pátek 30. dubna 2021

Quite Kinki Verónica Ortega

Udělal jsem teď trochu větší objednávku ze Španělska a tak budu (opět) víc otravovat tamními víny, samozřejmě proloženo ryzlinky a bublinami a dalšími oblíbenci ;-) Dnes se mrkneme na dvě lahve z Bierza od vinařky jménem Verónica Ortega (web). Už jsem tu o ní psal opakovaně, od posledního zápisku trochu změnila viněty, přidala webové stránky a také nová vína. Ale začneme její už klasikou a vínem řekněme základním a nejpřístupnějším, Quite 2019 (psal jsem o 2018). Dělá ho také nejvíce, dle ročníku okolo 17 tisíc lahví. Na koridě je quite výrazem pro odlákání býka a víno odkazem k jejímu otci, kterým byl opravdu slavný torero z Cádizu. Je to spontánně kvašená ekologicky pěstovaná Mencía ze starých (80+ let) výsadeb v okolí Valtuille, vyzrávaná především ve francouzských kónických dřevěných tancích objemu 55, 35 a 25 hl. Ale také v jejích oblíbených 800l amforách a klasických starších barrique sudech.

Zobraz celý článek →

čtvrtek 29. dubna 2021

Cin cin Cincinnato!

V uplynulých měsících jsem se tu dvakrát zmiňoval o vínech z družstva Cincinnato (web) z oblasti Lazio, zaujalo mne především bílé z odrůdy Bellone, ale řeč byla i odrůdě Nero Buono. Chutnala mi i jejich další vína, třeba z Cesanese, celkově mi přišla kvalita dost vysoko a sympatický i přístup k vinicím, kde se u všech pěstitelů postupně snaží přejít na bio produkci. A taky jsem projevil zájem vyzkoušet Bellone v podobě bublin, která mi přišlo by jim mohla slušet. Dovozce Víno pro Vás mi udělal radost a při dalším nákupu bubliny přihodil (a stejně tak dovezl i několik jejich již bio certifikovaných vín, na ty se třeba mrkneme někdy příště), takže jsem si pořídil a s chutí projel všechny tři varianty.

Zobraz celý článek →

středa 28. dubna 2021

Tři vinařské generace od Matsu

O projektu Matsu (web) skupiny Vintae už jsem tu psal před… devíti lety! V článku je vlastně vše důležité, takže dnes jen ve zkratce. Španělská apelace Toro, podpora vícero menších pěstitelů a snaha udržet velmi staré výsadby, biodynamika, odrůda Tinta de Toro aka Tempranillo, bez živočišných produktů při výrobě. Staré a velmi staré keře, leckdy předfyloxerové a pravokořenné. Nejnápadnější na vínech a vyloženě Instagramu & spol. přátelské jsou viněty s obličeji vinařů – mladíka, zralého muže a starce. Podobně jako u rakouské legendy Gut Oggau, která s tím ale přišla o něco později, jde o výsledek práce designérského studia a na vinětách nejsou skuteční lidé z vinařství, ale spíše „typické charaktery“ symbolizující obsah lahve :-)

Zobraz celý článek →

úterý 27. dubna 2021

O nefortifikovaném sherry s UBE Miraflores

V Andalusii se dějí věci. Teda jako ve všech zajímavých regionech, samozřejmě. Rozjíždí se tam naturálno a objevují noví pozoruhodní producenti. Pokud jde o mé milovanou sherry, tak tam je vývoj přeci jen pozvolnější, ale rozhodně to v oblasti neustrnulo. Opakovaně jsem psal o en rama lahvováních (bez filtrace „přímo ze sudu“), objevují se různé speciální selekce typu ročníkového fino, stále častěji se mluví nejen o způsobu vzniku vína ale i o místě původu hroznů, pozornost se obrací k původním prakticky zapomenutým odrůdám (ještě na začátku 19. století je jich v Andalusii zdokumentováno 119 a v samotném okolí Cádizu 40, nejen vlivem fyloxery nakonec zůstalo prakticky jen Palomino a Pedro Ximenez, ale dnes opět padají jména jako Beba, Cañocazo, Castellano, Mantúo, Melonera, Perruño, Uva Rey či Vigiriega) a v oblasti začínají investovat některé těžké váhy, třeba Peter Sisseck z Dominio de Pingus. Ale hlavně se objevuje čím dál větší množství nefortifikovaných bílých, ať už s decentním vlivem flóru nebo i úplně bez něj, což v kontextu terroirového přístupu ostatně dává více než velký smysl. Ale sherry přeci znamená dolihování a jiný přístup zní trochu jako hereze a popírání tradice…

