V minulosti jsem se zde, ale i na stránkách Hospodářských novin či řízených edukačních degustacích, rozplýval nad klasickým suchým fino sherry. Pár lidí jsem pro tento nápoj i dokázal nadchnout, ale v nemálo případech se u „běžných konzumentů“ setkal s naprosto odmítavou reakcí. Jeden kamarád si ode mne vzal nějaké to fino a manzanillu na zkoušku, otevřel s přáteli, nikomu nechutnalo a víno popsal jako „ušlechtilé zvratky“ (viz zápisek Mikrokosmos vinných nadšenců). Rozhodl jsem se tedy pro malý experiment. Vzal jsem do práce láhev od El Maestro Sierra (web), jejich klasické poctivé Fino. A víno nalil kolegům, každému zvlášť. A poprosil je, ať se s ostatními o dojmech nebaví a dají mi vědět, jak/zda jim to voní a (ne)chutná, co si o tom myslí a jestli je to něco, co by klidně pili, kdyby bylo k dispozici společně s dalšími víny, nebo rozhodně preferovali něco jiného. Nikdo z nich se nepovažuje za odborníka, víno prostě konzumují a nedělají s tím takové cavyky jako já, a že se docela rozepsali a pustili vyloženě do degustačních poznámek mne příjemně překvapilo :-) Výsledek?
Nejdříve něco k vinařství. Založil jej v roce 1832 José Antonio Sierra, v té době oceňovaný bednář dodávající sudy mnoha slavným značkám, s cílem dělat spíše v menším nekompromisní sherry. Podobný „startup“ nebyl na trhu ovládaném šlechtou viděn zrovna s nadšením a vinařství si později ze všech těch potíží udělalo srandu vinětou, která zobrazuje typickou šlechtickou zábavu, hon na ubohého přečísleného malého králíka :-) Stal se totiž respektovaným almacenistou, od kterého víno brali mnozí prestižní producenti, a to až do roku 1992, kdy začali lahvovat pod vlastním jménem. Do dnešních dnů je pak vinařství v majetku rodiny (více méně, José Antonio totiž neměl děti a podnik přešel na neteř jeho ženy, nyní jej vede vdova po jejím potomkovi společně s dcerou, sklepmistrem je pak také žena a to samo o sobě je v oblasti výjimka), má fantastické staré solery dokonce se sudy které vyrobil ještě zakladatel „maestro“ Sierra (a zaměstnávají vlastního bednáře na jejich opravy) a prodávají i extrémně stará vína, celkově jde o výjimečně kvalitní a velmi tradiční „autentický“ menší podnik. Vína stáčí mezi sudy ručně, typicky lahvují bez přisíření a bez filtrace rovnou z kalů. Některé jejich praktiky a vína úplně nesedí do současné legislativy, ale vzhledem k unikátnímu a tradičnímu charakteru výsledků mají od Consejo Regulador výjimku. Jako mnoho dalších ve 30. a 40. letech minulého století prodali vinice, základní víno nyní berou od místního družstva, se kterým ale mají speciální dohody a dostávají surovinu stále ze stejné vinice (Balbaína), z totožných parcel a od stejných pěstitelů.
Pokud jde o samotné Fino, pak je to samozřejmě 100% odrůda Palomino a vyzrávání pod flórem v 500l sudech z amerického dubu, ovšem výrazně delší dobu než bývá pro fino zvykem, pět až šest let. Díky poloze bodegy a výraznému vlivu vlhkého mořského vzduchu i netypicky výrazné vlhkosti na Plaza Silos, kde se nachází, jim flór jede dobře. Stočeno rovnou z kalů, krátká stabilizace chladem a pak lahvování bez filtrace (resp. maximálně velmi hrubá). V hodnoceních tohle fino obvykle dopadá pětihvězdičkově, 92+ atd., prostě je obecně považováno za špičkové víno. A takhle dopadlo u kolegů… čekal jsem to ovšem o dost horší :-)
- Vůně: nevoní mi, a pokud bych si měla vybrat z více vzorků na stole podle vůně, tento bych si nejspíš nevybrala a domů na takovéto ´domácí pochlastávání´ bych si ho také nekoupila. Chuť: ne ne ne (a nejde tady o to, že není ´sladké´, ale nezanechává mi v puse příjemnou chuť), je strašně brutální, trochu mi to křiví pusu, jak vůně i chuť jsou dle mého skrovného názoru moc intenzivní, ale tím nepříjemným způsobem. Závěr: ´voltage´ fajn, už ho cítím v jedný noze :-D Ale teď vážně - kdyby to bylo někde na stole, jak jsi psal, tak bych asi zůstala celý večer střízlivá anebo bych se na starý kolena musela přeorientovat na panáky :-) Mám raději jemnější, a ano, trochu sladší vína.
