Otevřel jsem další ze sbírky / průřezu produkcí od Weingut von Winning (web) z Deidesheimu, další Erste Lage a tentokrát to byl Riesling Rupperstberger Reiterpfad 2020. Jde o dalších ze skvělých poloh v oblasti Pfalz, u Rupperstbergu na úpatí pohoří Haardt, poloha výrazně vápenitá v kombinaci s pískem a pískovcem různých barev. Dost zajímavá a velmi charakterní vína odtud dělá třeba Acham-Magin nebo Christmann. Poprvé byla zmíněna už v roce 1673 jako Rutterpfad, jméno dost možná vychází z cest či jejich křižovatky, kterou zde měly roty římských vojsk. Poloha je to dost velká a kvalita se v jejím rámci liší, nejlepších části mají potenciál dávat jedna z nejlepších vín oblasti na úroveň Großes Gewächs, ale většina samozřejmě. Von Winning disponuje vinicemi v různých částech, ty „slabší“ upotřebí ve vesnických vínech a směsích, top hrozny jdou do tohoto Erste Lage. Z jedné z nejzajímavějších částí také dělají pozoruhodný Pinot Noir. Ryzlink kompletně připravují, včetně kvašení, v dubových sudech jednou a více použitých a nechávají rok ležet na jemných kalech. Láhev těžší pistole, kovová záklopka a celokorek. Spíše světlejší citronová barva. Tohle víno je praktickou ukázkou uměřenosti a elegance. Mladistvá, zajímavá, jemnější florálně-žlutě ovocně-krémová vůně s dotykem kořenitosti, až lehce exotické ovoce ale nic expresivního. Suché, velmi pěkná kyselina a decentní ohlazujícídotyk cukru, středně plné, jemné ale postupem času se hlásí o slovo citrusová svěžest a křídová mineralita, slušně dlouhé, dokonale vyvážené. Tak nějak… správné. Na první dojem jasně špičkové bílé, které se nesnaží nějak vnucovat, ale prostě to v něm vidíte. U nás stojí pětikilo, vozí WineGeek.
středa 31. srpna 2022
Riesling z Pfalze a fajn Charta z Rheingau
úterý 30. srpna 2022
Dvě šumivá vína ze Sussexu
Postupně jsem se propil degustačními sety několika moravských a slovenských vinařství (Dog in Dock, Mühlberger, Jurečka, Vilavin, Zlatý roh…) a nějak se z toho snažím zpracovat výstupy na blog. Snad se mnou budou mít ještě trpělivost, když se dneska budu věnovat… anglickým bublinám :-) Mám je rád a velkou budoucnost jsem jim věštil už více než před dekádou, měl jsem tu zápisky ze srovnávacích degustací i o jednotlivých lahvích. Mezi značky nejznámější a nejslavnější určitě patří Nyetimber (web) ze Sussexu, nově dokonce mají pro své bubliny apelaci (PDO Sussex Sparkling Wine, psal jsem). Jejich portfolio se postupně proměnilo a dnes už evokuje klasické šampaňské domy – přes vstupní suché neročníkové („víceročníkové“, zní to lépe a spousta vinařství na tom teď trvá) bílé a růžové a demi-sec (nějak se teď vrací) k ročníkovému dlouho na kalech vyzrávanému Blanc de Blancs, specifickému vínu z jediné vinice Tillington a také prestižním cuvée opět v bílé a růžové a naceněných na úrovní špiček z Champagne. Já otevřel vlajkovou loď v podobě základu Classic Cuvee Brut (dříve bývalo ročníkové, poslední byl 2010). Podobně jako jiní kvalitní producenti uvádějí na lahvi kód, díky kterému si můžete o své lahvi zjistit spoustu detailů, aniž by „mátli“ běžného zákazníka několika různými datumy a dalšími technikáliemi přímo na vinětě.