Zobraz celý článek →

pondělí 26. dubna 2021

Martin Reinfeld a fajn kousky z Burgenlandu

Degustací pomálu a tak holt popíjím doma. Neochutnám toho tolik, ale zase se většině vín věnuji skrze celou či téměř celou láhev a třebas i během několika dní. V průběhu dubna jsem si doma postupně projel průřez Weingut Martin Reinfeld (web) z Schützen am Gebirge, tedy Burgenlandu a jen pár kilometrů od Neziderského jezera. O zařazení do nabídky uvažoval dovozce Víno pro Vás a nakonec do toho šel, myslím že to nebyl špatný nápad. Martin Reinfeld se rozhodl pokračovat v rodinné tradici a v roce 2005 převzal vinice po dědečkovi a zmodernizoval a rozšířil vinařství. Aktuálně obhospodařují 14 ha vinic, vlastních a pronajatých, ze 65 % osazených bílými a ze 35 % modrými odrůdami. Hrozny nenakupují, pracují jen s vlastními, ze kterých ročně připraví zhruba 30 tisíc sedmiček vína (a zbylé prodávají jako sudovku). Vína připravují i v rámci Leithaberg DAC. Ve vinicích bez pesticidů a herbicidů, ale jinak spíš konvence. Už jsem u Rakousko skoro odvykl a téměř získal dojem, že nějak eko je tam skoro každý :-) Sklep nerezy, velké i malé sudy, žádná exotika a složitosti.

Zobraz celý článek →

pátek 23. dubna 2021

Čerstvé Vidličky a nože Milana Nestarce

Ochutnal jsem teď, hezky vedle sebe, Forks and Knives ročníku 2019 ve všech barevných variantách, tři lahve vizuálně nezaměnitelných vín (viněta od francouzské ilustrátorky Justine Saint-Lo, čiré lahve ve kterých vynikne barva moku uvnitř, uzavřené korunkou) Milana Nestarce (web), kterých navíc dělá docela hodně a jsou velmi oblíbená v restauracích po celém světě. Směsi několika odrůd, zrání v neutrálním větším dřevě a nerezu, nečiřeno a nefiltrováno, naturální produkce nic přidáno / nic odebráno a tedy i nesířené (ale teprve teď lahvovali a začínají prodávat 2019 a je to krásně stabilní v otevřené lahvi i druhý den). Ale výsledky naprosto precizní, čisté, bez jakýchkoliv vad a podivností, krásně živá poctivá vína s báječnou energií a v kontextu „chlastacích vín“ špičková. Ale vlastně nabízí o dost víc než jen přímočaré nekomplikované pití, bez problémů se mohou postavit spoustě slavných drahých zahraničních naturálek. Čímž nechci říct, že by byla levná, to tedy zase ne. Ale rozhodně si zaslouží pozornost. V případě zájmu následují poznámky k bílé, růžové i červené variantě :-)

Zobraz celý článek →

čtvrtek 22. dubna 2021

Výtečný suchý Riesling z Trittenheimer Apotheke

Vinařství se jménem Eifel v názvu najdete na Mosele vícero, hlavně v Trittenheimu a okolí. My se dneska mrkneme láhev od Weingut Franz-Josef Eifel, s nezaměnitelným otiskem prstu na vinětě, který mezi Eifely určitě patří mezi špičku. Není to teda jen můj názor, váží si ho a skvěle hodnotí i všechny Německé/Evropské oborové časopisy, vlastně čím dál lépe, a v letošním Vinum Wine Guide Germany jsou v TOP 10 hned čtyři jeho vína ročníku 2019. Všechno různé varianty ryzlinku z polohy Trittenheimer Apotheke, kde má z celkových současných pěti hektarů nejvíce výsadeb (další především v Altärchen), včetně extrémně starých keřů. Naprostá většina je samozřejmě Riesling, ale najde se i nějaký Weißburgunder a Scheurebe. Franz-Josef, čtvrtá generace vinařské rodiny a sám s více než čtyřiceti ročníky za sebou (vinařství vede od roku 1985, ale pracoval již na ročníku 1976), hospodaří na vinících ekologicky, Ecovin certifikováno. Ruční práce, moc jinak to tam stejně nejde, sběr obvykle na několikrát a s velmi pečlivou selekcí hroznů. Ve sklepě vína kvasí v chladnu dlouho a pomalu a spontánně obvykle ve starých sudech (ale nerez taky mají), krom síření bez aditiv a moderních technologických berliček. V lahvích končí klasická moselská nízkoalkoholická a přesto koncentrovaná sladší vína ale i úžasné varianty suché, ročně jich připraví asi 30 tisíc.

