Je tomu jen pár dní, co zemřel Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., bezesporu jedna z vůbec nejvýznamnějších osobností našeho vinařství a vinohradnictví. Zanechal hlubokou stopu nejen coby šlechtitel a technolog, ale také jako učitel, dokázal tlumočit hned z několika jazyků, byl autorem mnoha vinařských publikací, spoluautorem současného vinařského zákona, zakladatelem svazu moravských vinařů Moravín (doporučuji ke shlédnutí pořad Na plovárně). Je škoda, že asi nejaktivnější část života vedl v době v jaké ji vedl, kdy se z větší části hledělo na kvantitu než na kvalitu, staré keře nikdo nechtěl, jeho způsob vedení révy byl pro velkoprodukci ideální a zabýval se také šlechtěním barvířek, holt ta řidší vína z vysokých výnosů je třeba něčím nakopnout a Neronet to rozhodně dokázal. Čím by se asi zabýval se stejnou vervou dnes?
Osobně jsem se s profesorem Krausem setkal jen několikrát a obvykle jen z dálky, v živé paměti mám ale setkání první, posezení ve sklípku v Bořeticích na začátku roku 2007. Neuvěřitelné encyklopedické znalosti spojené s vlastním názorem, úžasný styl vyprávění a specifický style humoru, obrovská energie i v takto pokročilém věku, to všem mne silně zasáhlo. Tenkrát přivezl unikát, víno ze dvou keřů naočkovaných starou odrůdou Klarnica (dnes je jí troška ve Slovinsku, především ve Vipavské dolině), v té době již vymrzlých. Domníval se, že jde o odrůdu Klenice, o které jsou zmínky již v 16. století z vinic v Praze. Unikátní víno, existující v počtu snad jediné lahve, od neopakovatelného člověka. Poslední setkání s Vilémem Krausem proběhne tuto sobotu, 15. června, v pět hodin odpoledne v Rytířském sále na zámku v Lednici. Vstup zadem, okolo skleníku…
P.S. Mělnické vinařství Kraus vůbec prožívá těžké období… povodně, kroupy, divočáci.