pondělí 29. srpna 2022
Dvakrát Riesling ze střední Mosely
Plnil jsem kalendář aktuálními ochutnávkami (pište pokud něco pořádáte či o zajímavé degustaci víte!) a narazil také na vinařství Weingut Bastgen (web) z Monzelu, s většinou vinic okolo obce Kesten, střední Mosela. Necelých pět hektarů, z většiny Riesling (ale experimentují třeba s odolnými jurskými červenými hybridy) a starší keře na terasách strmých břidlicových svahů, už přes deset let v certifikovaném bio a také členy Bernkasteler Ring. A čistě jedou i ve sklepě. Rozepíšu se o nich určitě víc časem, degustace mi vlastně jen připomněla, že jsem od nich nedávno měl jedno víno. Nešlo, jak je u mne obvyklé při oťukávání producenta, o jejich základ, ale naopak o vrcholné suché přivezené návštěvou. Konkrétně mladý Kestener Paulinshofberger Riesling Trocken Grosses Gewächs 2019. Jde o jejich top selekci z vinice, kvasí spontánně a dlouho do jara, školeno v tradičních foudres. Paulinshofberg je jakési východní prodloužení Braunebergu a jeho špičkových vinic, i tato poloha (hlavně její střední část) byla dříve považována za výjimečnou a díky novým aktivitám vinařům jako Fritz Haag se o ní asi zase bude mluvit více. Víno je aromaticky dost výrazné, s efektním žlutým ovocem do zralých meruněk a až tropika, mučenka a tak, s citrusovou a kouřovou linkou. A také krémovo-kořenito-vanilkovou, skoro jsem měl až dojem, že muselo být školeno v menších/novějších dubových sudech. Suché, s bezva kyselinou a intenzitou a koncentrancí, mladičké ale vlastně docela přístupné, se zralou žlutou sladší ovocností, slanou minerální linkou a fajn délkou. Výrazný, hodně až nečekaně líbivě efektní Riesling, jen co je pravda. Dováží Vinospol. Těším se na další kousky.
čtvrtek 25. srpna 2022
Dvakrát moravský bio Pinot Noir
Před dvěma lety jsem se tu v článku zmiňoval, jak moc mi chutnal (a v té době ještě nenalahvovaný) Pinot Noir 2019 z vinařství Krásná Hora (web). Zakoupil jsem potom dva, tři kartony domů a spoustu lahví už vypil, ale mám dojem, že o víně vlastně už pak nikdy nepsal. Další láhev padla včera s přáteli na večeru s deskovkami (pokud je někdo fanouškem, tak rozšíření Vzestup Iksu ke hře Duna: Impérium z toho dělá mnohem komplexnější a zábavnější záležitost bez které to za mne už ani nemá cenu hrát a upřímně mám dojem, že původní verze byla o tohle úmyslně osekána, aby rozšíření prodali co nejvíc %-)) a furt je to moc dobrý. Světlejší opalizující jahodově červená barva. Docela voňavé, do červeného ovoce jako třešně a jahody, v aktuální nazrálejší podobně také sušeně-květinová a bylinková linka, dřevo krásně zakomponované. Čisté, suché, středně plné, šťavnaté, třešňovo-jahodové a lehce zemité, se spíše uhlazenými tříslovinami, výborně pitelné, zábavné. Stále mne dost oslovuje! :-)
středa 24. srpna 2022
Čtyřikrát z Krasu od Castello di Rubbia
Ke konci července dorazila do Prahy, spíš tak trochu na výlet/dovolenou s dcerou, Nataša Černic z vinařství Castello di Rubbia (web) ze San Michele del Carso. Tedy provincie Gorizia, oblast Friuli-Venezia Giulia. Ale když už tu byla, zúčastnila se s dcerou dost zajímavé degustace u dovozce Alifea. Několik jejích vín bylo doplněno dalšími „naturálkami“ a v přátelské atmosféře a mnoha různých jazycích jsme si popovídali o jednotlivých vínech, co nás na nich (ne)baví a tak podobně. Vinařka tedy byla zároveň středem pozornosti i dalším degustujícím u vín co sama neznala, podnětné. K ochutnání bylo vícero povedených kousků a k některým se ještě asi vrátím, ale dnes bych se chtěl věnovat právě těm od Nataši. Vlastně jsem o vinařství psal už před sedmi lety a tolik se nezměnilo. Renovace hradu pokročila, vinice mají stále stejné a vedené ekologicky, odrůdově stále především Vitovska, Terran and Malvasia Istriana, vína nedělají příliš (20 tisíc lahví z 13 hektarů vinic s hustotou i k 10 tisíci keřům; s vedením jim pomohli Simonit & Sirch) ale věnují mu spoustu času a na trh nepouští žádné mlaďochy. Fermentace spontánní, macerace krátké i velmi dlouhé (3+ měsíce), zrání hlavně v sudech ze slavonského dubu, aditiva žádná krom trochy síření, lahvování bez filtrace. Normálka ;-)
úterý 23. srpna 2022
Mirco Mariotti a písečné bubliny
Člověk míní, žízeň jiných mění. Na včerejší Družstvo jsem za sebe zařadil moc fajn šumivé víno a z vinařství si na degustaci domů zakoupil další mixovaný karton. Nakonec ale dorazilo tolik lidí, že jsem chtě nechtě musel nachladit i své vzorky. Sice se mi při servisu samozřejmě podařilo ochutnat, ale poznámky z toho úplně nemám. Co naděláte. Zmíněné vinařství je Azienda Agricola Mirco Mariotti, jeho viněty s terčíkem jsou celkem instagramovým miláčkem, s podtitulem I Vini delle Sabbie, tedy vína z písků. A to je přesné. Jsme v oblasti Emilia-Romagna, konkrétně v DOC Bosco Eliceo, což je apelace kterou významně pomohl prosadit právě otec současného vinaře. Někdy jen zhruba 300 metrů od Jaderského moře, jedna z jejich nejzásadnější vinic se nachází dokonce přímo v Natura 2000 chráněné oblasti zvané Duna di San Giuseppe. Staré keře, včetně staletých, rostoucích opravdu v písku. A díky tomu pravokořenných, před révokazem v bezpečí, výpadku keřů dělá hřížením těch původních.