Zobraz celý článek →

středa 21. dubna 2021

Výborné klasické Chianti od Nittardi

Pokud vaše vinařství nějakou dobu vlastnil a víno u vás dělal všestranný renesanční umělec Michelangelo Buonarroti, a své víno dokonce dodával jako dar papeži, máte okamžitě postaráno o významnou část marketingu a můžete si být jisti, že to lidi zaujme a vínopsavci nezapomenou zmínit :-) Takže… povinnou vsuvku z dávné minulosti jsem si odbyl a teď jdeme na současnost! Fattoria Nittardi z Castellina in Chianti je zajímavé vinařství s vinohrady ponejvíce v oblasti Chianti Classico. Usedlost měnila po staletí majitele, těmi posledními jsou od roku 1982 frankfurtský vydavatel a galerista Peter Femfert a jeho manželka Stefania Canali, historička z Benátek. Obnovili vinice i sklep a v roce 1999 přidali další usedlost v oblasti Maremma, nedaleko pobřeží, odkud produkují „supertoskánce“ a své jediné bílé. Vzhledem k výše řečenému asi nepřekvapí, že umění u nich hraje velkou roli. Podobně jako u pár dalších producentů, nejznámější je v tomhle určitě Château Mouton Rothschild, jim každý rok vinětu i balicí papír pro víno Casanuova di Nittardi Vigna Doghessa dělá nějaký zajímavý umělec, ve „sbírce“ je třeba Friedensreich Hundertwasser, Günter Grass, Karl Otto Götz, Emilio Tadini či Igor Mitoraj – viz galerie. Vás ale asi víc zajímá co je v lahvích, spíš než na nich :-)

Zobraz celý článek →

úterý 20. dubna 2021

Online degustace Vinařství Vykoukal

Po delší době jsem se zase zúčastnil nějaké on-line degustace, tedy doma před obrazovkou a s deckovými lahvičkami vzorků. Tentokrát ji organizoval vršovický Fajnšmekr a chutnali jsme, přímo s komentářem vinaře, aktuální vína od Vinařství Vykoukal (web). Naposledy jsem o nich trošku víc psal na konci roku 2019 v článku Výborný set vín z Vinařství Vykoukal a předtím více v textu Zdeněk Vykoukal a především slavkovská bílá. Vinařství v posledních letech trochu dosazovalo/přesazovalo vinice a hlavně má svoje polohy v posledním roce přechodného období na bio certifikaci a už to tedy nebude jen „na dobré slovo“. Část hroznů, z bio vinice, stále nakupují. Stylově se vína příliš nezměnila, po pár horkých a suchých letech ale byla přeci jen o něco živější.

Zobraz celý článek →

pondělí 19. dubna 2021

Efektní suchý moselský Riesling od Loersche

Cestuji zatím stále jen prstem po mapě, dnes to bude na Moselu. Dhron Hofberger, Erste Lage ve VDP klasifikaci, je historicky skvěle hodnocená vinice, jejíž jméno ale poněkud upadlo. Jde o větší polohu (84,3 ha), kde se výsledky hodně liší konkrétní částí, dlouhou dobu bylo vidět spíš vína ze snadněji obdělávatelných (= méně strmých), spousta těch prudších byla vlastně opuštěná. Což se naštěstí změnilo. Je tam dost spraše, některé části jsou opravdu velmi kamenité, ale hlavně je to šedivá břidlice s „žílami“ oxidů železa. Skvělé věci odsud dělá Grans-Fassian nebo A.J. Adam. Ta nejlepší místa jsou uprostřed svahu a patří mezi ně i Sängerei, ze které je dnešní víno – Weingut Loersch (web, k vinařství viz starší článek) 2017er Riesling Dhroner Hofberger Sängerei trocken.

Zobraz celý článek →