Když ryba tak bílé víno, jedna ze zásadních pouček snoubení jídlem s vínem. Občas se ještě tip na víno šumivé objeví. Nekombinovat ryby, hlavně takové jako oblíbený losos nebo tuňák (ale i třeba mečoun a další), i s červenými víny znamená ochudit se o kupu bezva výsledků. Obzvláště milovníci pinotů tohle už myslím ví (a frankovkáři budou v nebi při párování se sašimi), právě klasické burgundy mohou být s jen lehce „aburi“ (zprudka opečeno nebo ogrilováno, ale v zásadě syrové uvnitř) červeným rybím masem parádní. Losos na talíři mne vedl vytáhnout korek z lahve od biodynamika z Kaptalu Matthiase Hagera (web, dováží Veltlín, ale tohle byl nákup „z archivu“ u vinaře), již trochu uleželejší Pinot Noir 2008 z jeho vyšší hnědé řady. Velmi světlounká barva. Jemnější, sladší červeně peckovinově ovocné vůně, jahody, dotyk sladké kořenitosti, trochu herbální pryskyřičná „někde na zahradě máte schovanou kytku konopí a sklizeň se blíží“ linka, dost sympatické a na věk překvapivě mladistvé a elegantní. V chuti středně plné, suché ale s decetním dotykem cukru a poměrně zakulacené, s fajn kyselinou ale celkově spíše hebčí, měkčí. Vyvážené, uhlazené, až takové líbivě snadno přístupné. Inu proč ne. Ale dobrovolně přiznávám, že jsem otevřel i další láhev, burgundskou základku od Domaine Bertagna, a to mne vlastně baví stylově o chlup víc (což nic neříká, co z těch dvou je „lepší víno“).
Před pár dny jsem odšrouboval Skadar 2012 (láhev č. 649) z mého oblíbeného vinařství Ráspi (viz starší články). Mělo by jít o Kadarku, nově naroubovanou na poměrně staré keře, teprve druhý ročník tohoto vína. József Horváth (aka Ráspi) nám to neusnadňuje, na minulém ročníku bylo v zatřídění zapsáno, že jde o šoproňskou frankovku. Na tomhle je zase uveden šoproňský cabernet. Ale měla by to být opravdu Kadarka… prý :-) Bude to chtít položit další dotaz, proč tohle vykrucování. Burgundská láhev, šroubový uzávěr. Nijak tmavá barva s lehce fialovým odstínem. Frankovkově peckovinově tmavě ovocná, čerstvé drcené ovoce, pikantnější kořenitost, dotyk vánočního sladkého koření, něco dřeva a trocha klasické Ráspiho zemitosti. Suché, středně plné, výrazné pěkné kyseliny, švestkově tmavě peckoviné, krásně čerstvé, dobrá délka, výtečná pitelnost, děje se toho hodně při relativní lehkosti vína. Pěkně postavené, delší a navíc skvělé drží v čase v otevřené lahvi. Pocitově dobrá frankovka s kapkou něčeho dalšího. Každopádně mne to víno baví. Vozí Vinorum.
