. Úplně v pohodě a tohle bych se nebál otevřít i za rok nebo dva. Beaujolais-Villages Nouveau Eric Pardon Vieilles Vignes 2023 je ze starých výsadeb v Lantignié a v projevu celkově o něco plnější, intenzivnější, tmavě ovocné, e o něco svíravější a strukturovanější chutí, lehce železitá linka. Nadprůměrné mladé božo.
Druhý set byl od Maison Jean Loron, dalšího z tradičních (tentokrát 300+ let) vinařství a négociantů, jehož mladá božo se pravidelně řadí mezi to nejzajímavější, co lze v kategorii najít. Ale samozřejmě dělají i vína serióznější. Jako už dnes každý druhý tam (včetně vinařství výše), a obzvláště u těch mlaďochů to dává velký smysl, mají i vína nesířená (a také z bio hroznů, to už úplně pravidlem není). Je to podnik velký, pod který spadá několik domén v Mâconnais a Beaujolais, ale rozhodně umí. Jejich Beaujolais Villages Nouveau 2023 je klasická výraznější klasika, efektně ovocná, čistá, trochu plnější, s minimálními tříslovinami, s fajn kyselinou a pitelností, vyvážená, velmi solidní. Tohle bych se také nebál otevřít za rok či dva. Baví mne víc než Pardon starých keřů. Beaujolais Villages Nouveau 2023 Sans Sulfites Ajoutés (v podstatě mladá verze jejich populárního Rift 69) výraznější čerstvě vzletně ovocné, efektní, suché, středně plné, výraznější kyseliny a šťavnatost a… v závěru myšina. Hned po otevření bylo vlastně spíš jen decentní a zemité, ale s časem a vzduchem se posunulo do nesnesitelnosti. Takže rozlít a vypít okamžitě. Překvapilo mne, tohle opravdu není jejich styl. Beaujolais Villages Nouveau Vieilles Vignes 2023 je v barvě o něco tmavší, projev hlubší, tmavě ovocný, serióznější. V chuti suché, čisté, koncentrovanější, středně plné, s velmi dobrou kyselinou, něco třísla a lehce herbální linka, dobrá struktura. Velmi solidní kousek. Tohle jsem pil s chutí a zajímalo by mne i za rok či dva.