- Vůně: sladká, rozinky, med, kantalupský meloun, značný lihový dozvuk (připomíná bílé portské víno). Chuť: na začátku jemná, nasládlá, přechází do kysela až s překvapivou intenzitou. Rozinky, líh (víno bych tipoval 13%-14% alkoholu), kantalupský meloun, med, lískový oříšek. Laicky bych řekl, že se jedná o „zředěné bílé portské“ Je to ale dost lihový, takže na běžný popíjení nic moc, spíš příležitostně… Páč tohle by asi fakt byla rychlá opice.
- Až se vzpamatuju tak něco napíšu… Takže vůně je sladkokyselá s náznakem hnijících hroznů. První ochutnání byl šok. Štiplavé a kyselé. Druhé ochutnání to samé, jen už bez šoku. Nemyslím, že bych byl schopen tu sklenku dopít. Ale perfektní víno ku příležitosti, kdy vím, že bych pít neměl :-) (překlad z angličtiny, kolega je původem z Austrálie)
- Vůně: trochu alkoholová, jablka, dojem jako by trochu kvasilo, ale není nepříjemné. Dle vůně očekávám, že to bude dezertní víno nebo něco sladšího. Připomíná mi to vůni White Shadow. Chuť: kulaté, nevýrazné, hodně alkoholu nebo je to už moc teplé. Když to nechám chvilku v puse, přijde mi že vyleze i nějaká kyselinka, ale ten alkohol mi tu hubu vypálí :( Není to nic co bych chtěl na delší pití. Spíše jako zajímavost nebo bych řekl, že to bude nějaké bio víno nebo něco co je prostě dělané jinak... je to jiné.
- Hezká vůně, maličko po rozinkách, jakoby po lihu… nevím jak to popsat. Ze začátku sladší chuť, ale není mi příjemný, že pak maličko ztrpkne. Možná mi přijde moc alkoholický. Asi bych ho nepil, protože mám, když už bílý víno, radši sušší a lehčí.
- Když jsem si přivoněl, přišlo mi to malinko jako portský. Tak jsem si říkal, že to bude nejspíš dezertní sladký případně polosladký. Mam rád takový druh. Takže vůně mne nadchla. Po napití jsem byl překvapen, jak jsem se seknul úplně vedle. Osobně mám rád polosladký či polosuchý (podle toho vybírám na etiketě víno v obchodu). Nevím co je tohle, ale dokážu si to představit pít, kdyby mi to někdo nalil. A třeba přikusovat sýry. Joo, to by mne i bavilo. Každopádně chuť mne překvapila! Není to pro mne rozhodně nic hnusnýho, spíš zajímavýho a u mne by šlo spíš o zvyk, nebo o čas. Buď by mi to začlo hodně chutnat, nebo naopak bych se přepil a přestalo mne bavit.
Takže? Dáte si? Ne? Mám vám sem dát moje vlastní degustační poznámky a básnit o možnostech párování třeba se suši, nebo budu s veskrze pozitivním hodnocením prostě mimo a viz zápisek Mikrokosmos vinných nadšenců? :-) Fino sherry je trochu jako olivy, ke kterým se ostatně skvěle hodí. Je třeba mu přijít na chuť a ze začátku může být až nepříjemné. Někdo si tu cestu najde, někdo ne. Oboje je úplně v pořádku :-)
