Tak je to tu zase. Už dvakrát jsem psal o pravidelné záslužné akci, kterou pořádá P.J. pro nás, milovníky odrůdy Pinot Noir (Rulandské modré) z Čech a Moravy. Ve sklenkách končí vína stará pět let, předloni jsem tedy psal o ročníku 2003 a loni o ročníku 2004, v tradici pokračujeme a řeč bude o ročníku 2005. Ten je obecně považován za výborný (a navíc se tato průřezová ochutnávka už zažila) a sešlo se opravdu hodně vzorků. Bylo tedy nutné rozhodnout, jak je nejlépe prochutnat, vejít se do časových možností všech zúčastněných a úplně se přitom nezničit. Nakonec zvítězila dvoukolová varianta. Část vín, těch od kterých je očekáváno nejvíce, byla ponechána na podzimní termín (byť několik málo z nich, pokud bylo k dispozici více lahví, se přechutnalo i v lednu), a v prvním kole se utkalo 29 vzorků. Navíc se mi tentokrát podařilo všechna vína ochutnat hned dvakrát. Nejprve naslepo (byl znám seznam vzorků, ale všechny lahve nejprve přišly zakryté) a podruhé již normálně, ale po třech dnech v otevřených lahvích. Verdikt?
Po (alespoň pro mne určitě) nepříliš optimistických zkušenostech z let minulých přicházela na přetřes spousta variant pokračování akce, například přechutnat letos ročník 2006 a mnohem nadějnější ročník 2005 ponechat až na příští rok. Trochu by to ale narušilo experiment „po pěti letech“ (reálně od sklizně je to samozřejmě trošku méně) a je dobře, že jsme to neudělali. Chutnaná vína totiž nevypadala, že nějaké další lahvové zrání jim může zásadně pomoci. Kvalitnější ročník ovšem znát byl a to hodně. Naprosté minimum vín bylo nějak vyloženě mimo a „nepitelné“, většina měla spíše hlubší barvu, plnější a lépe strukturované tělo s obvykle dostatkem kyselin (byť lehká „ulepenost“ a těžko pochopitelná honba za vysokými přívlastky a zbytečnou přezrálostí znát byla) a celkově jsem měl pocit, že… mohla být před dvěma roky opravdu dobrá. Na rozdíl od tenké nulačtyřky či přezrálé a nedostatkem kyselin ovlivněné nulatrojky (generalizuji, v obou letech lze nalézt výjimky a i dnes stále výborná vína, viz třeba nedávné další přechutnání nulačtyřek) zde asi nebyl problém v počasí, ale prostě ve způsobu, jak se ta vína typicky připravují. Rozhodně nebyla zlomená, jen jejich vývoj (především ve vůni) byl takový, že po výborných úvodních letech (mnohá jsem pil i dříve) prostě nenásleduje část zajímavého vyzrávání a přicházejí spíše podivná čajovo-bramborosklepní aromata ( a něco dost podobného, včetně doušky o dvou letech, jsem psal i pro ročník 2004). Málokteré z těch vín bylo vyloženě špatné, nebyl problém je pít, ale jen naprosté minimum se rozvinulo takovým způsobem, aby mi přišla jeho archivace smysluplnou.
Kompletní seznam degustovaných vzorků najdete v závěru článku. Ač mám čtyři A4 hustě popsané poznámkami, nějak neoplývám energií se rozepsat o všech vínech a zmíním se zde pouze o několika favoritech (v případě, že po poznámkách k nějakému níže jmenovanému vínu vyloženě toužíte, tak samozřejmě mohu doplnit do komentářů). Jasným vítězem je pro mne Stapleton-Springer, především pak vzorek lahvovaný až v roce 2009 (varianta lahvovaná v roce 2006 byla natolik kontroverzní a extravagantně divná, že nevím co si o ní myslet a ponechávám verdikt na podzim, kde by měla být znovu). Důrazné, intenzivní a bohaté víno, spíše směrem ke sladšímu přezrálému ovoci, ale s dostatkem elegance, skvěle obaleno dřevem a upřímně i drobná těkavka mi tam přišla na svém místě a nijak nerušila. V chuti skvěle postavené, s výraznější ale dobře zakomponovanou kyselinou, ovocem, dřevem a potenciálem na další zrání. Po třech dnech se aroma posunulo do trochu „lascivnější“ podoby, ale zároveň se stalo komplexnějším, složitějším. Skvělé pití. Je i ve výběru favoritů na podzim, takže bude ochutnáno znovu.
Výběr od Milana Sůkala jsem tu již popisoval (recenze, poznámky později) a šlo o jedno z (mála) vín, kde poznámky při prvním ochutnání zdaleka nejsou tak dobré, jako při degustaci o tři dny později, především vůně se značně vylepšila. Dostatečně rozdýchané víno se prezentuje intenzivním efektním čokoládově-višňovým projevem, ze začátku byla vůně jen taková sladce zastřená a divná. V chuti se ale projevovalo podobně v obou případech, jako víno suché, plné, třešňově ovocité, s velmi pěknou kyselinou a délkou, skvěle strukturované, s tříslovinami a stále jako velký příslib do budoucna. Opět víno, které bylo ještě před degustací vybráno i do podzimního setu.
Výborný mi přišel vzorek od Vinařství rodiny Špalkovy, kde jsem v poslední době nijak zvlášť štěstí na zajímavá vína neměl, ale tohle vše napravilo. Nijak hluboká, spíše řidší barva, ale veskrze příjemná chladnější pinotová vůně, takovým tím stylem do brzy sesbíraných třešní, s trochou vesnického dvorku, vlakového vagonu (má oblíbená „chrámecká“ vůně), brusinek. Nijak důrazné, ale moc fajn. Suché, zemitější, spíše lehčí, s příjemným ovocem (pocitově takový netypický mix chladnějšího a přezrálého), moc dobré.
