Už jste si tu nejspíše zvykli na pravidelné přechutnávání odrůdy Rulandské modré (Pinot Noir) z Čech a Moravy v pěti letech věku. Šlo o zásadní projekt Pavla Jelena, kterého jsem se rád účastnil a přispěl k němu pár desítkami lahví a často odlišnými názory na kvality vín. Občas to bylo trochu depresivní, spíš než příjemná ochutnávka, ale co už. Výsledkem tohoto všeho byla série článků ke každému ročníků a následně velká série k odrůdě na O Víně (část 1., část 2., část 3.) a taktéž pro Vinařský obzor. Jde o text nejen pro všechny vínomilce se sklony obdivovat právě Pinot Noir, ale záležitost velmi vhodnou i pro vinaře. Projekt tedy skončil a další velká degustace už nebyla v plánu. Ale znáte to… rozhodli jsme se tak nějak neformálně sejít a otevřít těch pár osmičkových lahví, co jsme různě měli po chladničkách či šlo narychlo koupit, nakonec z toho bylo zase 20+ vzorků. Ač v průměru nešlo o tak velkou depresi jako v některých letech (byť i popis v celkové délce jednoho slova, „vodporný“, tam mám… nebyla síla věnovat se tomu více), tak kvalita ani nebyla nějak zvlášť vysoko. Ale pár fajn kousků se našlo.
Celkem dobře se dají poznat pinoty od Tetura, skoro vždycky mají výraznou živočišnou linku. Vladimír Tetur Rulandské modré 2008 výběr z hroznů barrique (Dlouhá hora) nebyl výjimkou, ovšem přidával k tomuto divočejšímu projevu i pěknou višňovou ovocitost, kouř, plnější výraznější vyzrálejší a „teplejší“ v chuti, ale dobře strukturované, s fajn kyselinou, šťavnaté. Tohle se mi líbilo. Plnější, důraznější, tmavě ovocitý a znovu se stopou živočišnosti, pěkně postavený, peckovinový, čerstvý s bezva kyselinou a dost pěkný s „burgundským duchem“, takový byl Pinot Noir „Modré hory“ 2008 (Čtvrtě + Trkmanska) vinařství Stapleton-Springer, líbil se (a celkem slušně dopadl i další jeho Pinot, ale na lahvi byl fixkou snad jen ročník a po pravdě si nejsme jisti, o jaké víno přesně šlo).
Poctivé, hutněji peckovinově ovocité, čisté, pěkně postavené, v bezva kondici, celkově sympatické a dobře pitelné bylo Pinor Noir 2008 pozdní sběr ze Slunného vrchu od Iliase. Víno v projevu poměrně bohaté, ovocné, výraznější, suché, čisté, v parádní kondici, poměrně dobře strukturované, příjemné, takový byl Pinot Noir 2008 zemský od Petra Kočaříka. A vlastně špatné nebylo ani Rulandské modré 2008 výběr z hroznů (Na štrekách) vinařství Kovacs, s barvou poměrně bledou, naleželejší ovocitou vůni, suché, lehčí s dobrou kyselinou a pěkným ovocitým jádrem, lehce natrpklé, jednodušší ale dobře se udrželo. Nepropadl ani Znovín Znojmo s Rulandským modrým 2008 výběr z hroznů (Stošíkovice, U tří dubů), víno je to důraznější, tmavě ovocité, plnější, suché, s nějakou tou tříslovinou a slušnou stavbou, byť již trochou takových těch zeleninových tónů. A poměrně fajn byl i Vilavin Rulandské modré 2008 pozdní sběr (Dobré pole, Staré), výrazněji ovocité, seriózněji působící než bych čekal ze zkušenosti když šlo na trh, suché, čisté, slušně pitelné, v kondici.
Výrazně navoněný, sladší v projevu, suchý ale už poněkud rozhozený v chuti, ještě ne úplně mimo ale na hranici, to byl kabinetní Vinselekt. Tohle vinařství v minulých letech vítězilo a podobné víno bylo zařazeno poněkud nefér, základní kabinet navíc v 0.375l lahvi. Ale když ho Vinum Bonum stále prodává, tak proč ho nezkusit. Až likérově sladké ve vůni, s projevem do ovocného čaje lesní směs v hrnku kde zbylo trochu jaru, suché, něco třísla a kyselin, hořčina v závěru, ne úplně harmonické… výběr z hroznů od Straky z Rakvic, trať Kozí horky. Hodně bledá barva, naleželejší, suché, lehčí, vápenitá omítka a k tomu už trochu zeleninové tóny… vzhledem k poměrně dost vysoké ceně bych od výběru z Valtické z vinařství Reisten čekal poněkud víc.
Depresivní set? Zvláštně fialové a nepříjemně hořké bylo rulandské od Patrie Kobylí (pozdní sběr z trati Sovinky). Naoxidovaný a nepříliš příjemný zemský Říha z Mělníka. Klasický nepříjemně sklepně zeleninový projev, jakých dříve bývalo opravdu spousta, předvedlo Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem a jejich výběr z hroznů ze Sovice. Pozdní sběr téhož vinařství a trati byl o kus lepší, ovocnější do malin, bakelitový tón, působí jako některé stovkové supermarketovky. Tohle bylo velké zklamání, od Roudnice jsme všichni čekali víc. Přezrálý, rozkvašený a naoxidovaný, takový byl bohužel vzorek od Flajšingera. Ten jednoslovně odporný byl Kern, směs z Ořechové hory a Liščího vrchu, tedy špičkových vinic. Mix lesních plodů, jablečných tónů, decentní rozkvašenosti a zároveň ne úplně nezajímavé chuti, ale celkově prostě ne, to byl Grmolec (výběr z hroznů, Pod vinohrady).
V degustaci se objevila i dvě vína nesplňující podmínku odrůdy, původu či ročníku, v minulých letech jsme se tohle snažili nedělat a jen sem tam přihodili jednu burgundu či víno ze Slovenska. Základní Bourgogne 2008 z Domaine Michel Prunier se projevilo trochu divočejší vůni, kyselejší višně a třešně, suché, trpčí, výrazné kyseliny a tvrdší projev, ale v zásadě dobře pitelné a příjemné. Vzhledem k tomu, že jde o základu doporučovanou na okamžité vypití, tak přežila pěkně.
A pak tam taky byl Modrý portugal 2010 od Jaroslava Osičky školený dlouho s celými bobulemi v sudu. Víno šťavnaté, s vůní do švestek, trochu trpčí, důrazné, čerstvé, zajímavé, parádně pitelné. Krásný důkaz, že v tomhle problematickém ročníku šlo udělat i povedená charakterní červená. Po pravdě šlo o první a mám tušení také jediné víno, které jsme ten večer dopili :-) A jak by řekl Jeremy Clarkson na závěr Top Gearu: “A s touhle bombou se s vámi dnes loučíme.” :-)
Odkazy: Pinot Noir z Čech a Moravy 2007 – část II. | Pinot Noir z Čech a Moravy 2007 – část I. | Pinot Noir z Čech a Moravy 2006 – část II. | Pinot Noir z Čech a Moravy 2006 – část I. |Pinot Noir z Čech a Moravy 2005 – část II.|Pinot Noir z Čech a Moravy 2005 – část I. | Pět domácích pinotů ročníku 2004 |Rulandské modré – audit ročníku 2004|23x Rulandské modré 2003
