čtvrtek 20. března 2014

Inspirace pro španělské restaurace

pastikaJsem dalek toho, abych v realitě ČR někomu navrhoval nevratně investovat spoustu peněz do specializovaného sherry baru. To by prostě nemělo smysl. Ale říkám si, že nějak slušný restaurant se španělskými sklony by mohl zařadit degustační program podobně, jako ho nabízí londýnský bar Pepito (web). Ten je vlastně samostatně fungující součástí restaurace Camino, hned naproti ní u nádraží King’s Cross. A zaměřuje se výrazně na sherry a to i v degustačních setech s jídlem. Můžete si prostě dát degustační dávku tří různých fino, amontillado, oloroso, palo cortado a tak, k tomu dostanete odpovídající chuťovku. A nebo můžete zvolit „informační dálnici“, program autopista, osm různých stylů sherry s osmi jídly k tomu. Pokud vás tohle nepřesvědčí o diversitě nápoje a alespoň jeden z projevů nezaujme, tak už je to asi navždy s jakýmkoliv vaším vztahem k vínům Jerezu ztraceno :o)

pepitopepito_1

gildasNa následujících (někdy poněkud rozmlžených) fotkách můžete vidět, jak to celé zhruba vypadalo. Vybraná vína jsem docela znal, o naprosté většině už tu nejméně jednou psal a odkáži vás tak na starší zápisky, ale takhle s jídlem je to přeci jen o něčem jiném. Klasická známá Bodegas Hidalgo Manzanilla La Gitana byla párována s opečeným chlebem s rajčaty, trochou česneku a olivového oleje. Gitana mi přijde, že v posledních dvou letech jakoby trochu změnila styl a posunula se více k projevu „normální bílé víno“ a jsou i dost rozdíly mezi lahvemi. Druhým vínem byla opět Manzanilla od stejného producenta, ale uleželá výtečná komplexní Pasada Pastrana, k tomu jako jídlo gildas – slané ančovičky, olivy, nakládané chili, rajče. Jako třetí Fino Puerto de Santa María od Lustau, s flórem o trochu méně výrazným než si pamatuji ale stále výtečné, a k tomu jako jídlo parádní escalivada, grilované papriky, lilky a cibule.

chleba-rajceescalivada

chorizoPrvním krokem do již oxidativního projevu je González Byass Amontillado Viña AB párované s paštikou z kachních jater a želé z amontillada. Mňam oboje! U vinařství González Byass zůstaneme i s Oloroso Seco Alfonso, což je víno, které mne napoprvé doma zas tolik neuchvátilo, ale postupně jsem se k jeho relativní jemnosti/lehkosti propil, tady mi navíc přišlo aromatičtější a bohatší. Musím otevřít doma, mám něco skladem, a více prozkoumat. Kombinováno s „králem choriza“ typickým pro Andalusii, morcón se jmenuje.

tatarakPalo Cortado Antique vinařství Fernando de Castilla je nádherná aromatická záležitost, bohatá a komplexní, zde párováno s porcí mírně zauzeného tataráku dle všeho dochuceného trochu pomerančem, k tomu bramborové lupínky. Dobrovolně přiznávám, že v kombinaci s odpolední pivní túrou už jsem toho měl plné kecky a rozpitá vína se mi na stole začínala trochu kupit :-) Ale ještě trocha sladkého mne čekala a tak jsem musel sebrat poslední síly…

Nectar-PXOloroso Dulce East India od Lustau je taky fantastická věc, připravená trochu ve stylu madeiry a i ambaláž tomu odpovídá, servírují k tomu Torta de la Serena, sýr z nepasterizovaného ovčího sýra, vlašáky, sušené jahody. A něco opravdu sladkého na úplný závěr, Pedro Ximénez Nectar od González Byass. O tom jsem ještě nepsal, ale je to klasika stylu, temné a hutné, karamel a rozinky a jitrocelový sirup proti kašli, do toho ořechy, koření, káva, taková obluda extrémně sladká, ale hebká a efektní. Na stole jako párování čokoládový krém a karamel a pak už se jen odvalit do hotelu a doufat, že mne nenajdou někde za rohem u nádraží s hyperglykemickým záchvatem :-)

pepito-syr

Doufám, že příště nebudu v Londýně sám, a na podobnou zábavu vyrazím s někým dalším. Ale kdyby náhodou chtěl nějaký restaurant tady v ČR opravdu alespoň malé sherry & tapas menu do nabídky zařadit, tak budu nadšen a jakkoliv moc rád vypomohu.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails