středa 22. června 2011

Čtyři sherry (nejen) na léto

wellington_union_jackMožná se divíte titulní fotce, ale má hluboký smysl! Sherry je, ač samozřejmě pochází ze Španělska, osudově spjata především s Anglií. Do dnešního zápisku jsem vybral čtyři lahve, které bezvadně zafungují nejen v letních horkých dnech, ale i kdyby náhodou lilo a bylo opravdu hnusně. No po pravdě se budou skvěle pít i v zimě. Nebo kdykoliv jindy. Už jsem s tím otravný a neustále se opakuji, ale považuji sherry za jeden z nejpodceňovanějších typů vína. Což má tu výhodu, že ceny jsou takové jaké jsou – obvykle skvělé! Až se jednou dostane do módy, tak budu trpět :o) Nejsem sám, kdo se ji snaží propagovat seč jen může. Třeba Paul Grieco, člověk zodpovědný za víno v jedněch z top vinných barů/restaurací v USA (Terroir a Hearth) ji každý den od čtyř do šesti dává zadarmo, jen aby ji mezi lidi dostal! (Ale tenhle týpek je vůbec šílený, pro oslavu měsíce ryzlinku nahradil všechna vína co rozlévají po sklenkách právě ryzlinkem). Ale nepomáhá to. Sherry se stále slušně drží ve své domovině a pár tradičních odbytištích, ale jinde po ní, specielně po klasických suchých variantách, ani pes neštěkne. Udělejte s tím něco, lidi! :o)

manzanilla_la_gitanaBodegas Hidalgo La Gitana Manzanilla
O téhle záležitosti jsem psal už několikrát, jedná se o jednu z nejpopulárnějších značek na trhu ve Španělsku a pravidelně sbírá na soutěžích ocenění jak pro top manzanillu (lehký suchý styl, v podstatě totéž co klasické fino, jen z okolí přístavu Sanlúcar de Barrameda a vyzrávané u moře) tak i jeden z nejlepších poměrů ceny a kvality u vína obecně. Bledá barva, příjemná výrazná vůně, rozumně oxidativní a do zelených jablek, heřmánek, mořská slanost, svěží, slinosbíhavé. Suché, čerstvé, šťavnatost, delší oříškové doznívání, poměrně výrazné, skvěle pitelné, hodně příjemné a překvapivě vrstevnaté. Ideální k pití jen tak v létě nebo ke kusu jednoduše upravené ryby, jen pozor na alkohol, těch 15% není ze začátku skoro znát a pak vás sejme. Vzal jsem láhev na ochutnání do parku k degustaci veltlínů a domů přišel se skoro prázdnou. Skvělé pití. Láhev jsem kupoval v přepočtu za 170,- a to je v podstatě dokonalá cena, když si uvědomíte úskalí výroby. Kdyby se pár lidí domluvilo, jsem pro nějakou větší objednávku ze zahraničí.

la_ina_finoLa Ina Fino
Jedna z nejtradičnějších značek fino, před pár lety ji převzal můj asi nejoblíbenější producent sherry, Emilio Lustau. Výrazná vůně, květiny, zelené jablko, slinosbíhavost, kamenitá mineralita, kvasnice a pytlík solených mandlí. Suché, výrazné, zaplní celou pusu, svíravé, dlouhé mandlové doznívání, bezva kyseliny. Hodně slušné fino, byť ta manzanilla mi přišla elegantnější. Taky to chce všechna tahle vína mít čerstvá, do roku (ideální 3 – 6 měsíců) od lahvování, to jsou nejlepší. Pak se mohou začít poměrně rychle posunovat mimo, obvykle stále nejsou špatná, ale už to není ono. Cena 190,- Kč.

lustau_puerto_fino_reservaEmilio Lustau Puerto Fino Solera Reserva
Klasické fino původem v Puerto de Santa María (postaveno na vlastních solerách vinařství, ale nabízejí i speciální almacenistas lahvování menších producentů, musím zkusit!), nejen poměrem k ceně (i okolo 300,- Kč za sedmičku) jedno z nejlepších fino co jsem kdy pil. Takovým mořským slanějším štychem připomíná vlastně spíš manzanillu, je to hodně minerální, vápenité, trochu štiplavé, efektní, velmi komplexní. Taky to pod vrstvou flóru zůstává dvakrát tak dlouho co typické fino. Tak nějak jsem z toho měl oproti běžné fino sherry pocit, jako když se opravdu povede nějaká tradiční rocková/metalová/popová skladba v podání symfonického orchestru. Obvykle to tak nějak nedává smysl, pokud neznáte originál, ale někdy je prostě úžasné. V hlavě mi při tom zněla geniální aranž Teacher/Bungle in the Jungle/Rainbow Blues/Locomotive Breath od Jethro Tull v podání The London Symphony Orchestra. Pil jsem Puerto Fino velkou sklenici společně v kombinaci s křupavými obalovanými smaženými malými chobotničkami ze španělské restaurace Barrafina na Taste of London (Prague food festivale a domácí restaurace učte se, podnik rovnou servíruje ideální vinné kombo…) a byl v sedmém nebi. Jak jsem odposlechl od některého z tamních rodilých mluvčích a plně souhlasím: „Fucking amazing!“.

lustau_pata_de_gallinaEmilio Lustau Almacenistas „Pata de Gallina“ Oloroso
Staré víno z řady Almacenistas (vysvětlení pojmu třeba ve starším článku), pochází z malé solery o 38 sudech (proto 1/38 na vinětě) ze sklepů, které jako koníčka provozuje Juan García Jarana, populární prodejce hlavně japonských motorek v Jerezu :o) Různé vybrané speciality pro něj lahvuje a prodává Emilio Lustau, jeden z mála producentů, kteří takto jasně prezentují jednotlivé malé sklepy a dodavatele a nejen své jméno. Lahvování pro Berry Bros & Rudd. Tmavá mahagonová barva. Sladká, efektní, bohatá vůně. Představte si dokonalý britský sladký vánoční puding s tak čtyřmi různými destiláty a pěti druhy oříšků (kdo nezná, ať před vánoci zaskočí do Marks & Spencer, pár fajn exemplářů tam obykle mají). Docela znát je vyšší alkohol, ale nijak neruší, zapadá do celku. V chuti dokonale prachově suché. Ořechy. Svíravost, dřevo, úžasné dlouhé teplejší doznívání s dotykem sladkosti, mineralita. Sušené ovoce, hořká čokoláda (taková ta 90% a více kakaa). Tohle musí zbořit i lidi, co sherry neznají nebo nemusí, velké víno se vším všudy! Tedy už spíš pití k večerní meditaci než na letní zahradu. Taky je o kus dražší, 250 – 300,- Kč za poloviční (0.375l) láhev. Ale takhle komplexní záležitost za podobné prachy jinde než v Jerezu téměř neseženu.

Sherry články tu na webu: Od Fino po Oloroso – dvanáct podob sherry | Sherry suchá nepochopená i sladce omamná | Dvanáct destilátem posílených vín | Chuť na skleničku sherry

Komentáře používají Disqus