čtvrtek 10. července 2008

Připravujeme hlemýždě – dějství první

Šnečci. Někomu přijde jíst je odporné, jiní si je nemohou vynachválit. Mně nepřijdou o nic nechutnější než různé potvory z moře (= vůbec) a proto jak mám možnost je někde ochutnat, jdu do toho. Nejvíc mne dostala jejich malá varianta na Maltě, vařená v chili omáčce a vydloubávaná párátkem. A za pár korun! Ale ceny běžných velkých hlemýžďů (Escargot na jídelníčcích ve Francii) už jsou i v našich končinách úplně normální, ostatně se odsud vyvážejí do Francie mnoho let. A dokonce tu máme světový unikát (nebo alespoň prvenství), připravují se tu šnečí játra! (Snailex Plus, to jméno firmy mne vždycky rozesměje) :o)

Už mnohokrát jsme uvažovali o tom, že si nějaké šnečky připravíme i doma. Ale nikdy na to nedošlo. Ono vyrazit po ránu a dešti sbírat uliťáky k vinicím v Gröbovce (což je náš nejbližší park) není úplně lákavá představa. Ale teď dlíme u Šumavy a hlemýžďů se okolo tee-pee prohánějí hromady. To už nešlo vydržet! Dnes bude zpracována první várka, hezky v přírodních podmínkách. Tak pak dáme vědět, samozřejmě s dostatkem fotografií, jak to celé dopadlo. Jen nevím, s jakým vínem to snoubit. Pokusím se v potoce něco nachladit :o) A pro ukrácení čekání na výsledek našeho pokusu skvělé pětiminutové video, jak s hlemýždi ze zahrádky naložil Gordon Ramsay…



P.S. Fotka hlemýždě zatím není moje, ale převzata z této stránky wikipedie. V době publikování zápisku se po nuceném dočasném návratu do pracovního procesu už zase řítím zpět na tábořiště a slizáky pečlivě nafotím :o)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails