Dnes se zastavíme u dvou vinařství z italského regionu Marche, v obou případech novinek v sortimentu Víno pro Vás. U La Torre del Nano (web) sídlícího v Offidě jsem měl s odstupem zhruba jednoho roku možnost projet si celou jejich produkci tří lahvovaných vín (celkem mají čtyři, úplný bílý základ jde do bag-in-boxu, ten jsem neměl). Bavila mne už loni, ale nějak jsem se nedostal k článku, tak znovu a lépe. Vinařství je klasický příběh rodinného podniku pěstitelů hroznů už drahně generací, všechny hrozny ale prodávali. Teprve (oficiálně) v roce 2015 začínají i vinařit a prodávat lahve pod vlastní značkou, na popud nejmladší generace v podobě Massima Seghetti. Celkem pracují na dvanácti hektarech, ale jen část jsou vinice a zbytek zabírají pole a olivové háje. Vinice vedou v certifikovaném bio režimu a pěstují místní klasiku – Montepulciano a Sangiovese pro červené a Passerinu s Pecorinem (o této odrůdě jsem se zde rozepisoval více) pro bílé. Ve sklepě „nekomplikovaný“ moderní nerezový provoz s pár francouzskými sudy na červené.
čtvrtek 21. dubna 2022
La Torre del Nano a La cantina in paglia
středa 20. dubna 2022
Nabušený Moulin-à-Vent a efektní červená Istrie
Dnes začneme v Beaujolais, u Domaine Paul Janin & fils (web), vinařství s více než stoletou historií v jehož čele od roku 2008 stojí čtvrtá generace pěstitelů a vinařů, Eric Janin, a generace pátá v podobě jeho dcery Perrine dokončuje studium enologie. Vinařství sídlí v Romanèche-Thorins a jádrem jejich produkce je apelace Moulin-à-Vent, ať již v podobě jednotlivých Cru nebo různých směsí. Připravují i Beaujolais-Villages v bílé i červené podobě a trochu jako doplněk apelace Brouilly a Chénas. Celkem pracují na zhruba deseti hektarech, z velké části velmi starých keřů. Eric Janin se věnoval problematice biodynamiky a ekologického zemědělství, ale své vinice mají jen v „čistším“ režimu něco nad rámec lutte raisonnée, certifikované bio to není.
úterý 19. dubna 2022
Muchada-Léclapart a odlišný pohled na Jerez
Co se stane, když své síly spojí enfant terrible naturálních pěstitelských šampaňských David Léclapart a Alejandro „Ale“ Muchada, bývalý architekt a dnes vinohradník a vinař z Cádizu? Inu na trhu se objeví naturální nefortifikovaná terroirová vína pod značkou Muchada-Léclapart (web) a svět vína je zase o něco bohatší! Pracují, teda spíše Muchada, na zhruba třech hektarech u Sanlúcaru (La Platera a Miraflores Alta v Pago Miraflores, zde mají Palomino) a Chipiony (Camino del Puerto v Pago Abulagar, odtud je jejich Moscatel). Navíc Muchada vyhledával staré výsadby, takže mají i velmi staré keře, jede v biodynamice (aktuálně směřují k certifikaci) a s výrazně nižším výnosem než je v oblasti běžný. Lisují několik hodin celé hrozny, fermentace spontánní a to buď v malých sudech a nebo v nerezu, stejně i další zrání na kalech. Nádoby doplňují, nesnaží se o flór. Síří, ale málo. Lahvují bez úprav a vína mají sediment.
čtvrtek 14. dubna 2022
Lahve lehčí, plastové a Richard Geoffroy v Itálii
Champagne Telmont, součást skupiny Rémy Cointreau, učarovalo Hollywoodské superstar Leonardu DiCapriovi a ten… si nekoupil hodně lahví, ale rovnou podíl v samotném podniku. A stal se členem představenstva. Líbí se mu jejich snaha o převedení komplet všech svých vinic, i těch partnerských pěstitelů, do bio režimu. A také provoz vinařství na obnovitelné zdroje, vyřazení letecké dopravy z jejich distribučních kanálů a podobně. Inu proč ne, rozhodně jim Leonardo přinesl výraznou publicitu. A píše se o nich teď znovu v souvislosti se snahou o odlehčení šampaňské lahve, která tvoří nemalou část jejich uhlíkové stopy. Šampaňské lahve musí být bytelné, tlak v nich je nemalý, ostatně viz pár zajímavostí na tohle téma v dřívějším článku. Běžná šampaňská láhev váží 900g, ale mnoho producentů včetně Telmontu již dlouhodobě používá lehčí, 835g variantu. Telmont jde ovšem dál a experimentuje s dalším snížením o… 35g! Upřímně jsem čekal trochu větší skok, obzvláště vzhledem k tomu, že na trhu jsou bublinové lahve pod osm set gramů, které šest atmosfér spolehlivě vydrží. Každopádně osmisetgramová láhev od skláren Verallia, testovací šarže o velikosti třech tisíc kusů, je nyní naplněna šampaňským a bude pečlivě monitorována. Pokud vše půjde dobře, na trh se víno dostane v roce 2025.
