Třikrát Barbaresco od La Ca' Növa

Po několika letech se na nás trh vrací jeden z tradičních producentů parádního Nebbiola, La Ca' Növa, tentokrát v portfoliu dovozce Víno pro Vás. Rodinný podnik s asi 12 hektary a ročník produkcí okolo 50 tisíc lahví se zaměřuje především na terroirové Barbaresco. Vinařství vládne Pietro Rocca se svými syny, Marco má na starosti (především) sklep a Ivan zase vinice. Přehlasované o v názvu je odkazem na původní piemontský dialekt, ve kterém se (na rozdíl od italštiny) běžně vyskytovalo. Ve vinicích, a vlastní pozemky i ve dvou slavných cru Monteficio a Montestefano, jedou čistě, bez pesticidů a herbicidů, v organickém režimu. I ve sklepě čistě, vína kvasí spontánně (v kónických dřevěných kádích nebo v nerezu) bez kontroly teploty a zrají ve 30hl neutrálních rakouských dubových sudech. Lahvují bez filtrace a jen s decentním zasířením :-)

Zobraz celý článek →

10+ lahví s vykřičníkem od Čech po Gruzii

Projíždím si takhle degustační poznámky z akcí v poslední době a je mi jasné, že samostatných reportů asi moc nezvládnu. Ale u pár vín mám výrazné vykřičníky, což značí, že mne obzvláště zaujala a chci se jim znovu věnovat později. Problém některých z nich, pro účely článku rozhodně, je popis ve stylu "skvělý, balanc, mňam" :-) Přesto jsem se rozhodl, že sadu vykřičníkových vín tu sem dnes sepíšu. Jen pro případ, že se s nimi někde setkáte a budete váhat, zda ochutnat. A vlastně i coby připomínku pro sebe.

Zobraz celý článek →

Tio Pepe Fino En Rama 2018

V dubnu jsem se tu zmiňoval, že sherry producent Gonzalez Byass pouští na trh již devátou edici svého Fino Tio Pepe v neupravované En Rama (viz starší text) variantě. Podobné zprávy sem dávám hlavně kvůli těm několika málo nadšencům, pro které dávají smysl a mohou je postrčit si víno pořídit dříve, než se definitivně vyprodá. Dnešní zápisek je pak mou pravidelnou snahou přivést k sherry více lidí :-) Tio Pepe Fino En Rama 2018 jsem zakoupil napřímo ve Španělsku, sem se bohužel nevozí. Nemám to nikomu za zlé, je mi jasné, že to ekonomicky asi nedává smysl (tuplem u vína, které se typicky projevuje úplně nejlépe prvních několik měsíců a není myšleno k dlouhodobé archivaci). Každopádně o Tio Pepe i vinařství jsem tu měl myslím vyčerpávající detaily. Tato verze se od běžné liší v několika důležitých bodech.

Zobraz celý článek →

Krupobití, deště a dvakrát výborné bubliny

Sleduji zprávy z vinařský oblastí Bordeaux a Champagne, kde uplynulých několik dní přineslo ne zrovna příznivé počasí. Fotografie (v titulce od Bertranda Gautherota alias vinařství Vouette et Sorbée) a videa mluví za vše a na vinice, zdevastované a očesané dohola silným krupobitím, není zrovna pěkný pohled. Několikacentimetrové kroupy v množství větším než malém následovala série dešťů, podobně silné nejsou v Champagne zrovna obvyklé. Opět nic moc pohled. V Bordeaux šlo hlavně o oblasti Bourg a Blaye a částečně Haut Médoc, kde především u prvních dvou jmenovaných jsou zhruba tři tisíce hektarů v podstatě definitivně „sklizené“. V Champagne největší škody hlásí jih, už bohužel „tradičně“ Côte des Bar, tam je pár míst také naprosto zdevastovaných. Přitom letos to zatím vypadalo dost nadějně, část Champagne se sice potýkala s pořádnými povodněmi (a některá místa jsou zatopená teď, ovšem je to problém spíš pro sklepy než révu), ale naštěstí nebyl problém s mrazy jako v předchozích letech. Na žal odhrnu dvoje degustační poznámky k bublinám…

Zobraz celý článek →

Bílý a červený brouk od Zdeňka Omasty

Otevřel jsem teď několik lahví od Zdeňka Omasty z Dolních Bojanovic a s chutí je vypil, co nejdříve bych měl jeho nabídku prozkoumat nějak systematicky a napsat něco víc :-) Každopádně důležité je, že ve vinicích i sklepě by vše mělo probíhat čistě, většina vín vidí nějaké (starší) dřevo a tak. Dneska alespoň dvě vína, která mne zatím zaujala nejvíce. A to nejen různými variacemi na broučí viněty, které jsou společné pro všechna vína. Veltlínské zelené 2016 má trochu tmavší citronovou barvu. Výraznější, hlubší vůně, krémovost, florální tóny a něco bílého pepře. Suché, středně plné, dost fajn kyseliny ale kulatější a vybalancované, sympatické, strukturované, pocitově jemně macerované s decentní nahořklostí ke konci, delší. Příjemné a dost zajímavé víno, u kterého mne bavilo si hrát s každou sklenkou.

Zobraz celý článek →

Výborné cuvée ze Somló

Mám rozepsaných hned několik článků, hlavně reporty z degustací, ale vzhledem k aktuálním povinnostem se nemohu dokopat k dopsání. To je z toho, že všichni nechávají a "řeší" (ukázkový Potěmkin, pokud mohu soudit) GDPR na poslední chvíli :) Přejel jsem dětmi a notebookem do rodného kraje a řekl si, že dneska se na blog prostě vykašlu, mimo jiné kvůli zapomenutému zdroji a nutnosti šetřit baterku pro případ nějakých katastrof v práci. Jenže pak jsem otevřel Kőfejtő Cuvée 2016 pojal touhu podělit se o názor :-)

Zobraz celý článek →

Svatební Pol Roger, nové bílé od DRC, vinná kryptoměna, Bordeaux Cru Artisans

Zásadní událostí uplynulých dní byla samozřejmě jedna malá svatba ve Velké Británii :-) A logicky mnohé zajímalo, co se tam jedlo a pilo. Informací je méně než bych čekal, vzhledem k té obří marketingové mašinérii co se jinak rozjela. A jisté tak jsou jen bubliny, což je mimochodem něco, na co si šlo před svatbou vsadit – jestli budou z UK, klasické Champagne nebo tak. Asi nejmíň jste mohli vyhrát, pokud jste si vsadili, že hlavní roli bude hrát Pol Roger. Ten to skutečně byl, jejich základní neročníkové Brut Réserve. V tichých se spekulovalo o nějakém z kalifornských vín (hlavně Flowers Vineyards & Winery Pinot Noir ze Sonomy), které má nevěsta v oblibě, ale potvrzeno nebylo. Stejně jako je nejistý další z jejích oblíbenců, supertoskánec Tignanello. Na afterparty se pilo také pivo, ležák Bohemia z nového londýnského pivovaru Two Tribes. Mimochodem pokud jde o Champagne, tak UK je jejich s přehledem nejdůležitější trh, byť pokles prodejů (ve prospěch prosecca, světe div se) je zřetelný. Oborová organizace CIVC ovšem vinaře varovala, že po Brexitu mohou očekávat pokračování propadu. A bylo by dobré stabilizovat si další trhy. Co nevypijí šetřící Britové, toho se budeme muset ujmout my… :-)