Potěšil Vladimír Tetur s barikovaným výběrem. Víno mělo pěknou „pinotovou“ barvu a vůně se projevovala příjemným skloubením vyzrálých hroznů a ležení v lahvi, byla spíše mohutnějšího a teplejšího třešňově ovocného střihu, s živočišnou linkou a dost fajn. Suché, ovocité, plnější, hodně dlouhé, zakulacené a trochu sladce měkčí, ale kyselinou dostatečně vyvážené. První den byla ta živočišnost pro mne až lehce na hranici vady, dýchání téhle složce prospělo (přesně naopak tomu bylo u vzorku od Trpělky & Oulehly, kde byla v jinak docela zajímavém, plnějším a lesně zemitém víně ta živočišnost nejdříve jen jemně, aby se po pár dnech na vzduchu víno posunulo do výrazné brett vady). Povedené víno. Nebarikovaný vzorek stejného vinařství byl bohužel rozkvašený a stylem poněkud připomínal Lambrusco bez cukru.
Dost velké překvapení přinesly oba vzorky od Znovínu, u obou jsem tipoval původ v Čechách a u panenského pozdního sběru z Havraníků byl ochoten vsadit krk, že jde o Chrámce. Vedle jak ta jedle. Každopádně to víno mne hodně zaujalo. Bleďoučká barva, na úvod sice zavonělo poněkud „silážově“, ale postupně se otevřela chladnější ovocitá aromatika, brusinky, kořenitost a kouř. V chuti suché, chladněji ovocité, s pěknou kyselinou, vyvážené a dostatečně dlouhé. Nic komplikovaného, ovšem příjemné pití.
Samozřejmě verdikt se ještě může změnit po ochutnání podzimní zhruba patnáctky vzorků, hodně v to doufám. Tenhle pětiletkový pinotový maraton by se totiž jinak stal dost nepříjemnou demonstrací faktu, že domácí vinaři příliš nedoporučují archivaci svých vín ne z nějaké skromnosti, ale spíše proto, že ta vína prostě typicky moc zrát nedokáží. Ale já stále věřím. Naše vinařství jde kupředu, objevuje se stále více zajímavých vinařů „co to dělají jinak“ a možná prostě dříve či později přijde nejen doba vín vítězících na mezinárodních soutěžích, ale i takových, která bude potěšením pít po pěti a více letech, rozvinutá do mnohem úžasnějších podob, než je kdy schopné předvést víno mladé. Zatím je jich jako šafránu…
Seznam degustovaných vzorků:
(vše samozřejmě Pinot Noir ročníku 2005 a víno suché, pokud není uvedeno jinak)
- Baloun, Velké Pavlovice, Nadzahrady, výběr z hroznů
- České vinařství Chrámce, Rudolice, Vinice sv. Vavřince, pozdní sběr
- Château Bzenec, Bzenec, Hradiska, pozdní sběr
- Ing. František Spěvák, Milotice, Šidleny, pozdní sběr
- Lahofer, Dobšice, U hájku, panenské, výběr z hroznů
- Milan Sůkal, Poddvorov, výběr z hroznů
- Moravíno, Mikulov, Pod Sv. Kopečkem I., pozdní sběr
- Moravíno, Valtice, Za humny, pozdní sběr
- Réva Rakvice, Hustopeče, Růženy, výběr z bobulí, polosuché
- Réva Rakvice, Hustopeče, Růženy, výběr z hroznů, polosuché
- Stapleton-Springer, Bořetice, Trkmanska (lahvováno 2006 bez filtrace)
- Stapleton-Springer, Bořetice, Trkmanska (lahvováno 2009 lehká filtrace)
- Šamšula, Čejkovice, pozdní sběr, barrique
- Šilinek, Pavlov, Sahara, jakostní
- Šlechtitelská stanice Velké Pavlovice, Nadzahrady, výběr z hroznů
- Tanzberg Mikulov, pozdní sběr, Novosedly, Růžová hora
- Vinařská společnost Blatnička, Velké Bílovice, Zelničky, pozdní sběr
- Vinařství Baláž, Dolní Dunajovice, pozdní sběr, barrique
- Vinařství Trpělka & Oulehla, Dolní Kounice, Šibeniční hora, pozdní sběr
- Vinařství Vladimír Tetur, Velké Bílovice, Nová hora, výběr z hroznů
- Vinařství Vladimír Tetur, Velké Bílovice, Nová hora, výběr z hroznů, barrique,
- Vinařství Kraus, podoblast Mělnická ("Roučí mělnické"), zemské
- Vinařství Petr Skoupil, Velké Bílovice, Nová hora, pozdní sběr
- Vinařství Petr Skoupil, Velké Bílovice, Nová hora, výběr z hroznů, polosuché
- Vinařství rodiny Špalkovy, Chvalovice, Dívčí hora, pozdní sběr
- Vinařství Šebesta, Březí, Ořechová hora, výběr z hroznů
- Vinofol, Nový Přerov, Na štrekách, výběr z hroznů
- Znovín, Havraníky, Staré vinice, panenské, pozdní sběr
- Znovín, Hostěradice, Volné pole, kabinet (+ další přívlastky)
Dnes paralelně vyšel report od P.J. na O Víně, kde jsou další informace a hodnocena všechna vína. Doporučuji pro srovnání :o)
