Jako každý rok touhle dobou sbírám modřiny, škrábance, kousance, štípance a další zranění v lese kousek od Šumavy. Spíme v týpí (nebo chcete-li tee-pee, stále nevím, co psát spíš), vaříme na starých zrezlých kamnech prostá jídla (předvčírem to byla svíčková) a vůbec se máme dobře. I letos jsem sebou přitáhl pár bag-in-box vín na popíjení a k tomu i dvě lahve, další mám v úmyslu získat z místních zdrojů. Prostě zkusit pít dobré věci bez luxusu nabídky Prahy. Mám obavu, že to bude nadlidský úkol, ale třeba mne COOP a květinářství překvapí. Preventivně jsem sebou vezl jeden můj oblíbený ryzlink a žena cestou ulovila Cabernet Moravia 2007 od Abrlových…
Tu morávku znám, měl jsem jí několik lahví a strašně moc mne bavila, zmiňoval jsem se ale jen v článku o pálavské potulce. Poměrně tmavá barva, ale nic hustého, skrz je vidět bez problémů. Příjemně sladce ovocité ve vůni, trochu švestky a tak podobně. Suché, zralé šťavnaté ovoce v chuti, spíše lehké, vyšší kyselina, úplně bez tříslovin, harmonické a skvěle pitelné. Pamatoval jsem si to víno „světlejší“, tady šlo ovoce spíše do tmavého a zralé, až lehce nakvašené, podoby. Každopádně moc fajn pití. Bio víno večer u potoka mezi stromy, pohoda. Jen je třeba dávat si pozor na můry a jiné potvory, mají tendenci nalétávat ke světlu a ve víně se topit, nechutnají dobře. A přes den se ve víně koupe zase jiný hmyz, loni jsem se takhle napil vosy a byl to bolestivý a opuchlý zážitek…
Na ryzlink, Maidenburg 2006 z Reistenu, jeden z mých vůbec nejoblíbenějších domácích rýňáků posledního roku, už nedošlo. Stejně jako před pár lety přišla letní bouře a přívalový déšť, který zvedl hladinu klidného potoka a udělal z něj malou řeku (na fotce výše už je voda značně opadlá, lépe je to vidět na starším záběru), která smetla vše nepřipevněné poblíž břehu. Tedy i můj ryzlink, ale také mléka, sýry, nějaké to pivo a bohužel i dva jen lehce upité desetilitrové bag-in-boxy s bílým a červeným. Nepříjemná ztráta. Druhý den jsme prošli několik stovek metrů toku a část zásob se nám podařilo najít zakleslé do stromů či vyplavené na louce, většina zmizela nenávratně. Vína v pružných pytlích možná doplují až do Strakonic, jestli tam někdo bydlí, hlídkujte u mostu :o)
Každopádně jsem je alespoň stihnul ochutnat. Už loni jsem tu psal o červeném a roséčku z družstva Cellier de Marrenon, tentokrát měl k dispozici i jejich bílé Vin de Pays de Vaucluse ze 70% odrůdy Roussanne doplněné 30% odrůdy Bourboulenc. Víno je to spíše bledé, ale aromaticky svěží, trochu citrusů, trochu muškátového charakteru, při vyšší teplotě táhne do umělých „candy“ tónů. V chuti lehčího stylu, dost kyselin, čisté, vyvážené a opravdu výborně pitelné. Jednoduchá a dobře zvládnutá záležitost na nějakou větší zahradní akci a zajímavá ukázka technologického vína, které může být vlastně cokoliv odkudkoliv, nechtěl bych to mít někde naslepo.
V týdnech následujících tu čekejte (pokud technika nezazlobí) dva větší předpřipravené reporty z moc zajímavých degustací a při troše štěstí i vinné poznámky ze vzorků ulovených v místních prodejnách. Loni jsem měl s jedním ryzlinkem fakt štěstí, třeba se po povodni smůla vyčerpala a i letos narazím na povedené víno. Tak mi držte palce a příjemné léto přeji…
Táborové zápisky z let minulých: Relaxuji na Šumavě… s bag-in-box víny | Připravujeme hlemýždě – dějství první | Šnečí i vinný neúspěch | Domácí klobásky, Cuvée 6T a podzim … (fotky z táborového pečení buchet atp.) | Mizím do luhů a hájů Šumavy… | Třicetilitrový dopis z tábora | Nejen ryzlink v přírodě
