Dnes odhrnu poznámky ke čtyřem vínům, na které jsem se dost těšil, ale žádné z nich bohužel nezanechalo nějak zásadní zážitek. A začnu v mé oblíbené Grébovce, o které tu píšu pravidelně, naposledy v článku o jejich Rulandském modrém (které už je i v lahvi, pro zájemce), protože to je skutečný vinný sklep nejblíže mému bydlišti. I letos jsem vyrazil na jejich Svatomikulášské, nefiltrovaná mladá vína komplikovaného ročníku 2010. Müller Thurgau má decentně ovocité aroma s výraznější muškátovou linkou, je trochu zaprděné (vymíchávání pomáhá), zemitější ve vůni i chuti, velmi lehké až trochu řídké, ale čisté, svěží s výraznou kyselinou, dobře pitelné. O moc víc jsem nečekal (byť za 110,- Kč u nich šlo koupit i lepší vína). Obyčejné jednoduché mladé, ale alespoň působí jako z hroznů, což rozhodně nešlo říct o některých umělohmotných Svatomartinských. Mladý Dornfelder se prezentuje hlubší barvou do fialové, aroma je mladé a živé, ovšem s naprostou a nepříjemnou dominancí vůně kvasícího zelí, nejspíše nezvládnuté malolaktické fermentace. V chuti suché, se slušnou ale ne nějak divokou kyselinou, hodně jednoduché a v kombinaci s vůni nelákající k pití. To je mi fakt líto, uvidíme jak bude vypadat ve finální verzi, pokud nešlo na mlaďocha všechno hrozno této odrůdy.
Je to něco přes rok, co jsem tu psal o ochutnávce mladého vinařství Vinaart. Tenkrát jsem si z akce odnesl pár lahví Zweigeltrebe a především Rulandské modré klaret 2008 v pozdním sběru, u kterého mne fakt zajímalo, jak se bude vyvíjet. Došlo na něj před pár dny. Bílá bordó láhev, korek lisovaný z drti s potiskem. Barva vína hlubší, zlatavo-meruňková. Slušná krémovitá ovocitá vůně, zemitější, jednodušší ale příjemná. Suché v chuti, kulatější, opět trocha zemitosti a na bílé netypické ovocitosti spíše směrem k rosé (jahody), kyseliny, čisté a dobře pitelné. Bezproblémové, ale čekal jsem lepší vývoj a vlastně ta kvasná živá podoba mladého vína mi seděla i o kus víc.
A na závěr odskok k našim nejbližším sousedům. K produkci ze Slovenska se nedostávám příliš často a pokud ano, tak mám spíše štěstí na zajímavé objevy vinných nadšenců či úžasné prezentace, v obchodech je naslepo vůbec nekupuji. Ale občas něco dostanu jako dárek, nejčastěji od tchána, což byl případ nedávného retro pinotu z Château Topoľčianky a také dnešního Neronetu 2008 (řada Château noir, dle vinařství „Výber akostných vín prevažne menej známych a rozšírených odrôd. Moderné vína, ktoré dopĺňajú slovenskú klasiku a ponúkajú nové chute a arómy.“) od stejného producenta, Vinárske závody Topoľčianky, původem v nitrianské oblasti. U vína mne trochu znervózňoval dodatečně vyražený alkohol a číslo šarže na vinětě ke konkrétnímu ročníku, obvykle známka velké produkce s variabilní kvalitou, ale zase to vypadalo nadějně díky nálepce ze zařazení do Národného salonu vín 2009. Zkosená vyšší láhev, tenká kovová záklopa a plastový špunt. Velmi temná fialová barva, naprosto neprůhledná, ale samotné víno při zatočení působí trochu řidším dojmem. Aromatika výrazná ovocitá, temná, kořenitost, borůvka, ale zároveň i trochu nečistá brambora. Spíše jednoduché, obyčejné. V chuti suché, tenčí, slušná kyselina, poměrně jednoduché a bezproblémově pitelné, kratší normální spotřební víno. Časem v aromatice trochu připomene běžný domácí Cabernet Moravia. OK víno do supermarketu, ale Top 100 Slovenska spíše omylem. A možná jsem slepý, ale při zkoumání webu salónu to víno ani nevidím, ze stejné řady je tam jen Alibernet… (doplněno: Salón má bordel na webu, víno se do něj opravdu dostalo)