Zobraz celý článek →

3x nečekaně skvělý Bobal od Bodegas Ponce

Odrůda Bobal rozhodně nepatří mezi nějaké světové superstar. Najdete ji prakticky jen ve Španělsku, kde je pravda na více než 60 tisíci hektarech a druhá nejčastější červená odrůda. Ještě před dvaceti lety to ovšem bylo přes sto tisíc hektarů, pozici a výsadby si tak vyměnila s raketově stoupajícím Tempranillem (a kupa starých keřů padla za oběť též mezinárodním odrůdám jako Cabernet Sauvignon). Bobal výtečně snáší suché a teplé počasí, stále si při něm zachovává dobré kyseliny a výraznou barvu, a snadno a hodně plodí, což ho předurčilo pro víno do levných směsek a vín prodávaných ve velkém, prostě opravdovou kvalitu si s ním spojit nešlo. To se, v rukou nadaných a determinovaných vinařů, v posledních letech ovšem změnilo. A charakterních vín, jak červených tak výtečných růžových, z této relativně obskurní (i přes výsadby na ploše trojnásobku všech vinic v ČR, svět je někdy krutý…) odrůdy tak najdete čím dál více. Především pak v oblasti na západ od Valencie, ve vyšší nadmořské výšce apelací Utiel-Requena (odkud podle všeho pochází) či Manchuela. Mezi vůbec nejlepší představitele patří vína od Bodega Mustiguillo, Finca Sandoval a v posledních letech až neuvěřitelně dobře hodnocená (i proto body uvedu) vína z Bodegas Ponce. No a právě jejich produkci z oblasti Manchuela se dnes podíváme.

Zobraz celý článek →

17x Cava od čtyřech různých vinařství

Před dvěma týdny uspořádal dovozce Alifea veřejnou ochutnávku cavy, která probíhala naslepo a měla za účel potvrdit si výběr k dovozu, případně rozhodnutí upravit. Jeli jsme ve čtyřech setech, s odhalením vín po každém z nich, od základů po gran reservy a nakonec růžové bubliny. Předem jsme neznali seznam vzorků ani producenty, o to bylo vše zajímavější. I přes intenzivní přechutnávání cavy v posledních době jsem měl trochu napita vína jen jediného z prezentovaných vinařství, ale ten zrovna patří mezi mé oblíbence a vína jsem si i naslepo v téměř všech případech poznal. V průběhu se u některých vzorků opakovaně rozběhlo téma, zda při hlasování o favoritech dát přednost „typickému projevu“ nebo hlasovat pro víno, které mi chutná třeba víc, ale úplně obvykle nepůsobí. Myslím, že k jednotnému přístupu tam nedošlo :-)

Zobraz celý článek →

Nabušené červené Španělsko, sladká perlivá Itálie a zajímavé Portugalsko

Jak bonus k nějaké větší objednávce španělských vín jsem dostal Selección Especial 2013 z vinařství Abadia Retuerta (web), původem ve vinicích u Sardon de Duero a zatříděno jako Vino de la Tierra de Castilla y León. Na lahvích se furt ještě chlubí titulem nejlepšího červeného světa na londýnské International Wine Challenge pro ročník 2001, ale obecně i s posledními ročníky dostávají obvykle 92-94 bodů. Je to primárně Tempranillo, selekce hroznů ze všech jejich poloh, s podílem odrůdy Cabernet Sauvignon, trochy Syrahu a snad i malinko odrůd Merlot a Petit Verdot. Přes rok ve francouzských a amerických barrique sudech. Tmavá barva, fialový tón. Ovocně zralé, sladší výrazné aroma, teplejší tmavé ovoce, černý rybíz, lesní ovoce, kořenitá linka, lékořice, výraznější projev toastovaného dřeva, trochu vlezlejší. Suché, plnější, výrazné, fajn kyseliny, opět tmavá ovocnost, cassis, pěkné sladší tříslo, čokoláda, dlouhé. Dělají toho hodně, je předvídatelné a tak nějak… zaměnitelně nudné :-) Zároveň archetyp „komerčního úspěšného červeného“, ještě stále.

Zobraz celý článek →