pondělí 22. srpna 2022
André Hugel, GC Pinot, nová kampaň domácích vín, Vinař roku a viněty s Hitlerem
Dvě zprávy z Alsaska, na úvod jedna smutná. Ve věku 92 let, po komplikacích následujících nákazu covidem, zemřel André Hugel, jedenáctá generace slavné vinařské rodiny z Riquewihru. Studoval v Beaune a Geisenheimu a krom vinaření se hluboce věnoval historii, k tématu okupace Alsaska Německem napsal dokonce dvě knihy. Krom vlastních skvělých vín přispěl v oblasti k oficiálnímu uznání kategorií sladkých vín Vendange Tardive a Sélection de Grains Nobles. Ač vinařství již nějakou dobu řídí generace dvanáctá a třináctá (Marc, Marc-André a Jean-Frédéric Hugel), André byl do posledních dní v podniku stále aktivní. Dejte si skleničku dobrého alsaského ryzlinku a zavzpomínejte…
čtvrtek 11. srpna 2022
Mencía, dva ryzlinky a Côtes du Rhône
Stále ještě mne neopustila snaha neustále objevovat a zkoušet nová vína, ale přiznávám mnohem více než dříve kupuji ta, která mne osloví, v kartonových počtech a užívám si pak v poklidu bez většího zkoumání a datlení poznámek. Tedy krom případů, že víno otevírám třeba po několika letech :-) A sem píšu tedy spíše o vínech úplně nových, případně aktuálních ročnících něčeho, co jsem už popisoval dříve. Ale někdy mám prostě chuť připomenout lahve, které mne znovu o svých kvalitách přesvědčily. Třeba Adega Algueira Mencía Joven 2019, o té jsem psal zde. Nijak tmavě rubínové v barvě. Stále čerstvé, trochu masité, příjemně kořenité, peckoviny na pomezích červených a tmavých, kamenitost. Fajn kyseliny, šťavnatost a pitelnost, červené peckoviny, vyváženost, kamení, dobrá délka. Takový docela klasický představitel odrůdy v její povedenější ale ne velké podobě a kategorie „není jednoduché udělat víno takhle jednoduše přístupné a fajn“ :-) Bavilo možná víc než napoprvé.
středa 10. srpna 2022
Grüner Silvaner od Knewitzů
Původně jsem na dnešek připravoval úplně jiný příspěvek, ale před uveřejněním jsem vyfotil dnešní večerní láhev se západem slunce a řekl si… dnes to bude blogísek. Letní kýčovitá fotka je vše, co dostanete! No dobře, k tomu vínu něco málo taky napíšu, nedá mi to. O Weingut Knewitz z Appenheimu v Rheinhessen už jsem se tu zmiňoval, pak jsem tu psal ještě o jejich bublinách a nepsal o dost příjemné růžovce, brzy otevřu znova tak třeba potom. Dnes ale padla volba na jejich interpretaci Grüner Silvaner, tedy Sylvánského zeleného, v mladičkém ročníku 2021.
úterý 9. srpna 2022
4x bubliny od Bortolin Alessandro
Dostal se mi do rukou degustační set čtyř různých bublin od Azienda Agricola Bortolin Alessandro (web). Jsme v rodinném podniku sídlícím v Santo Stefano na okraji Valdobbiadene a řeč tak bude o proseccu, ze srdce jeho produkce a tamních dost efektních strmých svahů obdělávaných povětšinou čistě ručně. Takže žádné industriální prosecco z planin :-) Mají 11 ha, ze kterých připravují několik různých šumivek (včetně nejslavnější polohy Cartizze) a trochu tichého. A také tradiční stáčenky, dnes už víc než do demižonů a kanystrů spíš do velkých bag-in-boxů. Upřímně tohle se teď vrátí, pro běžná vína, ze hned několika různých důvodů. Cena bude hrát velkou roli, stejně jako praktičnost a ostatně i ekologie, sklo má velké nároky. V bagu se stále více objevují i natur vína, od čím dál známějších jmen a v nabídce prestižních prodejců. Ale to je zase jiné téma, zpět k bublinám, jejichž tlak přeci jen láhev vyžaduje :-)