středa 13. dubna 2022
Albariño a červená směs tradičních odrůd
Dnes se opět zastavíme ve Španělsku, zdrojem vín bude dovozce BIO Sueño a vinař Eulogio Pomares v rámci projektu Fento Wines. O co se jedná jsem už rozepisoval u jeho červeného Xabre 2015, ale byla tu řeč i o Fento Tinto 2019 a základnějším Albariñu Bico Da Ran 2021. Dnes se mrkneme na aktuální mladé ročníky dvou hlavních vín – Fento Tinto a Fento Albariño. Obě pocházejí z oblasti Rías Baixas a konkrétně její podoblasti Condado do Tea, pojmenované podle řeky Tea, která ji protíná a ústí do řeky Miño, podél níž se Condado do Tea rozkládá. Je to oblast trochu dramatičtější, s vinicemi nacházejícími se často v říčních údolích a s výrazným podílem zvětralé žuly a břidlice, s počasím v rámci Rías Baixas méně divokým a také teplejším a sušším než ostatní podoblasti. A také nejvíce ve vnitrozemí, na jedné straně hraničí s oblastí Ribeiro, oproti Val do Salnés či O Rosal je zde vliv Atlantiku znatelně menší, ač samozřejmě stále patrný.
úterý 12. dubna 2022
Château Vannières a různé podoby Bandolu
Loni na podzim začal fungovat nový dovozce specializující se čistě na oblast Bandol, špičkovou část Provence především pokud jde o červená vína a zdroj jedněch z vůbec nejlepších v jižní Francii. A též seriózních růžovek s potenciálem zrání do sofistikovanějších projevů. Dovozce si vybral oblast dobře, dokonce i doména Bandol.cz byla ještě volná, to by se vám u Burgundsko.cz nestalo ;-) Z Bandolu aktuálně dováží sedmero různých producentů, včetně hvězdných jmen jako Domaine du Gros Noré, Domaine Terrebrune či legendární Domaine Tempier. Mně se podařilo dorazit na ochutnávku Château Vannières (web), statku s historií od roku 1547, jehož moderní příběh se ale začal psát v padesátých letech minulého století, kdy jej zakoupila rodina Boisseaux z Burgundska. Dnes hospodaří na 47 hektarech, vinice tvoří 33 hektarů a jde o výsadby ve věku 20 až 60 let vedené v bio režimu. Odrůdově je zásadní samozřejmě Mourvèdre, ale pěstují též Grenache a Cinsault, z bílých odrůd pak Clairette, Bourboulenc, Rolle (aka Vermentino) či Grenache blanc. Vinařství připravuje čtyři vína v apelaci Bandol – bílé, růžové a červené a speciální růžové školené v barrique sudech – a od každé barvy i základní víno pod IGP Mont Caume. A k tomu jedno růžové Côtes de Provence. Krom oné speciální „nadubované“ růžovky jsme ochutnali vše, velké červené navíc ve dvou ročnících.
pondělí 11. dubna 2022
Oranžáda od Omasty z hodnocení v Bílovicích
O víkendu jsem vyrazil do Velkých Bílovic a usedl v komisi hodnotící bílá (a výrazněji macerovaná bílá) pro „autentickou“ sekci tamní výstavy, viz třeba starší zápisek k tématu (kdy jsem naopak hodnotil červená). Jezdím tam rád, na jednom místě se vždy sejde kupa zajímavých vín a mít možnost si je projet naslepo se vždy hodí. I tentokrát to bylo veskrze podnětné. Oproti běžným kategoriím vedle, kde podstatnou část vzorků tvořil aktuální mladičký ročník, jsou zde vyžadovány kousky alespoň tříleté a nejmladší tedy 2019, leckterá vína byla ještě výrazně starší. Tak trochu jako důkaz, že tahle kategorie prostě zrát umí a vína se nerozpadnout do roka a do dne. Kvalita byla dost vysoko a vyloženě mimo kousky téměř žádné, což je hodně pozitivní zjištění. Rozhodně žádná přehlídka těkavek, oxidáz či myšin. Z toho, co jsem ochutnal, a přiznám se ani z přelíznutých favoritů od červené a bublinovo-bílé komise odvedle, pro mne ale zároveň máloco v kategorie vín „výjimečných“. Ovšem kupu jsem si fakt hodně užil a doma bych je rád pil! Navíc teda velmi zajímavá byla skutečnost, že se tam vyskytlo hned několik setů, jedna odrůda z naprosto totožné sklizně ale školená ve třech různých sudech nebo s jiným rozdílem ve zpracování. Že jde o set a „sourozence“ bylo vždy celkem jasně patrné a přemýšlet nad tím, čím se vlastně liší, zábavné.
pátek 8. dubna 2022
Aubert de Villaine končí v DRC, vanilka, opice pijí, Bolgarè a Rueda
Aubert de Villaine, který spoluřídil (společně se zástupcem rodiny Leroy, aktuálně Perrine Fenal) Domaine de la Romanée-Conti nemalých 48 let a byl určitě nejvýraznější tváří tohoto vinařství, nedávno oznámil, že s účinkem od letošního ledna pozici opustil. Nahradil jej jeho synovec Bertrand de Villaine, který v podniku pracuje již od roku 2008. Aubert z DRC ale nemizí úplně, zůstává členem dozorčí rady a poradcem. A v „důchodu“ se také bude nadále věnovat svému vinařství v Bouzeronu, kde dělá (mimo jiné) jedno z určitě nejzajímavějších burgundských Aligoté. Fotka je trochu historický kousek, autorem je Gail Skoff a objevila se v zápiscích Kermita Lynche. Jehož knihu doporučuji kudy chodím :-)
čtvrtek 7. dubna 2022
Vernaccia a Pinot ze San Gimignana od Panizzi
Dostala se mi do rukou, díky dovozci panu Skleničkovi, tři vína od vinařství Panizzi (web) ze San Gimignana, od producenta jehož historie a největší úspěchy jsou spojeny především s odrůdou Vernaccia, ale který dnes připravuje i další zajímavá vína v rámci oblasti a také v Chianti Colli Senesi. Vinice postupně převedli do certifikovaného bio, od ročníku 2020 by tak mělo být komplet jejich téměř osmdesát hektarů a veškerá produkce. Odrůdově jedou v oblasti klasiku, ale zároveň tak trochu experimentují třeba se Sauvignonem blanc nebo Semillonem. A momentálně jsou jedni z mála (nebo možná dokonce jediní, kdo výsledky běžně prodává, už více než dekádu), kteří v San Gimignanu produkují Pinot Nero. Ale o tom na závěr, začneme Vernacciou :-)
středa 6. dubna 2022
Pravý původ frankovky s lahví od Preisingera
Mám rád dobrou frankovku, to už ostatně víte, a užívám si ji v mnoha různých stylech, které dokáže nabídnout. Očividně nejsem sám, celosvětové výsadby stoupají a v posledním sčítání bylo odrůdy přes 17 tisíc hektarů a teď už možná bude spíš k osmnácti. Dominuje Maďarsko s Rakouskem na druhém a Německém třetím místě, ale i my se Slovenskem jsem v první pětce. A najdete ji i v USA, Peru, Austrálii, Japonsku, Kanadě… :-) Taky mám rád (nejen severské) detektivky, poslouchám je jako audioknihy při běhu, a pátrání po původu Frankovky coby odrůdy je docela napínavý případ. Zúčastnil jsem se teď tematického odrůdového semináře, ve kterém vše shrnul José Vouillamoz, přední odborník na DNA profilování odrůd a spoluautor zásadní (byť dnes již ne stoprocentně aktuální) knihy Wine Grapes. A vlastně „vraha“, zde tedy konkrétně matku v křížení, jsme se vlastně stále nedozvěděli s úplnou jistotou! A ani původ jména není úplně stoprocentní, co naděláte, co je v životě vlastně jisté…
